Česko bude v následujících letech plnit tříprocentní maastrichtské kritérium o deficitu veřejných financí, které je mimo jiné nutné k přijetí eura. Z fiskálního výhledu ministerstva financí vyplývá, že deficit veřejných financí by měl do roku 2011 klesnout na 1,2 procenta z loňských 1,6 procenta. Do té doby by se měl pohybovat kolem 1,5 procenta hrubé domácího produktu.
Současné vládní záměry směřují k dosažení vyrovnaného hospodaření okolo roku 2014. Současný výhled a jeho splnění ovšem podle úřadu ohrožuje například načasování a způsob provedení plánovaného majetkového odškodnění církví, konečná podoba zdanění fyzických osob od roku 2009 a růst objemu mezd a platů ve vládním sektoru.
Stát letos vybere na daních 766 miliard korun, což je o 8 procent více než loni. Nejvíce má k nárůstu výběru daní podle aktuálního fiskálního výhledu ministerstva financí přispět daň z přidané hodnoty. V následujících dvou letech bude tempo růstu daňových příjmů brzděno dalším poklesem sazeb daní z příjmů. V roce 2008 je snížení sazeb přímých daní kompenzováno zvýšením snížené sazby DPH a spotřebních daní. V letech 2009 a 2010 bude tempo růstu daňových příjmů brzděno dalším poklesem sazeb daní z příjmů,
uvádí materiál.
Přímé daně, tedy daně z příjmu fyzických i právnických osob, díky reformě veřejných financí klesly. Byla zavedena patnáctiprocentní rovná daň pro fyzické osoby a zároveň podnikům a firmám postupně klesají daně z příjmu ze současných 21 procent až na 19 procent v roce 2010. Loni přitom byla daň 24 procent.
ČLÁNKY DO MAILU