Paragraf, který bude na konci letoška zrušen, prý nahradí obdobný paragraf v daňovém řádu. Proti tomuto postupu ministerstva se však staví odborníci, podle kterých jde o ignorování rozhodnutí Ústavního soudu.
Ústavní soud zrušil dva paragrafy týkající se kontrolních hlášení
V druhé polovině prosince vydal Ústavní soud (ÚS) nález, ve kterém zrušil dvě části zákona o DPH, které se týkaly kontrolního hlášení. První ustanovení, které bylo zrušeno dnem, kdy nález ÚS vyšel ve Sbírce zákonů ČR (15. února 2017), byl § 101g odstavec 5 zákona o DPH. Ten říkal, že výzva, která se doručuje prostřednictvím veřejné datové sítě na elektronickou adresu, se považuje za doručenou okamžikem odeslání správcem daně.
Druhým ustanovením, které ÚS zrušil, se stal § 101d odstavec 1 zákona o DPH, který určuje, že „v kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně“. V samotném zákoně ani v jiných právních předpisech však nejsou tyto údaje nijak specifikované a je tak na ministerstvu financí, aby je konkretizovalo v elektronickém formuláři kontrolního hlášení.
Přestože vláda tvrdila, že tyto údaje by mohl správce daně požadovat po každém plátci samostatně i bez specifické povinnosti podat kontrolní hlášení, ÚS její argumentaci neuznal. Podle soudu totiž plátci musí podávat kontrolní hlášení bez vyzvání a uvádět v něm údaje dle aktuální podoby formuláře. Tento formulář tak získává podobu jakéhosi podzákonného předpisu, který neurčitému okruhu adresátů ukládá konkrétní povinnosti. A protože povinnosti jsou v zákoně vymezeny velmi neurčitě a široce, jejich konkretizace je na ministerstvu financí.
Ústavní soud proto dospěl k závěru, že zákon musí blíže vymezit alespoň okruh údajů, které musí plátce sdělovat. To nevylučuje případné zákonné zmocnění ke stanovení konkrétních jednotlivých údajů ministerstvem financí. Avšak muselo by se tak stát formou právního předpisu. Jen tak je možno zajistit pro plátce předvídatelnost údajů, které po nich bude stát požadovat,
upřesňuje se v nálezu.
Zmíněný odstavec § 101d nicméně Ústavní soud zrušil až s účinností od 31. prosince 2017. Okamžitým zrušením tohoto ustanovení by totiž ztratila smysl celá právní úprava kontrolního hlášení. Do konce příštího roku má tak ministerstvo financí (a vláda) čas, aby zákon o DPH požadovaným způsobem změnilo.
Čtěte více: Kontrolní hlášení se musí změnit. Čtěte, které části Ústavní soud zrušil
Obrat o 180 stupňů, ministerstvo hodilo Ústavnímu soudu rukavici
Když nález ÚS vyšel před dvěma týdny ve Sbírce zákonů, uvedlo ministerstvo financí, že do termínu stanoveného Ústavním soudem nestihne přijmout příslušnou novelu zákona o dani z přidané hodnoty a že pouze provede přípravnou fázi a připraví varianty řešení. Jsme připraveni provést požadovanou změnu zákona, přitom však nehodláme postupovat neuváženě a zbrkle. S ohledem na délku standardního legislativního procesu a skutečnost, že mandát Poslanecké sněmovny končí na podzim tohoto roku, je zjevné, že letos již není možné provést seriózní novelu zákona o dani z přidané hodnoty. Musíme se tedy omezit na přípravnou fázi a důkladnou analýzu problému a variant jeho řešení s tím, že samotný schvalovací proces proběhne až po volbách do Poslanecké sněmovny,
komentovala náměstkyně ministra Alena Schillerová.
Zároveň Schillerová uvedla, že zrušení příslušného paragrafu na konci letošního roku prý nevadí, jelikož absenci tohoto zrušeného pravidla vyplní podobné obecné pravidlo obsažené v daňovém řádu, který se pro správu daně z přidané hodnoty použije subsidiárně jakožto obecný právní předpis.
Ministerstvo financí následně serveru Podnikatel.cz upřesnilo, že použije § 72 daňového řádu. Dané ustanovení stanoví pro daňová tvrzení (mezi něž spadá i kontrolní hlášení) základní mantinel z hlediska okruhu údajů, které je v nich možné požadovat. Rozdíl oproti zrušenému ustanovení § 101d odst. 1 zákona o dani z přidané hodnoty je ten, že podle § 72 je autoritou, která okruh údajů určí, Ministerstvo financí ČR, nikoli správce daně určující formát a strukturu daného podání,
doplnila serveru Podnikatel.cz Gabriela Štěpanyová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Pro porovnání, takto vypadá § 72 odst. 1 a 2 daňového řádu:
(1) Přihlášku k registraci, oznámení o změně registračních údajů, řádné daňové tvrzení nebo dodatečné daňové tvrzení lze podat jen na tiskopise vydaném Ministerstvem financí nebo na tiskovém výstupu z počítačové tiskárny, který má údaje, obsah i uspořádání údajů shodné s tímto tiskopisem.
(2) V tiskopisech a v nich vyznačených přílohách, které jsou součástí podání, lze požadovat pouze údaje nezbytné pro správu daní.
A takto § 101d odst. 1 zákona o DPH, který bude na konci letošního roku zrušen:
V kontrolním hlášení je plátce povinen uvést předepsané údaje potřebné pro správu daně.
Náměstkyně Alena Schillerová přitom ještě v polovině ledna tvrdila, že odkázat se na daňový řád není vhodná volba V tuto chvíli v podstatě bychom se mohli opřít o daňový řád, ale to bych považovala trošku jako hozenou rukavici Ústavnímu soudu a určitě bych to nepreferovala, tento postup. Takže my to teď analyzujeme. Tam je možnost třeba i vyhlášky po zákonném předpisu a zvolíme nebo uděláme všechno pro to, abychom prostě vyhověli Ústavnímu soudu a prostě naplnili tu literu zákona. Takže momentálně jsme ve stadiu nějakých takových analýz našeho postupu,
uvedla 22. ledna v Otázkách Václava Moravce Schillerová.
Podle odborníků ministerstvo ignoruje nález Ústavního soudu
Nynější postup ministerstva navíc kritizují odborníci, podle kterých jde proti rozhodnutí Ústavního soudu a jeho smyslu. Fakticky obsah daného rozhodnutí nelze nahradit jiným postupem než přijetím novely zákona. MF vychází z určité argumentace obecného právního předpisu a jeho použitím před specializovaným právním předpisem, ale v tomto kontextu je třeba uvést, že ani daňový řád nedává výčet takových údajů a nelze tedy s takto plánovaným postupem souhlasit, zjevně by byl v rozporu se smyslem ústavního nálezu,
vysvětlil serveru Podnikatel.cz Jiří Matzner, zakladatel advokátní kanceláře Matzner et al.
Podobný názor má Gabriela Hoppe, jednatelka a Tax Partner společnosti IB Grant Thornton Consulting, podle které jde o ignorování nálezu ÚS a která postup úřadů označila za alibistický. Jak upozornila Hoppe, Ústavní soud ve své judikatuře opakovaně zdůrazňuje, že naprosto neudržitelným momentem používání práva je jeho aplikace, vycházející pouze z jeho jazykového výkladu.
Jazykový výklad představuje pouze prvotní přiblížení se k aplikované právní normě. Je pouze východiskem pro objasnění a ujasnění si jejího smyslu a účelu. Pokud tedy ÚS v aktuálním judikátu ruší §101d ZDPH z důvodu de facto jeho nezákonnosti, pak odvolávka FS na ustanovení DŘ s podobnou textací působí tak, že smysl a účel právní normy (tak, jak ho vykládá ÚS) nemusí být zjišťován a postačí vyjít pouze z textu právního předpisu,
konkretizovala Hoppe.
Tomáš Hajdušek, vedoucí Sekce správa daní a poplatků Komory daňových poradců ČR, zase tvrdí, že řešení ministerstva je tzv. „z bláta do louže“. Obecné ustanovení daňového řádu, na které se nyní ministerstvo odvolává, je totiž principiálně stejné jako to ustanovení ze zákona o DPH, které bylo Ústavním soudem zrušeno. Ministerstvo tak využívá faktu, že toto ustanovení ještě nebylo Ústavním soudem zrušeno, neboť to ještě nikdo nenavrhoval. Což se ale podle mne brzy stane,
domnívá se Hajdušek.
Podle Hajduška navíc neobstojí ani argumentace, že ministerstvo nemůže novelu stihnout připravit a parlament schválit. Nález Ústavního soudu byl zveřejněn 6. prosince 2016. Pokud by ministerstvo ihned poté na novele zákona začalo pracovat, určitě by bylo možné ji předložit na jaře 2017 do parlamentu, aby vešla v platnost od 1. 1. 2018. Příkladem, že „když se chce, tak to jde“, budiž aktuálně novela daňového řádu, kterou ministerstvo právě v tyto dny předložilo do zkráceného připomínkového řízení a u které předpokládá účinnost od 1. 1. 2018,
doplnil Hajdušek.
Postup ministerstva naopak schvaluje Martina Nová, insolvenční správce AK FABIAN & PARTNERS. I ona ale upozorňuje, že nelze vyloučit, i s ohledem na obsahovou shodu znění obou ustanovení, že opět zasáhne Ústavní soud. Prozatím však není možné tuto situaci vyřešit jiným způsobem,
dodala serveru Podnikatel.cz Nová.
Čtěte také: Výzva u kontrolních hlášení se už nepovažuje za doručenou, když úřad odešle mail
Ministerstvo slibuje, že formulář měnit nebude
Samo ministerstvo financí tvrdí, že než dojde k upřesnění okruhu požadovaných údajů v zákoně, nebude ministerstvo (ani finanční správa) měnit okruh údajů požadovaných stávajícím formulářem kontrolního hlášení. Ministerstvo financí se zavazuje k tomu ponechat okruh těchto údajů nezměněn do doby, než dojde k požadované legislativní konkretizaci těchto údajů. Pro osoby podávající kontrolní hlášení je to tedy jasná garance stability, neboť čím delší bude doba do přijetí zmíněných legislativních změn, tím delší bude tato garance,
uvedla Gabriela Štěpanyová z ministerstva financí.
Ujištění ministerstva ovšem nemá žádnou právní váhu. Řada podnikatelů si pamatuje sliby finanční správy ze začátku loňského roku, že za prohřešky u kontrolních hlášení nebudou úřady do zmírnění sankčního režimu udělovat pokuty. V lednu 2017 ale finanční správa svůj postoj změnila a podnikatelům najednou začala doměřovat pokuty až za 9 měsíců stará provinění u kontrolních hlášení k DPH. Navíc se jedná o pokuty ve výši 10 až 50 tisíc korun.
Čtěte více: Sliby chyby. Úřady začínají pokutovat u kontrolních hlášení i staré prohřešky
ČLÁNKY DO MAILU