Pracovní doba může být stanovena rovnoměrně, ale i nerovnoměrně. Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době je na každý pracovní týden naplánován různý počet pracovních hodin a až za delší období se průměr naplánovaných hodin vyrovná sjednanému týdennímu úvazku. Toto období se nazývá vyrovnávací období.
Čtěte také: Dohoda o provedení práce v praktických příkladech
Vyrovnávací období
Nerovnoměrným rozvržením pracovní doby je rozvržení, při kterém zaměstnavatel nerozvrhuje rovnoměrně na jednotlivé týdny stanovenou týdenní pracovní dobu s tím, že průměrná týdenní pracovní doba nesmí přesáhnout stanovenou týdenní pracovní dobu za nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouvou může být stanoveno vyrovnávací období delší, nejvýše však 52 týdnů.
Podskupinou nerovnoměrně rozvržené pracovní doby je pružná pracovní doba a konto pracovní doby. Ty mají samostatnou právní úpravu v zákoníku práce:
- pružná pracovní doba § 85 zákoníku práce
- konto pracovní doby § 86 zákoníku práce.
O nerovnoměrně rozvržené pracovní době se v zákoníku práce více nepíše. Obecně pro ni platí, že délka jednotlivé směny nesmí přesáhnout 12 hodin. Zaměstnavatel je rovněž povinen vypracovat písemný rozvrh týdenní pracovní doby a seznámit s ním nebo s jeho změnou zaměstnance nejpozději 2 týdny před začátkem období, na než se rozvrhuje (pokud se nedohodnou na jiné době seznámení).
Čtěte také: Kurzarbeit po Česku startuje v polovině září. Jde o pomoc nebo plýtvání?
Dotaz z odborné poradny serveru Podnikatel.cz:
Zaměstnavatel určil zaměstnanci nerovnoměrně rozvrženou pracovní dobu se mzdou 50 korun na hodinu. V jednom měsíci ho nechal odpracovat 200 hodin, v dalším pouhých 120 hodin. Zaměstnanci tak přísluší měsíční mzda 6000 korun. Musí se v tomto případě u nerovnoměrně rozvržené pracovní doby počítat doplatek do minimální mzdy? Táže se čtenářka v odborné poradně serveru Podnikatel.cz.
Odpověď Advokátní kanceláře Tomáš Rašovský je platná za předpokladu stanovení hodinové mzdy ve výši 50 korun za hodinu (nikoliv měsíční) a klasického čtyřicetihodinového pracovního týdne. Při nerovnoměrně rozvržené pracovní době musí být 40hodinová týdenní pracovní doba dodržena v rámci vyrovnávacího období stanoveného zaměstnavatelem. Jak vysvětluje advokát Zdeněk Málek, zaměstnanec odpracuje jeden měsíc 200 hodin a je mu poskytnuta mzda ve výši 10 000 korun a jiný měsíc 120 hodin a náleží mu mzda 6000 korun. Uvedené neodporuje ustanovení o minimální mzdě, pokud je stanovena jako hodinová. Respektive hodinová mzda 50 korun neodporuje minimální hodinové mzdě, která v současné době činí 48,10 korun,
ujišťuje Zdeněk Málek. Upozorňuje, že je nutné hlídat, zda tato mzda neporušuje nejnižší úroveň zaručené mzdy, která může být s ohledem na druh vykonávané práce mnohem vyšší.
ČLÁNKY DO MAILU