New York je jedním z nejživějších měst na světě. Život je tu hektický a lidé přemýšlí jen o tom, jak se dostat z bodu A do bodu B. Pokud možno co nejrychleji. Jenže tím pádem ztrácí ulice a náměstí jednu ze svých podstatných funkcí. Nemají to být jen dopravní tepny, ale také místa, kde se lidé budou rádi shromažďovat, budou v nich trávit svůj volný čas a přestanou ulice vnímat jen jako nevyhnutelné místo, na kterém se nechtějí zastavit. Na řešení tohoto problému se před časem zaměřili radní v New Yorku, aniž by měli tušení, jak z toho budou těžit majitelé obchodů, restaurací a kaváren.
Cyklistika podporuje zvýšení prodeje
Jak se uvádí na serveru Americabikes.org, v centru města se nedávno objevily chráněné cyklostezky. Jedna taková vede například na 9. Avenue. Původním záměrem města bylo na této vytížené ulici snížit dopravu a přivést více lidí právě k cyklistice. A povedlo se. Mnozí obyvatelé New Yorku skutečně vyměnili auta za kola a vyrazili do ulic. Tato změna s sebou ovšem přinesla ještě jeden nečekaný efekt. Pro cyklisty je mnohem snazší zastavit u obchodu, který je cestou zaujme, než pro řidiče automobilů nebo cestující hromadnou dopravou. Stačí seskočit z kola, uvázat ho u nejbližšího sloupu a v okamžiku navštívit místo, které člověka takzvaně cvrnklo do nosu. A výsledek? Maloobchodům na 9. Avenue bez jakéhokoli přičinění stouply tržby o 49 %. Přitom ostatní podniky na Manhattanu vykázaly nárůst maloobchodních tržeb o pouhá 3 %. Nedávné studie totiž ukazují, že cyklisté mají tendenci utrácet vícekrát na stejném místě. Opět to souvisí s možnostmi, které jim dané místo nabízí pro zaparkování kola, posezení na lavičce a podobně.
Ulice a místní ekonomika jsou spojené nádoby
Nová studie z New Yorku je důkazem, že ulice, které jsou vstřícné lidem, mají vliv na posílení malých podniků dokonce i v době recese. Zástupci města proto s těmito údaji pracují i při plánování oživení dalších lokalit. A nedůvěřivé odkazují na další z příkladů, kdy město nechalo přestavět zapomenuté a nevyužívané parkoviště v Brooklynu na náměstí s pěší zónou. Obchodníkům v okolí nárazově stouply tržby o 179 %. Nejen cyklisté, ale i pěší totiž využili nové příležitosti, které jim oživený prostor nabídl. Do obchodů zašlo podle zjištění 77 % všech lidí, kteří se tomuto prostoru dříve jen vyhýbali.
Co na to Češi?
Příklady ze zámoří jsou jasným důkazem, jak dobře zvládnutá infrastruktura a pojetí veřejných prostranství pozitině ovlivňuje místní ekonomiku. Aby se tak dělo, musí ale ulice a náměstí plnit více funkcí najednou, není možné se omezit pouze na tu dopravní. V New Yorku tato změna přinesla kladné ohlasy nejen od obchodníků, ale pochopitelně i od obyvatel města.
Čeští obchodníci to ale vidí jinak. Jak se uvádí na webových stránkách Centra dopravního výzkumu, koncem února se v Pardubicích seminář k projektu Central Meet Bike. Jeho cílem je formou osvěty přispět k integraci cyklistiky do dopravních systémů vybraných středoevropských měst na základě zkušeností z měst bývalého východního Německa. Diskutující se ale shodli, že cyklistika v centrech měst mnohdy u místních obchodníků nenalézá podporu. Někteří se dokonce obávají, že by jim s podporou a rozvojem cyklistiky klesly tržby.
I na tomto setkání se ale odborníci shodli na tom, že podpora pěších a cyklistů je jedním ze způsobů, jak centra měst stabilizovat. A také ze zkušeností našich německých sousedů vyplývá, že cyklisté vykazují vysokou loajalitu ke konkrétním obchodům ve svém okolí, čímž mohou zvyšovat jejich konkurenceschopnost vůči automobilově orientovaným nákupním střediskům na okrajích měst.