Ve zprávě RIA, kterou ministerstvo financí předložilo k návrhu novely daňového řádu, totiž uvedlo, že při rozhodování, jakou variantu změn u vracení nadměrných odpočtů zvolit, stanovilo 5 kritérií (riziko daňových úniků, daňová neutralita, finanční dopad na daňový subjekt, vliv na veřejné rozpočty a administrativní náročnost a rychlost řízení). Dvě varianty však podle ministerských úředníků vyšly stejně a tak „bylo vzato další pomocné kritérium, kterým je soulad s ústavním pořádkem“. Bohužel to není vtip.
Ústavní pořádek jako pomocné kritérium
Představte si, že jste dopravce a vybíráte do své firmy nového řidiče. Při rozhodování, zda vzít Pepu nebo Lojzu, zohledňujete jejich mzdové požadavky, reference dřívějších zaměstnavatelů a slušné chování. Oba potenciální zaměstnanci vám však přijdou rovnocenní. Proto byste zvolili doplňkové kritérium, a to vlastnictví řidičského průkazu, na jehož základě byste vybrali Pepu. Klepete si na čelo? Přesně takto dle zprávy RIA postupovalo ministerstvo financí při návrhu změn u vracení daňových odpočtů.
Přestože situace, kdy se systém vratek DPH musí změnit, je kvůli nedávnému rozhodnutí Ústavního soudu jasná, ministerstvo při výběru hodnotilo i variantu, že by systém zůstal ve stávající podobě a finanční správa i nadále podnikatelům zadržovala i nespornou část odpočtu. Navzdory tomu, že Ústavní soud jasně řekl, že zadržování nesporné části DPH postrádá zákonný základ a tento postup tak představuje neoprávněný zásah do práva na ochranu vlastnictví dle čl. 11 Listiny základních práv a svobod, ministerstvo vzalo neústavní status quo jako reálnou variantu. Kromě tohoto „konzervativního řešení“, jak tuto variantu doslovně ministerstvo označilo, hodnotilo i další dvě, a to částečné stanovení daňového odpočtu a „zálohu na daňový odpočet.
Čtěte také: Přelomový nález: Finanční správa smí zadržovat jen spornou část odpočtu DPH
Možná si řeknete, no budiž. Formálně vezmou v potaz i nulovou variantu a hned ji kvůli její protiústavnosti zamítnou. To ale neznáte ministerstvo. Jako hlavní hodnotící kritéria totiž byla identifikována:
- riziko daňových úniků,
- daňová neutralita,
- finanční dopad na daňový subjekt,
- vliv na veřejné rozpočty,
- administrativní náročnost a rychlost řízení.
Na základě těchto kritérií se pak umístily nejlépe dvě varianty, a to zálohy na odpočet a ponechání současného stavu. Ministerstvo tak muselo použít doplňkové kritérium. Při rozhodování, kterou z těchto variant upřednostnit, bylo vzato další pomocné kritérium, kterým je soulad s ústavním pořádkem,
uvedlo ministerstvo ve zprávě RIA a posunulo hranice bizarnosti opět o několik Ovčáčků výše. Vzhledem k tomu, že soulad s ústavním pořádkem byl ohodnocen jako pozitivní parametr, vyhrála tak varianta záloh na odpočet. Naštěstí…
Soude, děkujeme za názor, ale neposlechneme
Zdůvodnění ze zprávy RIA bohužel není jediným tragikomickým prvkem, který se s vratkami odpočtů DPH pojí. Ústavní soud sice vydal nález k odpočtům již na konci února, v dubnu se však ukázalo, že šéfka Generálního finančního ředitelství Tatjana Richterová vydala interní informaci, ve které uvedla, že pokud podnikatel požádá o vrácení nesporné části nadměrného odpočtu DPH, úředníci mu nemají vyhovět. Dle názoru Generálního finančního ředitelství závěry Ústavního soudu, uvedené v předmětném nálezu, za současného znění právní úpravy nelze obecně aplikovat,
stojí v dokumentu, na který upozornil server iRozhlas.cz.
Důvodem mělo údajně být, že k vracení peněz nemají úředníci žádnou oporu v zákoně a nová metodika, podle které půjde nesporné části odpočtů vracet, vyžaduje úpravu procesních postupů. Ministerstvo proto slíbilo, že brzy připraví koncepční řešení.
Zálohy nebudou dříve jak za rok
Koncepční řešení v podobě záloh na vratky je sice nyní na stole, ministerstvo jej však nepředložilo jako samostatný návrh, nýbrž jako součást velké novely daňového řádu, která má navíc nabýt účinnosti až půl roku poté, co bude schválena. To pro podnikatele znamená jediné, minimálně rok na zálohy na vratky zapomeňte. Místo toho, aby ministerstvo vyřešilo stávající protiústavní stav, který poškozuje podnikatele, co nejdříve samostatnou novelou, jejíž rychlé schválení by zajisté podpořila i opozice, předložilo rozsáhlou novelu, která obsahuje několik kontroverzních opatření. Dá se tak očekávat, že opozice nebude podporovat prodloužení lhůty na vratku DPH na 45 dní nebo zrušení liberační lhůty u podání přiznání a doplatků daní. Podnikatelé se tak stanou rukojmími politických bojů a záloh na vratky se jen tak nedočkají.
Bohužel to už ani nepřekvapuje. Pořád platí, že podnikatelé zůstávají pro stávající garnituru pátým kolem u vozu. Situace u vratek DPH to bohužel jen potvrzuje.
