Průměrný výdělek nebo průměrná mzda?
Na první pohled se zdá, že je to totéž. Není to pravda. Průměrný výdělek se využívá pouze pro pracovněprávní účely. Průměrná mzda je statistická veličina. Průměrnou mzdu zjišťuje Český statistický úřad. S průměrnou mzdou se v praxi podnikatele nesetkáte.
Ani vyměřovací základ není synonymum pro průměrný výdělek. Vyměřovací základ se využívá pro účely nemocenského a důchodového pojištění.
Průměrný výdělek se ve většině případů zjišťuje jako průměrný hrubý výdělek. Jen výjimečně se používá průměrný čistý výdělek, např. u potvrzení o průměrném výdělku vydávaném při skončení pracovního poměru. Mnohdy je toto potvrzení součástí zápočtového listu. Průměrný čistý výdělek pak slouží úřadu práce pro určení výše podpory nezaměstnanosti nebo při určení výše podpory při rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání.
Metodika určení průměrného hodinového výdělku
Průměrný hodinový výdělek = hrubý příjem/odpracovaná doba v rozhodném období Průměrný výdělek se určuje z hrubého příjmu zaměstnance v tzv. rozhodném období. Rozhodným obdobím je předchozí kalendářní čtvrtletí. Zjištěný průměrný výdělek zaměstnavatel používá do konce čtvrtletí, v němž byl zjištěn. Mluvíme o tzv. aktuálním průměrném výdělku.
Průměrný výdělek stanovujeme k 1. lednu, 1. dubnu, 1. červenci a 1. říjnu kalendářního roku.
Příklad
Zaměstnanec čerpá v měsíci dubnu 2008 dovolenou. Náhrada mzdy za dovolenou je 100 % průměrného výdělku. Aktuálním průměrným výdělkem bude v takovém případě průměrný výdělek zjištěný k 1.4.2008, tj. průměrný výdělek za období 1.1. - 31.3.2008.
Rozhodným obdobím je čtvrtletí. Co máme na mysli, pokud uvádíme hrubý příjem? Hrubým příjmem je především mzda zúčtovaná k výplatě, a to jak finanční, tak i ve formě naturální mzdy. Naturální mzda se přepočítá na peníze. Naturální mzdou mohou být výrobky, poskytnuté služby, ale i slevy, které by byly zaměstnanci poskytnuty z obvyklé ceny výrobku.
Do hrubého příjmu zásadně nepočítáme:
- cestovní náhrady,
- náhrady za opotřebení vlastního nářadí nebo předmětů užívaných zaměstnancem při výkonu práce,
- výnosy ze zaměstnaneckých akcií,
- odměny za pracovní pohotovost.
Především u odměn za pracovní pohotovost se často chybuje. Odměna za pracovní pohotovost nemůže být mzdou, protože zaměstnanec ve své podstatě nevykonává práci. Kdyby byl zaměstnanec v době pracovní pohotovosti povolán do práce, pracovní pohotovost se přerušuje a čas je započítán do odpracované doby.
Pro zjištění průměrného výdělku je rozhodující odpracovaná doba. Je to doba skutečného výkonu práce, za niž dostal v příslušném období zaměstnanec mzdu.
Do odpracované doby se nezapočítávají:
- období, za které zaměstnanec dostává náhradu mzdy při překážkách v práci,
- doba dovolené,
- nepřítomnost v práci,
- přestávky v práci na jídlo a oddech.
Naopak se do odpracované doby započítává:
- tzv. placený svátek – tj. svátek, který připadl na obvyklý pracovní den zaměstnance a zaměstnanec není v zaměstnání,
- doba strávená na pracovní cestě, pokud za ni dostává zaměstnanec mzdu,
- práce přesčas.
Odpracovaná doba se vyjadřuje v hodinách za rozhodné období.
Formy průměrného výdělku
Průměrný hodinový výdělek, který se stanoví podle metodiky uvedené výše.
Průměrný měsíční výdělek se stanovuje přepočtením průměrného hodinového výdělku na jeden měsíc podle průměrného počtu pracovních hodin připadajícího v roce na jeden měsíc. Průměrný měsíční výdělek se nestanovuje přímo.
Průměrný měsíční výdělek = průměrný hodinový výdělek x přepočtový koeficient Přepočtový koeficient je univerzální pro všechny roky. Je závislý na týdenní pracovní době zaměstnance.
Přepočtový koeficient = týdenní pracovní doba zaměstnance x 4,348 Příklad:
Přepočtový koeficient při 40 hodinové týdenní pracovní době = 40 x 4,348 tj. 173,92 hodin /měsíc Příklad:
Zaměstnanec má průměrný hodinový výdělek 121 Kč. Pracuje na plný úvazek, tj. 40 hodin/týden. Jaký bude jeho průměrný měsíční výdělek?
Průměrný měsíční výdělek = 121 Kč x (40 x 4,348) tj. 21 044,32 Kč Pozor, chybně byste postupovali, kdybyste při průměrném měsíčním výdělku sečetli příjmy za čtvrtletí a tuto částku dělili 3 měsíci!
Průměrný denní vyměřovací základ (vyměřovací základ za směnu): Nový zákoník práce již neumožňuje zjišťovat průměrný denní vyměřovací základ. Při určení denního vyměřovacího základu docházelo k velkým nepřesnostem průměrného výdělku.
Přehled používání průměrného výdělku:Způsoby použití průměrného výdělku vychází ze zákoníku práce. Uvádíme příklady, kdy musíte průměrný výdělek užít, abyste byli schopni stanovit:
- náhrady mzdy
- příplatky a odměny
- odstupné a další plnění v rámci pracovněprávního vztahu
Náhrada mzdy
| Náhrada mzdy | při překážkách na straně zaměstnavatele | % z průměrného výdělku |
|---|---|---|
| prostoje | min. 80 % | |
| nepříznivé povětrnostní vlivy | min. 60 % | |
| jiné překážky | 100 % | |
| omezení odbytu | min. 60 % | |
| Náhrada mzdy | při překážkách na straně zaměstnance | |
| Náhrada mzdy | za čerpanou dovolenou | 100 % |
| za nevyčerpanou dovolenou (pokud je nárok) | 100 % | |
| Náhrada mzdy | za svátek, který připadl na pracovní den | 100 % |
| za den náhradního volna za práci ve svátek | 100 % | |
| Náhrada mzdy | při neplatném rozvázání pracovního poměru | 100 % min. za 2 měsíce |
Příplatky a odměny
Průměrný výdělek se používá při výpočtu příplatků:
- za práci přesčas
- za práci ve svátek
- za noční práci
- za práci v sobotu a neděli
- za rozdělenou směnu
- za přímou pedagogickou činnost nad stanovený rozsah
Další využití průměrného výdělku:
- doplatek ke mzdě při výkonu jiné práce
- odměna za pracovní pohotovost
Odstupné a náhrady škody
Průměrný výdělek se využívá při:
- určení výše odstupného z důvodů organizačních změn (trojnásobek průměrného měsíčního výdělku)
- odstupné při ukončení pracovního poměru z důvodů zdravotní nezpůsobilosti v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání (dvanáctinásobek průměrného měsíčního výdělku)
Při určení náhrady škody se také užívá průměrného výdělku:
- náhrada škody způsobené zaměstnancem
- při škodě, za níž odpovídá zaměstnavatel zaměstnanci
Zvláštní případy při zjišťování průměrného výdělku
Jednoznačně jsme si stanovili způsob, jak stanovit průměrný výdělek. Ale praxe je praxe a zase se dostáváme k zvláštnostem a výjimkám, které by vás mohly zaskočit při výpočtu průměrného výdělku. Uvádíme některé problémy a způsoby řešení.
Varianta 1
Vznik zaměstnání v průběhu předchozího kalendářního čtvrtletí – rozhodným obdobím není kalendářní čtvrtletí, ale doba od vzniku pracovního poměru do konce kalendářního čtvrtletí.
Varianta 2
Konta pracovní doby – rozhodným obdobím je po novele Zákoníku práce 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích před začátkem vyrovnávacího období, kdy je konto uplatněno. Průměrný hodinový výdělek je hrubá mzda za předchozích 12 kalendářních měsíců/odpracovaná doba v tomto období.
Pozn. Konta pracovní doby přinesl nový Zákoník práce, § 86, smyslem je vyrovnávání období, v nichž má zaměstnavatel větší potřebu práce s obdobími, kdy je potřeba podprůměrná. Nejčastěji se jedná o výkyvy v poptávce.
Podmínky konta pracovní doby musí být upraveny v kolektivní smlouvě nebo ve vnitřním předpisu zaměstnavatele.
Varianta 3
Pravděpodobný výdělek – používá se, jestliže zaměstnanec v rozhodném období neodpracoval alespoň 21 dnů.
Pravděpodobný výdělek se zjistí z hrubé mzdy, které dosáhl od počátku rozhodného období nebo dokonce z hrubé mzdy, které by zřejmě dosáhl, kdyby zaměstnanec pracoval. Pravděpodobný výdělek by se mohl stanovit při dlouhodobé nepřítomnosti i tak, že vezmeme poslední známý průměrný výdělek zaměstnance a násobíme průměrným nárůstem mzdy v podniku.
Varianta 4
Zjištěný průměrný výdělek je nižší než minimální mzda. V takovém případě se musí průměrný výdělek navýšit na částku odpovídající minimální zaručené mzdě.
ČLÁNKY DO MAILU