Efektivita daňových kontrol podle Generálního finančního ředitelství stoupá. Dokladem jsou čísla za posledních 5 let. Zatímco v roce 2007 bylo provedeno více než 90 000 kontrol, loni jejich počet nedosáhl ani poloviny tohoto počtu. Přitom ale do státní pokladny přiteklo mnohem více peněz. Finanční úřady v loňském roce dodatečně vyměřily daně ve výši 8,9 miliardy korun. Údaje o doměřených daních přitom obsahují rovněž objem neoprávněně vykázaných ztrát,
uvedla pro agenturu ČTK mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Homolová. Ten loni činil půl miliardy korun.
Daňových kontrol ubývá, ale jsou mnohem hlubší a přísnější.
Pracovníci finančních úřadů loni prošli 42 469 daňových přiznání za období roku 2011. Ve srovnání s rokem předchozím je to o zhruba 5 000 kontrol méně. Přesto se podařilo dodatečně vyměřit částku o 1,7 miliardy korun vyšší. A důvody? Kontrolní činnost na finančních úřadech byla personálně posílena, stejně tak jako vyhledávací činnost a analýza rizik. Kromě toho umí moderní software dopředu vytipovat rizikové firmy a jedna podrobná analýza přinese větší efekt než sto kontrol naslepo, píše se na webových stránkách Generálního finančního ředitelství. A jeho generální ředitel Jan Knížek dodává: Zde je třeba zdůraznit, že úspory v daňové správě se v minulých letech nedotkly kontrolní činnosti. Je tomu právě naopak. Díky tomu také meziročně vzrostla dodatečně doměřená daň o 1,75 miliardy korun na částku 8, 43 miliardy korun.
Kontroly v mnoha případech objeví také neoprávněně vykázané ztráty na daních z příjmů. Objem neoprávněně vykázaných ztrát, které byly zjištěny v minulém roce, by ovlivnil výši daní z příjmů v příštích letech o dalších 0,5 miliardy korun.
Kontrol bude přibývat
Pracovníci kontrolních oddělení po loňském úspěchu nezahálí. Průměrnou efektivitu daňové kontroly dokázali zvednout na částku 209 589 korun. A to se statistiky týkají pouze kontrol provedených u daňového subjektu, nikoli kontrolní činnosti, která probíhá při podání daňového přiznání osobně na úřadě, či elektronicky. Po vzniku jednoho inkasního místa a díky stále intenzivnější elektronizaci bude navíc možno pro kontrolní a analytickou činnost uvolnit další pracovníky.
V případě, že podnikatel dlouhodobě vykazuje podobný hospodářský výsledek a uplatňuje si výdajový paušál, zřejmě kontrolován nebude. Naopak se zrak inspektorů zaměřuje na ty firmy, které podnikají v rizikových oborech nebo mají nekonzistentní výkazy. Dochází tedy k lepšímu cílení kontrol, které tak méně často postihnou skutečně poctivé poplatníky. Samozřejmě nelze nikdy asi úplně vyloučit situaci, kdy poctivý poplatník nabude dojmu, že se o něj finanční správa příliš zajímá a že je to tudíž zbytečné. To může být v jednotlivostech pravda, na druhou stranu to může být do určité míry pouze subjektivní posouzení situace,
uzavírá Jan Knížek.
ČLÁNKY DO MAILU