Počínaje lednem roku 2015 bude účinná novela zákona o inspekci práce, která zavádí sankci za překročení maximálního rozsahu práce v rámci dohod konaných mimo pracovní poměr. Podle nového ustanovení § 12 a 25 zákona o inspekci práce písm. c se zaměstnavatel fyzická osoba dopustí přestupku nebo zaměstnavatel právnická osoba správního deliktu tím, že nezajistí, aby zaměstnanec nepřekročil zákoníkem práce stanovený rozsah práce konané na základě dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti. Sankce přitom není nikterak nízká, může činit až 2 000 000 korun.
Dohody konané mimo pracovní poměr
Jedná se o dohodu o provedení práce a dohodu o pracovní činnosti. Obě mají zákoníkem práce stanoven maximální možný rozsah práce.
- Dohoda o provedení práce – rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedena doba, na kterou se tato dohoda uzavírá.
- Dohoda o pracovní činnosti – sjednává se maximálně v rozsahu nepřekračujícím v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby. Posuzuje se za celou dobu, na kterou byla dohoda o pracovní činnosti uzavřena, nejdéle však za období 52 týdnů. V dohodě musí být uzavřen sjednaný rozsah pracovní doby a doba, na kterou se dohoda uzavírá.
Evidence pracovní doby u dohod
Na dohody se sice ustanovení o evidenci pracovní doby nevztahují, ale úplně se ji zaměstnavatel nevyhne.
Ustanovení zákoníku práce o rozvržení pracovní doby, dobách odpočinku, ale i evidenci pracovní doby se podle § 77 odst. 2 písm d nevztahuje na dohody konané mimo pracovní poměr. Jedinou výjimkou je prokázání nepřekročení maximální délky směny, tj. 12 hodin v rámci 24 po sobě jdoucích hodin. Zaměstnavatel není povinen stanovit harmonogram směn. Ovšem sledovat maximální rozsah odpracované doby je nezbytné. Odpracovaná doba se zaznamenává ve dnech nebo v jiných časových úsecích.
Sjednaný rozsah práce
Pozor si musí dát zaměstnavatelé již při sjednávání rozsahu práce. I nesprávně sepsanou dohodou lze porušit ustanovení zákoníku práce a sjednat ji nad maximální možný rozsah. Kupříkladu kolem dohod o provedení práce existuje řada nesprávných výkladů. Server Podnikatel.cz požádal o vysvětlení ministerstvo práce s sociálních věcí.
1. Uzavírá se pouze jedna dohoda ročně?
Podle jednoho právního výkladu lze uzavřít pouze jednu dohodu s jedním zaměstnancem u stejného zaměstnavatele ročně. Plyne to údajně z věty, která je v zákoníku práce uvedena: Rozsah práce, na který se dohoda o PP uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Právník vychází z myšlenky, kdy zákoně není použito slovo dohody, ale dohoda. Nelze tedy skutečně uzavřít např. dvě dohody v průběhu roku se stejným zaměstnancem v součtu maximálně 300 hodin?
Tento výklad ministerstvo práce a sociálních věcí popírá. Zaměstnavatel může s tímtéž zaměstnancem uzavřít i více dohod o provedení práce v témže kalendářním roce, avšak celkový počet hodin, na které se všechny tyto dohody uzavírají, nesmí překročit 300 hodin za kalendářní rok – tedy např. jedna dohoda bude uzavřena na 100 hodin, další na 120 a třetí na 80,
uvádí mluvčí Petr Sulek.
2. Musí být na každý kalendářní rok nová dohoda?
Další právní výklad říká, že není možné uzavřít např. dohodu o provedení práce od měsíce listopadu do května následujícího kalendářního roku s tím, že rozsah práce nepřekročí v každém kalendářním roce 300 hodin. Jistě je účelné uzavírat dohody na každý rok zvlášť, ale ne vždy je to možné, např. při práci v rámci projektů bývají dohody uzavřeny na celkový rozsah práce na delší časové období.
Podle Petra Sulka rozhodně není nutné dohodu o provedení práce uzavírat pouze na dobu jednoho kalendářního roku. Pokud bude taková dohoda uzavřena například od 1. října do 30. listopadu následujícího kalendářního roku, pak v prvém i druhém kalendářním roce lze na ni odpracovat vždy maximálně 300 hodin.
3. Je rozdíl ve sjednání na 300 nebo maximálně 300 hodin?
Zaměstnavatel uzavírá více dohod, kupříkladu dohoda uzavřena od ledna do června na 300 hodin, skutečně odpracováno jen 250 hodin a zaměstnavatel se rozhodne uzavřít další dohodu a zbylých 50 hodin dočerpat. Je takový postup v souladu se zákoníkem práce?
Podle § 75 zákoníku práce platí, že rozsah práce, na který se dohoda o provedení práce uzavírá, nesmí být větší než 300 hodin v kalendářním roce. Jestliže tedy v prvé dohodě o provedení práce bylo sjednáno „300 hodin v kalendářním roce“, nelze již druhou takovou dohodu v témže kalendářním roce mezi tímtéž zaměstnavatelem a zaměstnancem sjednat. Pokud by však prvá dohoda o provedení práce byla sjednána na „maximálně 300 hodin v kalendářním roce“ a odpracováno na ni bylo méně než 300 hodin, lze druhou takovou dohodu na zbývající neodpracované hodiny sjednat,
vysvětluje Petr Sulek z ministerstva práce a sociálních věcí.
Řetězení dohod konaných mimo pracovní poměr
Zákoník práce omezuje opakované uzavírání pracovních poměrů ustanovením § 39. Zaměstnavatelé často vztahují toto omezení i na dohody konané mimo pracovní poměr. To však ministerstvo práce a sociálních věcí již před časem pro server Podnikatel.cz objasnilo.
Právní úprava pracovního poměru na dobu určitou se podle ministerstva v žádném případě netýká dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (sjednaných podle § 74 až 77 zákoníku práce). Ty mají zcela samostatnou právní úpravu obsahu dohod a možností jejich zrušení. Nelze na ně v souvislosti s § 77 odst. 2 písm. g zákoníku práce aplikovat paragraf 48 z hlediska jejich skončení (pouze pracovní poměr na dobu určitou skončí ze zákona uplynutím sjednané doby, kdy podle § 39 odst. 2 zákoníku práce je předem stanovena maximální možná doba trvání v délce 3 roků každého ze tří možných právních úkonů založení a opakování pracovního poměru na dobu určitou),
ujistil nás mluvčí Petr Sulek.
Více v článku: Otazníky kolem uzavírání pracovních poměrů na dobu určitou
Dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr se z tohoto hlediska nepodřazují pod právní režim regulace délky trvání pracovního poměru obecně, zvláště pak pracovního poměru na dobu určitou. Jejich „řetězení“ v rámci ročního limitu maximálního rozsahu práce je v souladu se zákonem.