I matky podnikatelky potřebují peněžitou pomoc v mateřství, tzv. mateřskou dovolenou, k tomu, aby byly finančně zajištěny v době pokročilého těhotenství a následně mohly o své nově narozené dítě pečovat. Zákon o nemocenském pojištění jim nyní umožnil dosažení velmi příjemné a jistě zasloužené výše této nemocenské dávky. Čtěte více: Z diskuze: Mateřská dovolená a přerušení živnosti
Obecně musí být k nároku na peněžitou pomoc v mateřství splněny dvě podmínky:
- Pojištěnka musí být účastna nemocenského pojištění a musí nastoupit peněžitou pomoc v mateřství (PPM) v době trvání pojištění, případně u zaměstnankyň v ochranné lhůtě.
- Pojištěnka musí být účastna nemocenského pojištění v posledních dvou letech před dnem nástupu na PPM alespoň po dobu 270 kalendářních dní (nemusí být pojištěna nepřetržitě, dny se mohou i nasčítat). Čtěte více: Podnikání na rodičovské dovolené – přivýdělek nebo zábava?
Změny v posouzení nároku od roku 2009:
Splnění této podmínky se nově hodnotí ke dni nástupu na PPM, nikoli až ode dne porodu, jako tomu bylo doposud. Zároveň se však dny účasti na pojištění zužují. Nově se nezapočítává doba vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání, doba pobírání dávek nemocenského pojištění po skončení zaměstnání a doba neúspěšného ukončení studia.
Pro podnikatelky a zahraniční pojištěnky je nutné splnění další podmínky:
- Musí být účastny nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných alespoň 180 kalendářních dnů před nástupem na peněžitou pomoc v mateřství (opět lze tyto dny nasčítat).
V roce 2009 může být OSVČ nemocensky pojištěna i v případě, že neplatí zálohy na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. OSVČ je účastna nemocenského pojištění jestliže vykovává samostatnou výdělečnou činnost na území ČR a podala přihlášku k nemocenskému pojištění. Pojistné se nově hradí na samostatný účet, a to odděleně od důchodového pojištění. Variabilním symbolem je v tomto případě rodné číslo pojištěnce. Splatnost je od 1. do 20 dne následujícího měsíce. Podnikatelky si musí dát pozor na zánik účasti na pojištění. To nově zaniká prvním dnem kalendářního měsíce, za který nebylo ve stanovené lhůtě pojistné zaplaceno, případně bylo zaplaceno, avšak v nižší částce. Čtěte více: Ženy v domácnosti a na rodičovské podnikají neomezeně
Účast na nemocenském pojištění je dobrovolná. Výši měsíčního základu si OSVČ určí sama. Nesmí však být nižší než 4 000 Kč. Sazba pojistného pro rok 2009 činí 1,4 %. Výše minimálního měsíčního pojistného činí 56 Kč.
To by ovšem logicky na nejvyšší možnou peněžitou pomoc v mateřství nestačilo. Při roční minimální výši nemocenského pojištění by měsíční PPM činila jen 2 790 Kč.
Při stanovení PPM se využívá stanovených redukčních hranic:
do částky 786 Kč se započítává 100 %, tj. 786 Kč
nad 786 Kč do 1 178 se redukuje na 60 %, tj. 235,20 Kč
nad 1 178 do 2 356 se redukuje na 30 %, tj. 353,40 Kč
Částka nad 2 356 Kč se nezohledňuje. Maximální redukovaný základ činí 1 375 Kč (786 + 235,20 + 353,40).
Po stanovení denního vyměřovacího základu se násobí 70% sazbou určenou pro peněžitou pomoc v mateřství.
Výpočet při platbě minimálního měsíčního pojistného:
Minimální pojistné 56 Kč, tj. 1,4 % ze základu 4 000 Kč. Placeno 12 měsíců, tj. 365 dní.
Denní vyměřovací základ: (12×4 000 Kč) / 365 = 131,51 Kč
Redukovaný vyměřovací základ: do částky 786 počítáme plně, tj. 132 Kč
Násobení sazbou pro PPM: 132 Kč x 70 % = 93 Kč
Měsíční PPM: 93 Kč x 30 dní = 2 790 Kč
Výpočet k dosažení maximální možné PPM:
Aby podnikatelka dosáhla nejvyšší možné PPM je nutné dosažení nejvyššího denního vyměřovacího základu, tedy částky 2 356 Kč. Jednoduchým matematickým výpočtem zjistíme, že je třeba měsíčně po dobu jednoho roku platit 1 004 Kč. Čtěte více: Od ledna pro otce dítěte mateřská, připravuje se i otcovská
Roční vyměřovací základ: 2 356 Kč x 365 dní = 859 940 Kč
Měsíční vyměřovací základ: 859 940 Kč / 12 měsíců = 71 662 Kč
Měsíční pojistné: 71 662 x sazba pojistného 1,4 % = 1 004 Kč
Denní vyměřovací základ: 2 356 Kč
Redukovaný vyměřovací základ (maximální): 1 375 Kč
Násobení sazbou pro PPM: 1 375 Kč x 70 % = 963 Kč
Měsíční PPM: 963×30 dní = 28 890 Kč
Pokud bude podnikatelka zodpovědně plánovat nástup na mateřskou dovolenou a splní všechny podmínky počtu dnů pojištění, dosáhne placením pojistného ve výši 1 004 Kč po dobu jednoho roku maximální možné výše PPM. Jen pro srovnání – tato výše měsíční PPM odpovídá u zaměstnané pojištěnky měsíční hrubé mzdě 71 662 Kč. Čtěte více: Poskytují pracovníci OSSZ pojištěncům přesné informace?
Máte dobré zkušenosti s poskytováním poradenství ČSSZ?
Těhotenství samozřejmě nepřichází vždy plánovaně. Nastanou situace, kdy se dosažení maximální možné mateřské se zdá nereálné. V těchto případech je však možné pojistné doplatit. Proto je vhodné co nejdříve zajít na příslušnou OSSZ a požádat o výpočet scházející částky pojistného. Matematicky zdatnějším podnikatelkám může pomoci i následující komplikovaný příklad souběhu pojištění.
Příklad:
Těhotná pojištěnka je od 1. 2. 2009 v pracovním poměru (příjem cca 15 tisíc hrubého). Předpokládá, že odpracuje 5 měsíců. Od srpna 2007 platila jako podnikatelka NP v minimální výši 238 Kč. V lednu 2009 jen 56 Kč. Únor a březen nezaplatila, pojištění zaniklo. Od dubna se opět jako OSVČ vedlejší k NP přihlásila. Jaký zvolit postup k nejvyšší možné PPM?
V případě vzniku nároku na dávku PPM z nemocenského pojištění OSVČ a z nemocenského pojištění zaměstnanců se posuzují nároky samostatně, avšak dávka náleží jen jedna. Protože pojištěnka nesplní podmínku 270 kalendářních dní pojištění v posledních dvou letech před nástupem na PPM ze zaměstnání, bude dávka poskytována jen z nemocenského pojištění OSVČ. Vycházíme z předaných údajů a podle ustanovení § 32 odst. 2 zákona č. 187/2006 Sb., o nemocenském pojištění, ve znění pozdějších předpisů, je-li uplatňován nárok na PPM z více pojištění, musí být podmínka účasti na NP po dobu 270 kalendářních dnů v posledních dvou letech, splněna v každém z těchto pojištění,
dodává Kamil Vařeka, ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí ČSSZ.
Předpokládaný nástup na peněžitou pomoc v mateřství je 1. 7. 2009. Rozhodné období pro výpočet dávky PPM je červenec 2008 až červen 2009, tj. 365 dnů.
Pro dávky nemocenského pojištění, které vzniknou v roce 2009 a rozhodné období zasahuje do roku 2008, je vyměřovací základ určen ze záloh na pojistné na důchodové pojištění. Čtěte více: Vyznáte se v nových tiskopisech pro uplatnění nemocenské?
V daném příkladu jsme vycházeli ze záloh na důchodové pojištění ve výši minima pro hlavní činnost v roce 2008, tj. 1 596 Kč a vyměřovací základ je 5 390 Kč.
V průběhu celého rozhodného období nebyla OSVČ nemocná, ale bylo přerušeno pojištění. Proto vylučujeme únor a březen 2009, tj. rozhodné období 306 dnů (365 – 59 dnů).
Červenec – prosinec 2008: záloha na DP 1 596 Kč, což odpovídá minimálnímu vyměřovacímu základu na důchodové pojištění 5 390 Kč.
Leden 2009: měsíční minimální pojistné na NP 56 Kč, minimální vyměřovací základ 4 000 Kč.
Únor – březen: zánik pojištění
Duben – červen: doplatek nemocenského pojištění měsíčně 3 200 Kč
| Období | 7–12/2008 | 1/2009 | 4–6/2009 | |
|---|---|---|---|---|
| Vyměřovací základ | 6×5 390 Kč | 4 000 Kč | 3×228 572 Kč | |
| Měsíční NP | 1 596 Kč | 56 Kč | 3 200 Kč |
Roční vyměřovací základ: 722 056 Kč (32 340 + 4 000 + 685 716)
Denní vyměřovací základ: 2 360 Kč (722056 / 306)
Z výše uvedeného vyplývá, že pokud byly v roce 2008 hrazeny zálohy na důchodové pojištění v minimální výši pro výkon hlavní činnosti 1 596 Kč a za leden 2009 uhrazeno 56 Kč, je nutné pro vyplacení maximální dávky uhradit za měsíce duben, květen a červen 2009 pojistné ve výši 3 200 Kč za měsíc.
Správnost výpočtu ověřil Kamil Vařeka, ředitel odboru komunikace a tiskový mluvčí ČSSZ.
ČLÁNKY DO MAILU