Ministerstvo financí: Účtenkovka byl úspěšný projekt, přinesla ročně desítky milionů

NKÚ zkritizoval ministerstvo kvůli Účtenkovce

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) vydal na začátku léta zprávu o kontrole hospodaření ministerstva financí, přičemž se mimo jiné zaměřil na účtenkovou loterii, která fungovala od roku 2017 do roku 2020. Celkové náklady na Účtenkovku činily 231 milionů korun (z toho největší část, téměř 160 mil. Kč, tvořily peněžní či věcné výhry pro účastníky loterie). Vzhledem k tomu, že smlouva nespecifikovala postup pro případ předčasného ukončení loterie, platilo ministerstvo dodavateli plnou měsíční sazbu i v době, kdy již neprobíhalo slosování a systém byl pouze udržován. Tato údržba stála ministerstvo skoro 14 mil. korun. Podle NKÚ navíc ministerstvo přínos loterie nevyhodnotilo.

Vyhodnocení jsme úřadu poskytli, bránilo se ministerstvo

Proti tomuto tvrzení se ovšem ministerstvo financí ohradilo a uvedlo, že dopady účtenkové loterie řádně vyhodnotilo a že kompletní vyhodnocení včetně použité metodiky bylo na vyžádání NKÚ poskytnuto. Co se týče tvrzení o zbytečně zaplacených penězích provozovateli účtenkové loterie po vypovězení smlouvy, tyto peníze náležely provozovateli za pokračující služby plynoucí ze smlouvy (zejména zajištění servisu účastníkům účtenkové loterie, zabezpečení osobních údajů a dobudování datového systému účtenkové loterie a jeho předání MF), doplnilo v prohlášení ministerstvo financí.

Účtenkovka byl úspěšný projekt, tvrdilo ministerstvo

Na základě žádosti podle zákona o svobodném přístupu k informacím publikovalo ministerstvo financí zmíněné vyhodnocení Účtenkovky a použitou metodiku. Z materiálu vyplývá, že ministerstvo financí považovalo účtenkovou loterii za úspěšný projekt, který údajně do rozpočtu generoval desítky milionů korun ročně.

Ministerstvo financí v roce 2018 kvantifikovalo také přínos účtenkové loterie pro rozpočet, který dle analýz Ministerstva financí ČR činí cca 163 mil. Kč. Po odečtení nákladů spojených s účtenkovou loterií ve výši 87 mil. Kč lze tedy vyčíslit pozitivní efekt účtenkové loterie za předmětnou dobu jejího konání částkou 76 mil. Kč. Obdobnou efektivitu vykazovala účtenková loterie i v letech následujících, uvedlo ministerstvo financí s tím, že hlavním účelem loterie nicméně byla pozitivní motivace k přebírání účtenek.

Jak ministerstvo finanční přínos počítalo

Metodika, podle které ministerstvo financí vyhodnotilo finanční přínos Účtenkovky, byla následující. Výchozím datovým souborem byl vývoj tržeb (základu daně) mezi 3. a 4. čtvrtletím roku 2017. Tato období byla zvolena z toho důvodu, že ve 3. kvartále byla již zavedena EET, ale nebyla uvedena do provozu účtenková loterie, ve 4. Q fungovala EET i účtenková loterie. Proto je pro finální výpočet stěžejní porovnávat právě tato dvě čtvrtletí, tvrdí v metodice ministerstvo.

Potřebná data byla získána z interní daňové databáze ADIS v následujícím členění – dle sazeb DPH a dle odvětví zapojených do EET (45.1, 45.3, 45.4, 46, 47, 55 a 56). Počítáno bylo se součtem základů daně na řádcích 1 a 2 daňového přiznání. Zároveň byly zjištěny i základy daně celkem za všechna odvětví. Z těchto údajů byl vypočten poměr podílu zapojených odvětví na celkovém základu daně. Tento podíl byl následně aplikován na celkové inkaso DPH (na akruální bázi) ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2017.

Další datovou základnou byl akruální dopad zavedení EET na inkaso DPH ve 3. a 4. čtvrtletí roku 2017. V částce dopadu za 4. čtvrtletí je obsažen i dopad zavedení účtenkové loterie. V dalším kroku byl vypočten podíl dopadu zavedení EET na inkaso DPH na celkovém inkasu DPH za vybraná odvětví. 

Předpokládáme, že zvýšení tohoto podílu mezi 3. a 4. čtvrtletím roku 2017 je způsobeno právě zavedením účtenkové loterie (zvýšením motivace zúčastněných subjektů). Výsledný dopad zavedení účtenkové loterie na inkaso DPH za 4. čtvrtletí 2017 byl vypočten vynásobením získaného zvýšeného podílu a dopadu zavedení EET ve 4. čtvrtletí 2017. Následně byl takto vypočtený kvartální dopad zavedení účtenkové loterie přepočten na roční dopad (byl zohledněn i vývoj zájmu o účtenkovou loterii – na základě dat o počtu účtenek zařazených do slosování dle jednotlivých čtvrtletí), dodává ministerstvo.

Ministerstvo tedy sice metodiku opravdu NKÚ poslalo, zůstává však otázkou, nakolik je smysluplná. Tržby podnikatelů totiž podléhají sezónním trendům a například pro řadu obchodníků je poslední kvartál v roce díky Vánocům hlavním prodejním obdobím.

Metodika ministerstva budila v minulosti pochybnosti

Způsob, jakým ministerstvo vyčíslilo přínosy účtenkové loterie, byl navíc obdobným, jakým dříve vyčíslovalo dopady EET či kontrolního hlášení. Ministerstvo vždy započetlo efekt jen několika málo vlivů (růst HDP, průměrný růst výdajů) a zbytek prohlásilo za “vliv EET” nebo “vliv kontrolních hlášení”, aniž by byly brány v potaz další vlivy. Tato metodika proto čelila kritice odborníků. Že nezapočtené vlivy existují, ostatně dokládá příklad výpočtu “vlivu kontrolních hlášení”, kdy dle metodiky ministerstva měla kontrolní hlášení pozitivní vliv na výběr daní už v letech, kdy ještě vůbec nebyla zavedena.

Přečtěte si také:

Čísla o přínosu #EET jsou založena na nesmyslné metodice, ukázala analýza

Účtenkovka běžela tři a půl roku

Účtenková loterie byla spuštěna v říjnu 2017 a fungovala až do března 2020, kdy ji tehdejší ministryně financí Alena Schillerová kvůli covidové pandemii ukončila. Za období od října 2017 do března 2021 si hráči zřídili 827 007 hráčských účtů (úplná registrace), základních registrací (hráč si nezřídil hráčský účet) bylo celkem 304 518. Zájem o ni nicméně klesal a zatím v roce 2017 činil průměrný počet hráčů 459 tisíc, v roce 2020 šlo jen o necelých 305 tisíc Jak už během fungování Účtenkovky spočítal server Podnikatel.cz, celkové roční náklady Účtenkovky činily až 86 milionů korun ročně.

Přečtěte si také:

Účtenkovka funguje 2 roky, daňové poplatníky zatím stála 172 milionů korun