Dlouho očekávané zvýšení minimální mzdy se nekoná. Pro rok 2012 zůstává v nezměněné výši, a to 8000 korun. Po pětiletém období stagnace se od příštího roku předpokládalo její zvýšení. Ve hře bylo několik variant. Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhovalo částku čtyři sta až pět set korun, odbory dokonce prosazovaly dvanáct set korun.
Zvýšení minima si vláda údajně nemůže dovolit
Vláda na svém jednání návrh MPSV na zvýšení minimální mzdy nepřijala. Pro server Podnikatel.cz to potvrdil Petr Sulek, tiskový mluvčí ministerstva. Od ledna 2012 výše minimální mzdy zůstává ve stejné podobě jako v letošním roce. Důvodem pro zachování současné výše minimální mzdy je očekávaná hospodářská krize. Čtěte také: Záludnosti doby určité na přelomu roku 2011/2012
Podle ministra práce práce a sociálních věci Jaromíra Drábka by navrhované zvýšení o 400 až 500 korun možnostem české ekonomiky odpovídalo. Ovšem jak uvedl pro ČTK: Respektuji argumenty vlády, že v současné ekonomické situaci si vláda nemůže dovolit rozhodnout o zvýšení minimální mzdy, když nevíme, jakým způsobem se bude ekonomika České republiky vyvíjet
.
Vláda tedy rozhodla o nezvyšování, přestože se minimální mzda neměnila již pět let. Přitom odměňování minimem se dle odhadů MPSV týká zhruba dvou až tří procent všech zaměstnanců v Česku, tj. 80 000 až 120 000 občanů. Řadě z nich se podle některých argumentů nevyplatí pracovat. Mohou totiž více získat na sociálních dávkách.
Zaměstnanec s minimální mzdou najde na výplatní pásce pouhých 7120 korun čistého měsíčně. Jenže zvýšení mzdy má strany dvě. Na straně jedné by se zvýšila mzda nízkopříjmovým zaměstnancům, na straně druhé by se díky doplatku do minimální mzdy u zkrácených úvazků jiným podstatně snížila čistá mzda. Čtěte více: Zdravotní pojištění při zkráceném úvazku zaměstnanců a OSVČ
Čím Vyšší minimum, tím nižší čistá mzda
Doplatek do minima se týká zaměstnanců, kteří nepatří mezi osoby za které platí pojistné stát. Jedná se o zaměstnance pracující v nižších úvazcích, kteří momentálně nemají jiné vhodné zaměstnání nebo nemohou ze zdravotních či osobních důvodů pracovat v plném úvazku. Server Podnikatel.cz již dříve spočítal, že by na zvýšení minimální mzdy kvůli doplatku do minimálního zdravotního pojištění skutečně prodělali. Více v článku: Minimální mzda se zvýší, řada zaměstnanců si však pohorší
Obdobně by se zvýšení dotklo i osob bez zdanitelných příjmů. Se zvýšením minimální mzdy by vzrostly zálohy, tj. povinné minimální pojistné z 1080 na 1148 korun (8500 korun x 13,5 %). Měsíční nárůst 68 korun se na první pohled může jevit zanedbatelný, ale za dvanáct měsíců již činí 816 korun. Čtěte více: Osoby bez zdanitelných příjmů, nezapomínejte na pojistné
Minimální mzda není totéž do zaručená mzda
Minimální mzda je stanovena buďto měsíční částkou 8000 korun nebo hodinovou mzdou 48,10 korun. Její výše musí být dodržena jak u „klasických“ pracovních poměrů, tak u dohod o pracovní činnosti či o provedení práce. V zákoníku práce se ovšem můžeme setkat s pojmem zaručená mzda. Sjednaná mzda totiž nesmí být nikdy nižší než státem zaručená mzda. Samostatným nařízením vlády o minimální mzdě, o nejnižších úrovních zaručené mzdy, o vymezení ztíženého pracovního prostředí a o výši příplatku ke mzdě za práci ve ztíženém pracovním prostředí je stanovena zaručená mzda, která má osm úrovní.
Jednotlivé úrovně jsou rozlišeny podle složitosti, odpovědnosti a namáhavosti práce. Začínají u méně kvalifikovaných a nejhůře odměňovaných prací v první skupině až po ty nejkvalifikovanější a nejlépe placené v osmé skupině. Minimální odměna stanovená pro nejnižší skupinu je shodná s minimální mzdou. Čtěte více: Skupiny prací pro účely nejnižší úrovně zaručené mzdy
První skupina prací (pracovníci odměňovaní minimální mzdou) – jedná se o jednotlivé pracovní úkony stejného druhu s předměty (prvky) tvořící jednoduchý celek konané podle přesného zadání a s přesně vymezenými výstupy a s rámcovými návaznostmi na další procesy. Manipulační práce s jednotlivými předměty, jednoduchými pomůckami a nástroji bez vazeb na další procesy a činnosti včetně prací s případným jednostranným zatížením drobných svalových skupin, v případném vnuceném pracovním rytmu, při mírně zhoršených pracovních podmínkách a s případným rizikem pracovního úrazu.
Odbory hodlají za vyšší minimální mzdu bojovat
Přestože může rozhodnutí o nezvyšování minimální mzdy některým zaměstnavatelům vyhovovat, zvláště v době očekávané hospodářské krize, odbory se nehodlají vzdát. Na svých internetových stránkách zveřejnily zprávu, že zásadně nesouhlasí s rozhodnutím vlády nezvýšit minimální mzdu. Podle vyjádření odborů vládní kabinet porušil svůj slib, který dal sociálním partnerům na jednání tripartity. Záměr plánovaného zvýšení mzdy o 400 až 500 korun podpořili zástupci odborů, zaměstnavatelů i vládní strana, protože navrhované mírné zvýšení nemůže ohrozit konkurenceschopnost podniků.
Minimální mzda byla naposledy valorizována k lednu 2007. Od té doby, přestože značně vzrostly životní náklady, se minimální mzda dosud nezvýšila. Osoby pracující za stávající velice nízkou minimální mzdu se tak automaticky ocitají pod hranicí chudoby a jsou odkázány na sociální dávky,
uvedl Václav Pícl, místopředseda ČMKOS.
Podle Pícla je zvýšení minimální mzdy navíc současně i nástroj omezující nekalou konkurenci firem, které obcházejí pravidla odměňování tím, že oficiálně vyplácejí svým zaměstnancům pouze minimální mzdu a zbývající část mzdy doplácejí načerno. Českomoravská konfederace odborových svazů proto bude požadovat, aby byla problematika zvýšení minimální mzdy znovu zařazena na jednání tripartity. Čtěte také. Sociálka varuje. Vyplácením bokem si můžete svého zaměstnance znepřátelit
K dalším změnám by mohlo dojít v průběhu roku 2012
Výše minimální mzdy se od 1. ledna 2012 měnit nebude, to je jisté. Další změny se dají podle odborníků očekávat v jarních měsících. Případná úprava minimální mzdy bude záviset nejen od tlaku odborářů, ale především od vývoje situace v hospodářství počátkem následujícího kalendářního roku.
ČLÁNKY DO MAILU