Ministryně totiž navrhuje, aby minimální mzda odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Jak ale upozornil Svaz průmyslu a dopravy ČR, na předchozích tripartitách se pracovalo s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Svazu vadí, že ministryně s podnikateli vyšší koeficient vůbec neprobírala a rozhodla tak samovolně po schůzce s odbory, které se zástupci podnikatelů nezúčastnili.
Minimální mzda na úrovni 50 % mzdy průměrné? Firmy nesouhlasí
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) včera po schůzce s odbory uvedla, že minimální mzda by se měla od roku 2020 zvyšovat tak, aby vždy od ledna odpovídala polovině průměrné mzdy z předloňska. Ministryně však svým vyjádřením zaskočila podnikatele. Návrh paní ministryně je nezodpovědný. Na předchozích tripartitách jsme pracovali s koeficientem 44 procent průměrné mzdy. Paní ministryně nás ale neinformovala, že přijde s návrhem takto vysokého koeficientu. Věřím, že pan premiér tento návrh nepřijme. Postup paní ministryně popírá princip sociálního dialogu. O tomto tématu má jednat tripartita a nikoli jen odbory se sociální demokracií,
říká Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.
Kdyby podle Hanáka prošel ministerský návrh, drtivá část firem by tento nárůst nedokázala pokrýt zvýšením produktivity práce a zkomplikovalo by to hospodářský růst. Aktuálně činí minimální mzda 12 200 korun. Odbory žádají její nárůst pro rok 2019 o 1500 korun, firmy navrhují zvýšení o 800 korun.
Podnikatelé navrhují jiný valorizační mechanismus
S návrhem 50 % průměrné mzdy nesouhlasí ani Hospodářská komora ČR (HK ČR), která jinak podporuje odpolitizování minimální mzdy a nastavení systematického a transparentního řešení jejích změn, a to ve vztahu k reálnému výkonu národní ekonomiky a s ohledem na budoucí vývoj hospodářství. Nový návrh valorizačního mechanismu nebere v potaz budoucí vývoj českého hospodářství a pracuje výhradně s pomocí zpětných ukazatelů. Je tak dobře možné, že by minimální mzda automaticky rostla i v recesi a působila by tak procyklicky – prohlubovala by se případná nezaměstnanost,
upozornil Miroslav Diro, mluvčí HK ČR.
Podle Hospodářské komory ČR by měl být automatický mechanismus postaven na prognóze ministerstva financí, na základě které se mimo jiné sestavuje státní rozpočet, a zároveň nikoliv na průměrné mzdě, ale spíše na mediánovém příjmu, který v sobě neodráží extrémy tak jako průměrná mzda. Na tu totiž většina obyvatel ČR stále nedosáhne.
ČLÁNKY DO MAILU