Svou knihu Simplify otevírá Joshua Becker vlastním příběhem. Měl volný den a rozhodl se ho věnovat úklidu. Po hodinách převracení věcí v garáži stále nebyl hotový.
A tehdy tento freelancer, spisovatel a bloger od soucitných sousedů přes plot poprvé uslyšel o myšlence minimalismu – o tom, že vlastnit méně je více (podobně později také nazval jednu ze svých knih, The More of Less). Ideu minimalismu prodiskutoval s rodinou a netrvalo to dlouhou a polovina věcí byla z jejich domu pryč. Hned o své zkušenosti začal blogovat. A o něco později se propagaci minimalismu začal věnovat na plný úvazek.
Méně stresu, více času
Joshua Becker bloguje na Becomingminimalist.com, kde také představil svůj minimalistický byznys model. Podle konceptu minimalismu si totiž zařídil nejen svůj soukromý život, ale také své podnikání. Vymyslel si ho prostě tak, aby mu naprosto vyhovovalo, uspokojilo jeho finanční potřeby (a finanční potřeby jeho rodiny) a nechce vydělávat víc – i když by mohl. Má totiž jinou prioritu – žít spokojeně, naplněně a v klidu.
V minimalistickém přístupu objevil mnoho benefitů. Jak popisuje v knize Simplify, tak například ušetří, protože méně utratí, což se odráží i v tom, že potřebuje méně vydělávat. Tajemství finanční nezávislosti totiž podle něj neznamená vydělávat víc. Skutečné tajemství finanční nezávislosti je méně utrácet,
tvrdí.
Čtěte také: S vizí nebo bez vize? Buďte jako zahradník, co své vizionářství pěstuje
Nutnost méně vydělat mu přináší více volného času pro další podstatné věci – hodně času třeba věnuje práci pro komunitu, ve které žije, tedy vztahům. Dosáhl také toho, že ze svého života odstranil velkou dávku stresu. Ve svém domě má větší pořádek a čistotu, a to s menším úsilím a s nižší časovou investicí, čehož je možné dosáhnout i v oblasti podnikání. V The More of Less zmiňuje další přínosy – větší svobodu, kterou má, větší soustředění na podstatné věci a na kvalitu i snížení vlastního negativního vlivu na životní prostředí.
Zavraždit své podnikání?
Odpůrci minimalismu v podnikání tvrdí, že minimalismus je vrahem byznysu. Že brzdí růst, expanzi a tak dále. Svým způsobem mají pravdu pro toho, kdo se na podnikání dívá konvenčním úhlem pohledu. Fanoušek a fanatik neustálého růstu, expanze, větších zisků, rozšiřování počtu zaměstnanců a produktů nebo služeb či otevírání dalších poboček, který vyznává heslo Gordona Gekka z filmu Wall Street, že chamtivost a nenasytnost je dobrá a je hrdý na svůj workholismus a nulovou etiku, může minimalismus považovat za hrozbu. Jenže vtip je v tom, že o tohle minimalistům vůbec nejde (a také v tom, že Gekko i se svým mottem ve filmovém příběhu nakonec skončil ve vězení). Kritici se tak vlamují do otevřených dveří, respektive jen podnikání a jeho cíle a smysl prostě vidí jinak.
Čtěte také: 7 filmů, ze kterých získáte ponaučení pro vaše podnikání
Minimalisté totiž především vědí, co je pro ně dost. Odlišuje je už jen to, že si kategorii „dost“ vůbec připouštějí. Nejsou posedlí tím, že v podnikání je potřeba se stále starat o to, aby bylo všeho víc. To neznamená, že jim nejde o zisk. Místo kvantity se ale soustředí na kvalitu a užitečnost, skutečný přínos pro zákazníka. Snaží se vydělat spíš na tom, co je jednoduché, než aby záměrně hledali to, co je složité, a uměle vymýšleli komplikované problémy a potřeby, které pak vyžadují ještě komplikovanější řešení.
Správná velikost
Jason Fried a David Heinemeier Hansson, zakladatelé firmy 37signals (nyní Basecamp), svůj recept na minimalismus v podnikání shrnuli do knihy Rework (česky Restart s podtitulem Průvodce podnikatelským minimalismem, Jan Melvil Publishing 2010). Proč růst?
– ptají se mimo jiné. Co je na tom špatného, najít si správnou velikost a zůstat na ní?
Správná velikost podle nich může být pětice lidí, čtyřicítka nebo dvě stovky, ale také jediný člověk s notebookem.
Podnikatelské tipy, které dávají, začínají u toho, že se byznys točí kolem produktů nebo služeb, které si podnikatel vymyslí sám pro sebe a pro své potřeby, a proto se pro ně dokáže skutečně zapálit. A nenechá se strhnout mainstreamovou definicí úspěchu založenou právě na velikosti a růstu.
Čtěte také: Koníček může přerůst v podnikání. Inspirujte se u žen, které tak začínaly
Doporučují přiměřenost, flexibilitu oproti otrockému následování detailních dlouhodobých byznys plánů v prostředí, kde se všechno raketovou rychlostí mění, aktivitu a skutečnou práci místo řečí, štíhlou linii ve všech aspektech, jimž podnikatel čelí, snahu být dobrý místo perfektní, soustředění se na sebe a svůj produkt nebo službu místo posedlosti porovnáváním s konkurencí. Porady považují za toxického žrouta energie, času i peněz podobně jako delegování. A autenticitu upřednostňují před promyšlenou marketingovou šlehačkou.
Tvořivost a omezení
Není náhodou, že Jason Fried a David Heinemeier Hansson zmiňují japonský koncept wabi-sabi. Wabi-sabi je krása věcí nedokonalých, nestálých a neúplných. Je to krása věcí skromných a prostých. Krása věcí neobvyklých,
jak vysvětluje umělec, estetik a spisovatel Leonard Koren ve svém textu Wabi-sabi pro umělce, designéry, básníky a filozofy (Kavka, knižní a výtvarná kultura 2016). Také oba podnikatelé varují před perfekcionismem, pocitem, že jen dokonalé produkty a služby stojí za zveřejnění, což vede spíš ke složitosti než minimalistickému přístupu. Vylepšovat lze podle nich dodatečně vždycky.
Je zajímavé, že i wabi-sabi, tedy něco, co se zdá na první pohled jako protimluv podnikání, dokázali už v minulosti japonští čajoví mistři dobře prodat. Třeba na takovém obchodu se zakázkovou čajovou keramikou ve stylu wabi-sabi vydělávali slušné peníze,
připomíná Leonard Koren. Vyžadovalo to ale skutečně kreativní, tvůrčí přístup, který se vyrovnal s omezeními. A bez rozvinuté tvořivosti se žádný podnikatel – minimalista ani žádná podnikatelka – minimalistka neobejdou.
ČLÁNKY DO MAILU