Omlouvám se, nemůžu si pomoct, ale tento článek se prostě nepovedl
- Titulek jistě upoutá, ale zbytek článku k němu nějak nesedí. :-(
- Netbooky lze pořídit pod 7 tisíc i s DPH
- Za zbývající peníze (do zmiňovaných 10 tisíc) lze koupit klávesnici, myš a 19" LCD, takže doma (v práci) lze na netbooku pracovat jako na normálním běžném PC. S veškerým komfortem, které tato práce nabízí - velkou plochu, standardní klávesnici, numerické klávesy, myš...
- Netbooky sice nemají standardně dockovací konektory, ale pokud se někdo obává složitého zapojování kabelů, může si pořídit USB dock a pak je "sestavení počítače" z netbooku otázkou zapojení dvou kabelů (USB a napájecího), což zvládne úplně každý uživatel (každý umí zapojit napájecí kabel, protože jinak by po vybití baterie stal netbook jednorázovým zbožím a každý ví, kam se "strká fleška" - což navíc ani jinam nejde).
- Do mínusů by tak nemělo patřit "sufrování na internetu", na které "v terénu" nemusí mít podnikatel ani čas a pokud ano, přepnutí internetového prohlížeče do módu "full-screen" (například u Internet Exploreru klávesou F11) poskytuje dostatečný komfort pro vyplnění volných mezer pracovního programu. Co by ale v mínusech nemělo chybět je upozornění na důsledné dodržování zabezpečení a zálohování. Netbook, který si díky jeho kompaktním rozměrům můžete vzít téměř kamkoliv, je většinu dne vystaven riziku ztráty, odcizení, nebo poškození dat a diskuze o jejich ceně je na několik dalších článků.
Hlavně autor jaksi nechápe rozdíl mezi mininotebookem (tedy notebook s výkonem klasického velkého notebooku) a netbookem (malým notebookem s nízkým výkonem).
souhlasim, to ja naprosto zasadni informace. Netbook je urcen pro "praci s netem", cili browseni na netu (kde ovsem muze byt i firemni mail), notebook je vhodny i pro pouziti "vetsich" aplikaci, napr. vyuziti virtualizace pri prezentacich klientum a pod.
Kdysi (hodně dávno) platilo, že laptop byl počítač velikosti přibližně A3 - šlo vlastně o přenosný počítač kancelářského výkonu u něhož se ani příliš nepočítalo s provozem na baterie - někdy je ani neměl.
Notebook přišel později a byl to přenosný počítač velikosti A4 (odtud i název notebook). Šlo tedy spíše o název velikosti než zařízení (tedy notebook byl laptop menší velikosti).
Ještě menším počítačům (tedy velikosti cca A5) se proto říká subnotebook. Stále jde ale o počítače blízké výkonem svým stolním protějškům. Netbooky jsou nová kategorie, kde se tolik nebazíruje na výkonu, ale hlavně na velikosti a ceně.
Jak se postupně kategorie stíraly (přenosné počítače o velikosti A3 mají na trhu zanedbatelný podíl) začala se tato označení používat napříč třídami - tedy tehdejším notebookům se říká laptop a i ty velikosti A3 se stále nazývají notebook. Svá specifika mají i různé trhy, např. v USA se slovo laptop používá mnohem častěji a pro širší oblast trhu (vlastně je to správně, laptop je jakýkoliv přenosný počítač), u nás se zase spíše uchytil název notebook (a taky to není špatně, protože většina přenosných počítačů se tále pohybuje kolem velikosti A4).
Ještě doplnění - dnešním nástupcem laptopu je nettop. Opět malý přenosný počítač, který ale není určen k práci na baterie a obvykle nemá ani vlastní monitor / display. Někdy jsou uzpůsobeny přímo k montáži na zezadu na LCD monitor.
nejenom že autor napsal blábol, kdy evidentně neví o co go, tak navíc ta novinářka - zjpúočátku doporučuji si pořídit pevný disk !!!!!!! :-):-), to bylo v dřevních dobách, dnes např. asus 10,1 " s 250GB a 10 hod výdrží, ale je to pro podnikatele, tak co