Statistiky nezaměstnanosti jsou neúprosné. Koncem června evidovaly úřady práce 540 473 nezaměstnaných, na které připadalo pouhých 44 032 volných pracovních míst. Ovšem i lidé bez práce (a tím i bez příjmu) musí platit zdravotní pojištění. Pokud se nejedná o osoby, za které platí pojištění stát nebo jenž nemají stanoven minimální vyměřovací základ. Připomeňme si základní zásady odvodu zdravotního pojištění, včetně plánovaných změn.
Zdravotní pojištění je vždy povinné
Zdravotní pojištění je na rozdíl od sociálního pojištění povinné. A to i v případech, kdy je pojištěnec bez zdanitelných příjmů. Obecně je plátcem zdravotního pojištění zaměstnavatel, osoba samostatně výdělečně činná nebo stát. Pojištění se však týká i těch, kteří nemají žádné zaměstnání nebo nepodnikají. Jedná se o kategorii osob bez zdanitelných příjmů.
Zdravotní pojištění a zaměstnavatel
Zaměstnavatel hradí 9 % zdravotního pojištění z vyměřovacího základu zaměstnanců a za zaměstnance odvádí (sráží jim ze mzdy) dalších 4,5 %. U zaměstnanců, kteří nepatří do skupiny, za níž platí pojištění i stát (případně nemají stanoven vyměřovací základ), odvádí zdravotní pojištění vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu. To neplatí v případech, kdy je odvod takzvaně z minima dosažen z jiné výdělečné činnosti. Kupříkladu z podnikání nebo souběžného zaměstnání apod.
Minimálním vyměřovacím základem je momentálně 8000 korun a každý měsíc musí být odvedeno v souhrnu za zaměstnavatele a zaměstnance alespoň 1080 korun. Vyměřovací základ je roven minimální mzdě. Aktuálně se ale v této oblasti připravují změny. Jestliže bude od měsíce srpna 2013 zvýšena na plánovaných 8500 korun, zvedne se minimální odvod zdravotního pojištění na 1148 korun. Tím se logicky zvýší nejen mzda zaměstnanců, ale i další náklady spojené se zaměstnáváním. V konečném důsledku to může dopadnout i na zaměstnance. Ti si často doplatek do minimálního vyměřovacího základu při sjednaném sníženém pracovním úvazku hradí sami.
Plátcem pojištění je stát
Osoby, za které platí pojistné i stát, nemusí odvádět zdravotní pojištění z takzvaného minima.
Zákon o veřejném zdravotním pojištění vyjmenovává v paragrafu 7 osoby, za které je plátcem zdravotního pojištění prostřednictvím státního rozpočtu stát. Jedná se o nezaopatřené děti, důchodce, osoby na mateřské nebo rodičovské dovolené, uchazeče o zaměstnání a další. Za tyto osoby hradí stát zdravotní pojištění i v případě, kdy mají příjmy ze zaměstnání. Vyměřovacím základem je u nich skutečně dosažený příjem, nevztahuje se na ně minimální vyměřovací základ (nemusí se odvádět alespoň z 8000 korun, odvádí se ze skutečně dosaženého výdělku). Další skupinou jsou osoby v uvedeném ustanovení zákona pod písmenem k) až q). Za ty stát sice neplatí, pokud mají příjmy ze zaměstnání, ale zároveň se na ně nevztahuje minimální vyměřovací základ.
Nejčastěji se jedná o osoby, které celodenně osobně a řádně pečují alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku (nejedná se o osoby na mateřské dovolené nebo příjemce rodičovského příspěvku). Podmínka celodenní péče se považuje za splněnou i tehdy, jestliže je dítě předškolního věku umístěno v jeslích (mateřské škole), popřípadě v obdobném zařízení na dobu, která nepřevyšuje čtyři hodiny denně. V případě dítěte plnícího povinnou školní docházku, po dobu návštěvy školy, s výjimkou umístění v zařízení s týdenním či celoročním pobytem. Za takové osoby se považuje vždy pouze jedna osoba, a to buď otec nebo matka dítěte, pokud nemají příjmy ze zaměstnání.
Osoby samostatně výdělečně činné
Vyměřovacím základem u osoby samostatně výdělečně činné je 50 % příjmu z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti po odpočtu příslušných výdajů.
Minimální vyměřovací základ však neplatí pro držitele průkazu ZTP, osoby. které dosáhly věku potřebného pro nárok na starobní důchod, ale nesplňují další podmínky pro jeho přiznání a osoby celodenně osobně a řádně pečující alespoň o jedno dítě do sedmi let věku nebo nejméně o dvě děti do 15 let věku. Dále pro zaměstnance, kteří mají odvod z minimálního vyměřovacího základu zajištěn prostřednictvím zaměstnavatele, a osoby, za které platí pojistné stát. Uvedené osoby platí zdravotní pojištění ze skutečně dosaženého příjmu. Ostatní rovněž platí ze skutečně dosaženého příjmu, ovšem vždy alespoň z minimálního vyměřovacího základu stanoveného pro OSVČ, přitom minimální měsíční záloha na pojistné za rok 2013 činí 1748 korun.
Osoby bez zdanitelných příjmů
Osoby, které nejsou zaměstnané, nepodnikají nebo za ně neplatí zdravotní pojištění stát (nejsou kupříkladu vedeni jako uchazeči na úřadu práce), musí platit zdravotní pojištění samy. Jejich povinností je přihlásit se do kategorie osob bez zdanitelných příjmů (OBZP) a měsíčně odvádět alespoň 1080 korun (v případě zvýšení minimální mzdy na 8500 korun se tato částka zvýší na 1148 korun).
Do kategorie OBZP se musí přihlásit i osoby, které pracují pouze na dohody o provedení práce s odměnou do 10 000 korun měsíčně nebo na dohody o pracovní činnosti s odměnou do 2499 korun měsíčně. Zjednodušeně řečeno z dohod, ze kterých není zaměstnavatelem odvedeno zdravotní pojištění. Samozřejmě opět za předpokladu, ze za ně neplatí zdravotní pojištění stát.
ČLÁNKY DO MAILU