Jedná se o novelu zákona o potravinách a tabákových výrobcích, jejíž návrh byl předložen ministerstvem zemědělství už v červnu roku 2019. První čtení se poté konalo v prosinci 2019, druhé čtení proběhlo v březnu 2020 a třetí pak v červnu, kdy byl zákon vrácen k opakování druhého čtení. To se uskutečnilo 1. prosince 2020 na 72. schůzi a na té 79. byl návrh zákona dne 20. ledna ve třetím čtení schválen.
Odborníci jsou proti
Podle Hospodářské komory ČR pozměňovací poslanecký návrh hnutí SPD k vládní novele daného zákona způsobí deformaci tuzemského trhu a může vést k zániku některých prodejců a nižší kvalitě potravin na trhu. Podle opatření by mělo být 73 % potravin v tuzemských obchodech od roku 2028 výhradně z české produkce. Tento návrh omezující dovozové potraviny je podle komory v rozporu s právem Evropské unie a je vysoce diskriminační. V některých aspektech rozumím argumentu, že jiné země provozují skrytý protekcionismus při dovozu potravin. Stejně tak rozumím, že je třeba podpořit domácí výrobce. Přijetí tohoto zákona však není tou správnou cestou,
myslí si prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý.
Hospodářská komora proto věří, že při jednání v Senátu budou diskriminační kvóty odstraněny. Také ve Svazu obchodu a cestovního ruchu pevně věří, že tento návrh jimi označovaný jako Lex Agrofert Senát vrátí, a pokud by jej Poslanecká sněmovna přehlasovala, nebude váhat s podáním žaloby k Ústavnímu soudu. Jak by se tvářili ti poslanci, kteří pro návrh hlasovali, kdyby například Německo omezilo dovoz škodovek – se všemi dopady do naší otevřené ekonomiky? Asi by se jim to moc nelíbilo. Pak je ale třeba při rozhodování dodržovat pravidla hry, a hlavně více používat zdravý rozum,
podotýká Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR.
Také místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová doufá, že tato novela českým legislativním procesem nakonec neprojde. Jak informoval server ČT24, nedává jí to smysl a je to něco, co poškodí české spotřebitele, zúží nabídku na trhu a zvýší ceny. Navíc je novela podle ní v rozporu s evropskými principy volného pohybu zboží. Česko potřebuje exportovat, zákonem by současně omezovalo import. Tohle nemůže fungovat,
dodala.
Zákazník kvóty pozná
Podle prohlášení Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR může dojít k ohrožení dostupnosti potravin, protože soběstačnost České republiky ve výrobě potravin je mizivá. V případě řady skutečně základních klíčových potravin se pohybuje na úrovni 30–40 %. Namátkou čerstvá zelenina: 35–40 %; čerstvé ovoce: 40–50 %; cibule: 40–50 %; mrkev: okolo 50 %; vepřové maso: 50–55 %; drůbeží maso: zhruba 65 %,
vyjmenovává Tomáš Prouza. S tím souvisí také výrazné snížení výběru potravin, protože aby obchody zajistily povinný podíl, budou muset snížit počet položek ze zahraničí.
Tím, že se sníží konkurence, se zvýší prostor pro navyšování cen. Jakákoliv regulace tohoto typu vede k omezení soutěže, konkurence mezi dodavateli, a tudíž vede k omezení výběru pro spotřebitele, zvýšení cen a k omezení inovace produktu. To znamená, že jakkoliv lze regulovat, tak tato regulace je k neprospěchu konečných zákazníků,
shrnul pro ČT24 právník a bývalý předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚHOS) Robert Neruda.
Více administrativy podnikatelům
Podle Hospodářské komory ČR je neméně závažným problémem také administrativní zátěž obchodníků a výrobců, jejichž povinností by bylo prokazovat původ zboží a surovin. Stát by tak podnikatelům svojí regulací naložil na bedra další desítky formulářů a riskuje, že řadu prodejců tím donutí k zavření jejich byznysu. V některých aspektech rozumím argumentu, že jiné země provozují skrytý protekcionismus při dovozu potravin. Stejně tak rozumím, že je třeba podpořit domácí výrobce. Přijetí tohoto zákona však není tou správnou cestou,
dodává Vladimír Dlouhý.
Tahanice s Evropskou unií
Redakce Neovlivní.cz si nechala zpracovat právní analýzu od Anny Břenkové z kanceláře GHS Legal. Ta zmiňuje, že předkladatelé pozměňovacího návrhu možná pozapomněli, že jsme součástí evropského prostoru, kde je zaveden jednotný trh a platí tedy volný pohyb osob, zboží, služeb a kapitálu. Pozměňovací návrh tak naráží na čl. 34 Smlouvy o fungování Evropské Unie, který jasně stanoví, že „množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou mezi členskými státy zakázána. Omezováním svobody maloobchodníků rozhodovat o svém sortimentu a přizpůsobit svůj dodavatelský řetězec tento návrh porušuje i článek 49, který definuje svobodu usazování a svobody poskytování služeb v rámci EU,
doplňuje.
Podle Tomáše Prouzy lze předpokládat, že jediný a hlavní cíl předkladatelů této novely je vytvořit prostor pro nové dotace do neefektivního českého zemědělství a potravinářské výroby. Návrh zákona už kritizovali poslanci Evropského parlamentu i další evropské instituce a právníci s tím, že omezuje konkurenci, a tudíž porušuje jednu ze základních svobod, na níž stojí Evropská unie. Mimochodem právě tu, která chrání zájmy i českých spotřebitelů. Ačkoli k jeho zrušení může dojít s odstupem času, dotační tituly nicméně zůstanou. Příjmy vyvoleným taky, náklady zaplatí občan,
upřesňuje.
Vladimír Dlouhý vidí jako varování pro zákonodárce výzvu některých unijních států adresovanou předsedovi Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Jaroslavu Faltýnkovi, v němž upozorňují, že povinné kvóty na tuzemské potraviny jsou vysoce diskriminační. České republice tak hrozí odvetné kroky od ostatních zemí EU. To může výrazně dolehnout i na celkovou bilanci exportu z ČR,
uzavírá s tím, že varováním pro poslance by měl být také například případ Rumunska, které před několika lety nařídilo velkým maloobchodníkům nakupovat nejméně 51 % potravin od místních producentů a které kvůli hrozbě soudního řízení u Soudního dvora EU dané ustanovení předloni raději zrušilo.
ČLÁNKY DO MAILU