Návrh novely zákona o státní sociální podpoře (sněmovní tisk č. 854) přináší řadu změn. A to do oblasti rodičovského příspěvku v rámci dalších prorodinných opatření, ale i do oblasti soustavné přípravy na budoucí povolání. Zde se upravuje definice statutu studenta, která ovlivní nejen nárok na dávky státní sociální podpory, ale mimo jiné i nárok na daňové zvýhodnění a slevu na studium. Účinnost změn je navržena od ledna 2017.
Rodičovský příspěvek v současnosti
Rodičovský příspěvek je nepojistnou sociální dávkou vyplácenou úřadem práce na péči o nejmladší dítě v rodině. Nepojistná dávka je dávka, u které nárok není podmíněn předchozí výdělečnou činností. Příspěvek náleží po skončení peněžité pomoci v mateřství. Pokud rodiči nárok na peněžitou pomoc nevznikl, náleží rodičovský příspěvek již od narození dítěte, a to v pevně stanovených částkách do čtyř let jeho věku. Délka pobírání rodičovského příspěvku nijak nesouvisí s rodičovskou dovolenou v zaměstnání.
Při stanovení měsíční výše rodičovského příspěvku rozhoduje denní vyměřovací základ (DVZ) pro účely peněžité pomoci v mateřství. Rodič si flexibilně volí výši rodičovského příspěvku (v limitech dle výše DVZ, tím i délku jeho pobírání), a to až do 4 let věku dítěte, resp. do vyčerpání celkové částky 220 000 Kč. Jestliže není možné denní vyměřovací základ stanovit, náleží dávka ve výši 7 600 Kč měsíčně do konce devátého měsíce věku dítěte a od desátého měsíce věku ve výši 3 800 Kč měsíčně do 4 let věku dítěte. To platí pro situace, kdy rodič není nemocensky pojištěn. Kupříkladu některé osoby samostatně výdělečně činné, nezaměstnaní, studenti apod.
Rodičovský příspěvek může čerpat kterýkoli z rodičů, v péči se mohou i vystřídat. Podmínkou pro nárok na rodičovský příspěvek je osobní celodenní a řádná péče o nejmladší dítě v rodině. Je ale v určitých situacích povoleno umístit dítě do předškolního zařízení či předat do péče jiné osoby (např. po dobu výkonu práce, studia apod.).
Rodičovský příspěvek nově
Na základě návrhu novely zákona o státní sociální podpoře by mohlo dojít v této oblasti k podstatným změnám. Prvním z těchto zamýšlených opatření je zrušení současného omezení horní hranice výše rodičovského příspěvku ve výši 11 500 korun za kalendářní měsíc. V případě schválení bude umožněno čerpat dávku až ve výši odpovídající 30násobku 70 % DVZ. Celou částku rodičovského příspěvku (220 000 Kč) bude možné vyčerpat za kratší dobu, tj. zhruba za šest měsíců a rodičům tím bude umožněn dřívější návrat do zaměstnání. Opatření se týká především rodičů s vyššími příjmy.
Další změnou má být možnost volby výše rodičovského příspěvku pro osoby, které se neúčastnily nemocenského pojištění (OSVČ, studenti, nezaměstnaní). Nově by si mohly čerpání rodičovského příspěvku zkrátit. Nyní možnost volby nemají, čerpají v pevně stanovené výši. Na rozdíl od rodičů s velmi nízkým vyměřovacím základem, kteří tuto možnost volby mají.
Původní úpravu chápaly nemocensky nepojištěné osoby jako diskriminující s ohledem na nemožnost volby výše a délky čerpání rodičovského příspěvku. Nově by mohly čerpat rodičovský příspěvek ve dvou variantách. Do částky 7 600 Kč měsíčně (zkrátit si tak dobu čerpání nejvíce na tři roky), nebo až do částky, která nepřesáhne 30násobek 70 % denního vyměřovacího základu měsíčně.
Zrušení omezení docházky
Další změna má nastat v oblasti podmínky sledování docházky dítěte do předškolních zařízení. Nyní se sleduje docházka u dětí mladších dvou let, které mohou pobývat v předškolním zařízení maximálně po dobu 46 hodin v kalendářním měsíci. Tato podmínka by mohla být zcela zrušena a bude se sledovat jen řádná péče o dítě v rodině.
Jestliže se v současné době rodiče rozhodnou nastoupit zpět do zaměstnání, mohou být tímto omezením znevýhodněni. Z důvodu snahy o zlepšení podmínek slaďování pracovního a rodinného života se tedy omezení docházky do předškolních zařízení u dětí mladších dvou let zřejmě ruší.
Změny v soustavné přípravě na budoucí povolání
Zákon o státní sociální podpoře rovněž definuje soustavnou přípravu na budoucí povolání. Studium z titulu soustavné přípravy na budoucí povolání má vliv nejen na posouzení nároku na sociální dávky rodiny, ale kupříkladu i dopad do oblasti daňových slev. Definice soustavné přípravy dítěte na budoucí povolání, za kterou se považuje studium na střední či vysoké škole v České republice, se upřesňuje tak, že služebním poměrem je myšlen služební poměr příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Ti totiž nemají statut studenta. Od účinnosti novely zákona o státní službě nebylo ze zákona patrné, zda soustavnou přípravou na budoucí povolání bude studium za trvání služebního poměru (studium úředníků s takzvanou úřednickou zkouškou). Student ve služebním poměru, který je příslušníkem bezpečnostních sborů či vojákem z povolání, je finančně zajištěn na základě služebního vztahu, tudíž není nezaopatřený.
Dále se navrhuje odstranit neodůvodněný rozdíl, který dnes existuje mezi studiem v České republice a studiem v zahraničí. Pro studium v České republice platí výjimky, které se nepovažují za soustavnou přípravu dítěte na budoucí povolání. Jedná se o dálkové, distanční, večerní nebo kombinované studium střední školy, pokud je v době studia dítě výdělečně činné nebo má nárok na podporu v nezaměstnanosti či podporu při rekvalifikaci, a dále studium za trvání služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a vojáků z povolání. Tyto dvě současné výjimky, jež se nyní posuzují pouze pro studium v České republice, byly doplněny i pro studium v zahraničí.
ČLÁNKY DO MAILU