I letos totiž o paušální daň, a to navzdory změnám v zákoně, požádalo dle zjištění serveru Podnikatel.cz jen 155 poplatníků. Zástupci podnikatelů proto kritizují ministerstvo, že o možnostech tohoto režimu dostatečně podnikatele neinformuje.
Čtěte také: Finanční správa pohořela u soudů s DPH, u poloviny peněz vyhráli podnikatelé
Paušální daň stále využívá jen pár poplatníků
Přestože si bývalý ministr financí sliboval, že úprava paušální daně přinese výrazné zvýšení zájmu o tento institut, opak je pravdou. Plníme sliby a dáváme podnikatelům prostor pro výrazný úbytek administrativy, úsporu času, nákladů a v neposlední řadě možnost lepšího plánování finančních toků,
komentoval na začátku května novinku tehdejší ministr financí Andrej Babiš. Zatímco dosud tohoto institutu využívalo méně než 40 subjektů, po odstranění legislativních bariér a zpřístupnění paušální daně širšímu okruhu subjektů očekáváme mnohonásobně vyšší zájem,
tvrdila náměstkyně pro daně a cla Alena Schillerová.
Vzhledem k tomu, že podnikatelé měli čas požádat o stanovení paušální daně pro rok 2017 do konce května, dají se již vyhodnotit statistiky, jak se zájem o paušální daň zvýšil. A výsledek ukazuje, že očekávání ministerstva byla, kulantně řečeno, lehce přemrštěná. Ano, opravdu je o paušální daň násobně vyšší zájem, ale ministerstvo zřejmě nečekalo, že půjde jen přibližně o čtyřnásobek.
Jak totiž serveru Podnikatel.cz uvedla finanční správa, letos o paušální daň požádalo jen 155 poplatníků. To je sice o 115 více než před rokem, i tak jde ale pořád jen o zlomek z nich a zájem zůstal daleko za očekáváním. Úřady ze 155 žádostí již 49 vyhodnotily a doručily poplatníkům „Rozhodnutí o stanovení paušální daně“. Průměrnou výši daně nelze zjistit automatizovaně; zjištění předpokládá ruční sběr údajů ze všech rozhodnutí, což není z kapacitních důvodů reálné,
odpověděla na dotaz o průměrné výši paušální daně Petra Petlachová, mluvčí Generálního finančního ředitelství.
Paušální daň mohou využít i podnikatelé se zaměstnanci
Změny u paušální daně přinesl daňový balíček, který nabyl účinnosti na začátku července. Novinky se týkaly především rozšíření poplatníků, kteří mohou institut využít. Nově platí, že o paušální daň mohou požádat i podnikatelé, kteří mají příjmy i dle § 6 zákona o daních z příjmů (tj. příjmy ze závislé činnosti), a podnikatelé, kteří mají zaměstnance. I nadále se ale nic nezměnilo v tom, že o paušální daň může požádat jen ten, kdo neměl za předchozí tři zdaňovací období příjmy vyšší než 5 milionů korun ročně.
Kdo chtěl o paušální daň pro rok 2017 požádat, musel podat žádost do konce května. Kdo to nestihl, má již smůlu. Pro další roky ovšem platí, že se žádost musí podat do 31. ledna běžného zdaňovacího období, tj. období (kalendářního roku), za které poplatník o stanovení daně paušální částkou žádá.
Čtěte více: Co musí obsahovat žádost u paušální daně
Povinnosti při paušální dani
Ačkoli paušální daň snižuje podnikateli papírování, neznamená to, že už nemusí nic řešit. I v případě paušální daně je povinen stále vést jednoduchou evidenci o výši dosahovaných příjmů, výši pohledávek a o hmotném majetku používaném pro výkon činnosti. Jak se upřesňuje v metodickém pokynu, z této evidence musí jednoznačně vyplývat výše a charakter jednotlivých dosažených příjmů.
Poplatníkovi s paušální daní mohou vznikat i další povinnosti podle jiných právních předpisů. Může se třeba jednat o:
- evidenci přijatých a vydaných plateb v hotovosti podle ustanovení § 97 odst. 1 daňového řádu,
- zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně, pokud tak stanoví správce daně podle § 97 odst. 2 daňového řádu,
- elektronickou evidenci tržeb podle zákona o evidenci tržeb, pokud se na poplatníka tato povinnost vztahuje.
Jak se paušální daň počítá
Co se týče výpočtu samotné daně, finanční úřady vychází ze všech dostupných informací ohledně podnikatelské činnosti poplatníka. Roli hrají údaje z daňových přiznání, případně vlastních poznatků získaných při správě daní, např. zjištěných skutečností z daňových řízení. Pokud o stanovení daně paušální částkou žádá plátce DPH, vychází finanční úřad také z daňových přiznání k této dani a rovněž z evidence, kterou je poplatník povinen vést pro účely daně z přidané hodnoty. Zároveň může úřad požadovat po poplatníkovi doložení uváděných údajů.
Paušální daň pak určí finanční úřad následovně. Rozdíl mezi předpokládanými příjmy a předpokládanými výdaji se upraví o výdaje uplatněné podle § 24 zákona o daních z příjmů, u kterých odpadl právní důvod k jejich uplatnění (pokud existují) a dále o předpokládané nezdanitelné části základu daně podle § 15 zákona o daních z příjmů. Z takto upraveného rozdílu se vypočte 15% daň. Vypočtená daň se dále sníží o předpokládané slevy na dani uplatněné poplatníkem v žádosti o stanovení daně paušální částkou. K případnému daňovému bonusu se nepřihlíží, jelikož minimální daň musí činit minimálně 600 Kč.
Proč se ani po změnách paušální daň nechytla
Navzdory úpravám ale zůstal zájem o paušální daň daleko za očekáváním. Důvodů, proč se tomu tak stalo, může existovat několik. Zákon, který úpravu paušální daně přinášel, nabyl například účinnosti až na začátku července. Prezident jej podepsal na začátku května a vzhledem k tomu, že žádost museli poplatníci podat do konce května, někteří z nich to prostě jednoduše nestihli. Tím hlavním ale zřejmě zůstává fakt, že ani po úpravách není institut pro podnikatele příliš atraktivní.
Stále totiž platí, že daň stanovená paušální částkou je splatná nejpozději do 15. prosince běžného zdaňovacího období, tedy vlastně o tři a půl měsíce dříve než při běžném zdanění. Navíc i ti, kteří mají paušální daň, jak již bylo řečeno výše, musí některé evidence stejně vést a administrativě se tak nevyhnou. Podání žádosti a následné případné jednání s úřadem navíc zabere třeba OSVČ s výdajovým paušálem více času, než kolik stráví vyplněním daňového přiznání. Řadu podnikatelů navíc limituje maximální hranice příjmů ve výši 5 milionů korun.
Jak také upozornil pro server Podnikatel.cz Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, o paušální dani moc lidí stále neví. Ministerstvo musí daleko více pracovat marketingově. Místo kapacity věnované třeba nešťastné účtenkové loterii u EET by se mohl využít potenciál právě na to seznámit malé podnikatele se všemi možnostmi, jak si zjednodušit režim. Svoji úlohu musí rovněž sehrávat lokální berní úředníci a dostatečně kvalifikovaně s touto možností své klienty seznámit. Kladu důraz na slovo klienty, protože v tom je zakopaný pes… A nejde jen o paušální daň,
uzavřel Havlíček.
ČLÁNKY DO MAILU