Inspekce práce se poctivě řídí programem kontrolních akcí na rok 2013. V něm má mimo jiné položku, která se týká kontrol výkonu závislé práce mimo pracovní poměr, označovaného často jako švarcsystém.
Státní úřad inspekce provedl v červenci 4137 kontrol. Jen za zjištěná porušení předpisů navrhly oblastní inspektoráty pokuty v celkové výši 33 milionů korun.
Prohřešky, kam spadá i švarcsystém, dosáhly na částku vyšší než 24 milionů korun. U kontroly pracovních vztahů a podmínek to pak byly pokuty za pět a půl milionů korun.
Roste počet podnětů od zaměstnanců či konkurence
Zaměstnavatele, kteří musejí projít kontrolou, si vybírá inspekce náhodně, ale stále častěji reaguje na podněty například od zaměstnanců či konkurentů. Jen za červenec dorazilo na inspekci celkem 954 podnětů, z toho 665 podnětů se týkalo právě oblasti pracovně právní.
Inspektoři se při kontrolách řídí Metodickými pokyny
Inspekce navíc sama prostřednictvím webových stránek úřadu vybízí, aby ji lidé zasílali podněty elektronicky. Podatel si na www.suip.cz z nabídky v menu na levé straně vybere rubriku „Pracovněprávní vztahy“ a dále rubriku „Podání podnětu ke kontrole“. Po rozevření této webové strany pak v textu najde odkaz „Elektronické podání podnětu ke kontrole“, po jehož rozkliknutí se objeví formulář, který pak stačí jen vyplnit,
radí Ivona Foltisová z kanceláře generálního inspektora.
Co je to švarcystém
Pojem „švarcsystém“ není v českém právu definován. Jedná se o pojem vyvinutý v praxi, na jehož vznik právní úprava reagovala až regulací ex post.
Švarcsystém se nazývá podle benešovského podnikatele Miroslava Švarce. Ten na počátku 90. let vymyslel způsob, jak ušetřit na sociálním a zdravotním pojištění. Všichni jeho zaměstnanci dostali výpověď, aby poté začali pro Švarce pracovat na živnostenské listy a na dodavatelskou smlouvu. Státu však tato metoda nezamlouvala a od roku 1992 tento způsob zaměstnávání zakázal.
Čtěte také: Stahujte zdarma příručku k švarcsystému, kterou připravili právníci
Švarcsystém můžeme zjednodušeně definovat jako výkon závislé práce mimo pracovněprávní vztah. Jde tedy o zastřený pracovněprávní vztah, tedy situace, kdy určitá osoba (quasi-zaměstnanec) vykonává ekonomickou činnost pro jinou osobu (quasi-zaměstnavatel), nicméně nikoli na základě pracovněprávního, ale jiného právního vztahu (nejčastěji obchodněprávního, kdy vůči sobě quasi-zaměstnanec a quasi-zaměstnavatel vystupují jako podnikatelé). Více čtěte ve speciálu Švarcsystém