Metanolová aféra pomáhá pálenicím, lidi chtějí prověřený a levný alkohol

Uplynul rok od vyhlášení prohibice, ke které úřady vedl počet obětí jedovatého alkoholu. Pro řadu barů, restaurací, obchodů a samotných výrobců znamenala metanolová aféra výpadek v příjmech. Jsou ale i obory, které na tom profitují. Metanolová aféra se nedotkla pěstitelských pálenic. Jejich produkty, tedy ovocné destiláty, jsou bezpečné a žádné úmrtí nebo intoxikace nebyly v souvislosti s jejich konzumací zaznamenány. A protože Češi mají pálenku v oblibě, nemohou si pěstitelské pálenice na nedostatek zákazníků vůbec stěžovat. Zájem lidí o pěstitelské pálení potvrdila serveru Podnikatel.cz například Pěstitelská pálenice ze Suchdola nad Odrou nebo Palírna u zelené lípy ze Stonavy. Kromě obav z metanolu jim paličům nahrává i vyšší úroda. Tím, že letos je více ovoce, je i nárůst nových, mladých pěstitelů se zájmem o pálení. Lidé hledají, kde by jim vzali celé ovoce a zpracovali ho na kvas a vypálili, říká Antonín Šputa z Pěstitelské Pálenice v Ostravě-Krásném Poli. 

Není to jen o pití, bez pálenic by zanikaly sady a zahrady

Pěstitelské pálení má v České republice velmi dlouhou tradici, která sahá až do počátků 20. století, a to včetně legislativního vymezení. Smyslem pěstitelského pálení je zejména užitečné zužitkování vlastního přebytečného ovoce, které zvyšuje motivaci lidí obhospodařovat jejich zahrady a sady. Pěstitelské pálení napomáhá zachování významných krajinotvorných prvků v přírodě, například snížením půdní eroze nebo zachováním biodiverzity. Bez možnosti smysluplného využití přebytečného ovoce by mnohé pozemky pravděpodobně zůstaly ladem a mohly představovat potencionální zdroj plevelů pro sousedící lépe obhospodařované pozemky, případně by byly prodány a zastavěny, což by znamenalo nežádoucí úbytek půdního fondu a s ním související ekologické újmy, vypočítává klady související s pěstitelskými pálenicemi Dana Večeřová, mluvčí Ministerstva zemědělství. Zatím se ale není čeho obávat. Každý rok u nás přibude zhruba 10 pěstitelských pálenic, aktuálně jich je něco málo pod 500. Provozování pěstitelské pálenice schvaluje Ministerstvo zemědělství na základě vydání povolení k provozování pěstitelské pálenice. Vše probíhá v souladu s § 4 odst. 1 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu. 

Kontroly pěstitelských pálenic má v gesci především Celní správa ČR. Z pohledu zákona o potravinách je kontroluje také Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Častěji právě po loňské aféře, a to i přesto, že otravy metylalkoholem s pálenkami nesouvisely.

Pálenice jsou pod přísným dozorem, ale…

Hlavním kontrolním orgánem v pěstitelských pálenicích je Celní správa. Ta, jakožto správce spotřební daně, především sleduje, zda vykázané množství destilátu pro zdanění odpovídá skutečné produkci. Veškerá produkce lihu je totiž zatížena poměrně vysokou spotřební daní. Ta činí 285 korun za jeden litr absolutního alkoholu. V případě, že si pěstitel nechává vyrobit 50% pálenku, daň je 143 korun za litr. Odváděná daň je započtena ve finální ceně za pálení a finančnímu úřadu ji platí pálenice. A celníci se podle provozovatelů pálenic činí. Kontroluje se zejména zaplombování celého zařízení, aby nedocházelo k nelegálnímu stáčení a vyhýbání se placení daní. Systém je tak přísný, že celníci mohou plomby podrobit i laboratorním testům, aby zjistili, zda se nejedná o kopie. Kromě toho se měří lihovitost produktu a celníci ověřují, zda vykázaná ztráta vlivem odpářky odpovídá realitě. Kontroly probíhají i během sezóny, ale především na jejím začátku. Obecně se dá říci, že mezi nejčastější prohřešky platí porušení celních plomb nebo nedodržení podmínek pro sníženou sazbu spotřební daně. Buď se jedná o pokus vypálit povolené množství ve vícero pálenicích nebo vyrobený líh nepochází z ovoce, které oprávněná osoba vypěstovala na vlastním pozemku či pozemku, který je oprávněna užívat, uvádí Jiří Barták z Generálního ředitelství cel.

Autor: www.isifa.com

Pěstitelské pálenice na metanolové aféře netratily, právě naopak. 

Služba pěstitelského pálení je určena výhradně pro fyzické osoby starší 18 let, které jsou občany Evropské unie a vlastní či mají v nájmu pozemek na území České republiky. Kvasy lze připravovat pouze z ovoce vypěstovaného na vlastním či pronajatém pozemku bez přídavku cukru. Tak praví zákon. Praxe je ale trochu jiná. Destilát může být vyroben pouze z vlastního ovoce. Kromě osobních údajů o pěstiteli proto musí provozovatel pálenice vést i evidenci pozemků, ze kterých ovoce pochází. Jenže to nikoho příliš nezajímá. Nemohu zjišťovat, komu patří sad, ze kterého k nám bylo přivezeno ovoce. To bych suploval činnost státních orgánů a neměl čas na vlastní práci. Navíc bych to ani nebyl schopen zjistit, komentuje nařízení Josef Ciasnocha, palič z Palírny u zelené lípy. Zkontrolovat, zda je dotyčný skutečně někde nájemcem, je nemožné, a proto pěstitel vyplňuje před pálením formulář, který je zároveň formou čestného prohlášení, že je majitelem nebo nájemcem zahrady s ovocnými stromy. Ovoce by měl mít možnost vypálit každý občan starší 18 let. Zvýšil by se tím obrat v pálenicích a stát by získal více na spotřební dani. Toto omezení proto není rozumné, dodává Vladimír Baar z Pálenice ze Suchdola nad Odrou. Například ve Stonavě museli odmítnout pálení banánů. Toto ovoce se u nás běžně nepěstuje, a proto by bylo nezákonné ho pálit. Objednatel si musí ovoce vypěstovat sám.

Možnost použít pro výrobu ovocného destilátu v režimu pěstitelské pálení pouze vlastní ovoce vychází z tradičního pojetí činnosti pěstitelských pálenic a je legislativně ukotvena ve Smlouvě o přistoupení České republiky k Evropské unii. Podle Ministerstva zemědělství je velkým úspěchem, že se podařilo při vstupu do unie tuto výjimku pro Čechy vyjednat. Pokud by ovoce určené pro pěstitelské pálení mohlo pocházet také z jiných zdrojů než z vlastního pozemku pěstitele, například by bylo možné ho koupit, ztratilo by pěstitelské pálení z velké části svůj původní smysl, uvádí Dana Večeřová z Ministerstva zemědělství. Podobnou výjimku mají ještě Slovensko, Bulharsko, Rumunsko a Maďarsko.

Problematický je pak zákaz přijímání zakázek z ostatních států. Například v sousedním Polsku pěstitelské pálenice neexistují a paliči ze severu Moravy je musí kvůli zákonu opakovaně odmítat. Přesto ale cizinci na některých místech uspějí. Opět jim ve formuláři stačí uvést, že si pronajímají sad nebo zahradu v České republice. To je pro provozovatele palíren směrodatné a další kontrola už záleží na celnících. Z důvodu pokusů vypálit líh z ovoce, které oprávněná osoba nevypěstovala na vlastním pozemku či pozemku, který je oprávněna užívat, jsou celníky kontrolována místa, kde bylo ovoce získáno. A to například náhledem do katastrů nebo osobní prohlídkou uvedených míst, varuje před obcházením zákona Jiří Barták, mluvčí Generálního ředitelství cel. Zákon stanovuje archivaci formulářů a účtů za vydání destilátu po dobu 10 let.

Problémy mohou mít provozovatelé pálenic s množství vydané pálenky. Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období, které trvá od 1. července do 30. června roku bezprostředně následujícího, z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etanolu. Toto omezení platí pro společnou domácnost, nikoli na osobu. Destiláty získané pěstitelským pálením slouží pouze pro osobní spotřebu a podle zákona o lihu nesmí být předmětem prodeje třetím osobám.

Pěstitelská pálenice je podle zákona potravinářským podnikem, protože vykonává činnosti související minimálně s výrobou destilátů a zpracováním ovoce nebo ovocných kvasů, čili potravin. Majitelem ovoce nebo kvasů a potažmo i pálenek ale není pěstitelská pálenice, nýbrž sám pěstitel. Ten platí za provedenou službu, tedy pálení, nikoliv za produkt vzniklý touto službou. Nejedná se tedy o prodej destilátu, ale prodej služby pálení. Ochranu spotřebitele při poskytování služeb pěstitelského pálení, základní práva a povinnosti smluvních stran a postup při případné reklamaci řeší zákon o ochraně spotřebitele. Pokud by pěstitel chtěl podat stížnost na kvalitu destilátu, nemá jinou možnost, než si zadat rozbor na vyžádání u některé z komerčních akreditovaných laboratoří.