Mění se lhůty placení a vyměření daní

Prvním lednem vstoupil v platnost nový daňový řád. Jedná se o zcela nový zákon, který nahradil stávající zákon o správě daní a poplatků. O jeho struktuře a jednotlivých ustanoveních server Podnikatel.cz informoval speciálním seriálem článků. Čtěte více: Odborný průvodce změnami ve správě daní podle nového daňového řádu

Mění se lhůty pro vyměření daně

Doposud byly lhůty pro vyměření daně upraveny § 47 zákona o správě daní a poplatků. Uvedený paragraf obsahoval pouze dva odstavce, což v praxi vyvolávalo diskuze k výkladu lhůt, ve kterých bylo možno vyměřit nebo doměřit daň.

Dříve obecně platila lhůta pro vyměření daně 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení, ve kterém vznikla daňová povinnost. A to aniž by byla povinnost toto daňové přiznání nebo hlášení podat. Znamená to, že v případě povinnosti podat daňové přiznání byla lhůta prakticky čtyřletá, naproti tomu v situacích, kdy nevznikla povinnost podat přiznání, byla pouze tříletá. Následně se podle nálezu ústavního soudu počítala lhůta jednotně po dobu tří let od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla daňová povinnost (teorie 3+0). Čtěte více: Seznamte se s novými pojmy v daňovém řádu

Od 1. 1. 2010 už byla lhůta pro vyměření daně jasně definována zákonem: Pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak, nelze daň vyměřit ani doměřit, či přiznat nárok na daňový odpočet po uplynutí tří let od konce zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, nebo do tří let od vzniku daňové povinnosti u těch daní, které nemají zdaňovací období.

V novém daňovém řádu je v § 148 základní lhůta pro stanovení daně jednoznačně tříletá. Začíná běžet nikoliv posledním dnem zdaňovacího období, v němž vznikla daňová povinnost, ale dnem, ve kterém uplynula lhůta pro podání řádného daňového přiznání nebo se daň stala splatnou v případech, kdy povinnost podat daňové přiznání nevzniká. Čtěte více: Jak u firem komunikovat se správcem daně v rámci nového daňového řádu

Prodloužení lhůty, ve které je možné daň doměřit

Pokud byl před uplynutím tříleté lhůty pro vyměření daně učiněn úkon směřující k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení, běžela podle zákona o správě daní a poplatků tříletá lhůta znovu. A to od konce roku, ve kterém byl poplatník o tomto úkonu zpraven. Vyměřit a doměřit daň však bylo možné nejpozději do deseti let od konce zdaňovacího období od povinnosti povinnost podat daňové přiznání nebo hlášení. Čtěte více: Jak se mění podmínky doručování písemností v novém daňovém řádu?

Jak uvedla Helena Zemanová, daňový konzultant ze společnosti APOGEO, také v tomto případě docházelo k výkladovým nesrovnalostem. Dle původního výkladu byl za úkon, který prodlužuje lhůtu k vyměření daně, považován jakýkoliv úkon učiněný jak správcem daně (např. dodatečný platební výměr), tak i daňovým subjektem (např. podání dodatečného přiznání). Zemanová dodala, že s postupem času tento výklad začal měnit. A to tak, že prodloužit lhůtu mohl pouze úkon správce daně, který směřoval k vyměření nebo doměření konkrétní daně.

Lhůta může běžet znovu od počátku nebo být přerušena

Nově se lhůta pro stanovení daně může počítat znovu od svého počátku. Například v případě, kdy před uplynutím lhůty pro stanovení daně zahájil správce daně daňovou kontrolu. Tříletá lhůta běží ode dne, kdy byl příslušný úkon učiněn. Prvním dnem nového začátku lhůty bude v tomto případě den zahájení daňové kontroly.

Daňový řád taxativně vyjmenovává případy, kdy může být lhůta pro stanovení daně přerušena. Jedná se o zahájení daňové kontroly, podání řádného daňového tvrzení a oznámení výzvy k podání řádného daňového tvrzení, informuje Lenka Hrstková Dubšeková ze společnosti Wolters Kluwer v článku: Nový daňový řád upřesňuje lhůty pro stanovení daně a smysl daňového řízení.

Konec lhůty zůstává stejný jako v zákoně o správě daní a poplatků. Lhůta pro stanovení daně končí nejpozději uplynutím 10 let od jejího původního počátku, tj. od posledního dne lhůty pro podání daňového přiznání nebo ode dne splatnosti daně, u které nevzniká povinnost podat daňové přiznání, upřesňuje Helena Zemanová z APOGEA.

Lhůta pro placení daní

Lhůtu pro placení daně stanovil § 70 zákona o správě daní a poplatků. Podle tohoto ustanovení bylo právo vybrat a vymáhat daňový nedoplatek promlčeno po šesti letech po roce, ve kterém se stal daňový nedoplatek splatným. Tato lhůta mohla být opětovně prodloužena například výzvou správce daně k úhradě nebo daňovou exekucí. Maximální lhůta pro placení daně byla 20 let od konce roku, ve kterém se stal nedoplatek splatným (30 let v případě zástavního práva k nemovitostem).

Daňový řád samozřejmě obsahuje i přechodná opatření ohledně počítání lhůt u daní, jejichž vyměření započalo podle zákona o správě daní a poplatků a neskončí do 31. 12. 2010.