V brownfieldech nemusí nutně vznikat jen nové byty nebo skladové haly. Na jednom takovém vznikl úspěšný rodinný zábavní park.
Jeho zakladatelem se stal podnikatel Jiří Antoš, který chtěl zpočátku svému areálu dát právě skladovou funkci. Naštěstí pro něj i řadu spokojených návštěvníků se tak nestalo. Místo toho vznikl originálně pojatý park Mirakulum, který nedávno oslavil 5. výročí a jeho branami už prošel milion návštěvníků od nejmenších dětí až po pamětníky. Je to ojedinělý projekt, který je unikátní nejen v Česku, ale i za hranicemi. A jaká k němu vedla cesta?
Začít musíme už v dobách těsně po sametové revoluci, kdy se vyučený truhlář Jiří Antoš začal věnovat výrobě a opravám nábytku. Nejprve jako živnostník, později jako spolumajitel firmy, které se velmi dařilo. Vyráběli jsme stylový pseudorenesanční nábytek z masivu. V 90. letech o něj byl obrovský zájem a my byli jedním z lídrů trhu. Vyváželi jsme i do Německa, Rakouska, Francie nebo Belgie,
začíná své vyprávění Jiří Antoš. Zakázek přibývalo a bylo potřeba je někde uskladnit. Ve firmě v Turnově ale vhodný prostor chyběl. Jiří Antoš proto nakoupil budovy v Milovicích, které byly ve své době k mání za velmi příznivé ceny. A tak při nákupu nešetřil. Prakticky skoupil areál celého bývalého tankového pluku sovětské armády, a když dostal příležitost vlastnit i přilehlé pozemky, bez váhání a vize, co s nimi udělá, je koupil.
Nic ale netrvá věčně a skvělý byznys s historizujícím nábytkem po sedmnácti letech skončil. Zákazníci začali postupem času dávat přednost jiným stylům, my měli problémy s vývojem kurzu koruny a museli jsme přemýšlet co dál. Volba padla na výrobu dětských hřišť. A to z několika důvodů. Chtěl jsem dělat zakázky pro samosprávu a státní správu, kde není taková konkurence. Díky výběrovým řízením totiž většinou odpadá konkurence v podobě živnostníků a malých firem, které na to nemají kapacitu. Navíc jim chybí certifikace, které začaly být k výrobě hřišť povinné. A kvůli novým předpisům z Bruselu se musela řada hřišť od základu modernizovat, takže o dostatek zakázek bylo po roce 2000 postaráno,
vysvětluje podnikatel.
Do nového oboru výroby firma podle jeho slov vletěla rovnýma nohama, ale velmi rychle se na trhu dokázala etablovat. Bylo to zásluhou šikovných truhlářů a dalších zaměstnanců, ale také schopného managementu, který měl z dob výroby nábytku školu od zástupců západoevropských obchodníků. Přechodem na jiný sortiment ale milovické nemovitosti ztratily svůj význam. Hřiště se totiž vyrábí přímo pro konkrétní lokace a kromě pár menších prvků a polotovarů je není možné vyrábět na sklad. K využití pozemků v Milovicích se Jiří Antoš inspiroval až při jedné pracovní cestě do Německa. Navštívil jsem tam firmu, která také vyrábí dětská hřiště a k tomu si ze svých prvků postavila menší zábavní park. Říkal jsem si, že je to hezké a mohlo by se to u nás taky líbit. Jen na to mít vhodné místo. Na pozemky v Milovicích jsem v první chvíli ani nepomyslel. Vlastně jsem ani netušil, kolik tam toho vlastním. Pak jsem ale začal přemýšlet a uvědomil si, že Milovice mají ideální polohu. Jsou v dosahu dvou dálnic i Prahy. A projekty, které měly změnit nálepku Milovic jakožto města zničeného sovětskou armádou, měly podporu zdejší radnice,
vypravuje podnikatel.
Začal proto společně s kamarádem pracovat na novém projektu. Společník z něj nakonec odstoupil, ale Jiří Antoš už byl svými plány natolik pohlcen, že se je rozhodl dotáhnout do konce sám. Od první myšlenky na vybudování rodinného parku do jeho otevření uplynuly dva roky.
Park plný zábavy i poučení
Když Mirakulum v září roku 2012 poprvé otevíralo své brány veřejnosti, byla už jeho součástí dominanta v podobě velkého dřevěného hradu. Kromě toho si malí návštěvníci užili i řadu dalších atrakcí, jakými jsou třeba houpačky, kolotoče nebo podzemní labyrinty. To všechno na ploše 7 hektarů. Některé věci byly typizované pro stále vyráběná dětská hřiště, ale drtivá většina všech prvků je unikátní a vyrobená jen pro potřeby milovického parku a odráží jeho charakter. Rok co rok vstupuje Mirakulum do nové sezóny s něčím novým, postupem času přibyl kontaktní zoo koutek, malá obora s lesními zvířaty, mnoho dalších fantaskních dřevěných budov a objektů nebo vodní svět.
Nejprve jsem chtěl spolupracovat s architekty, ale ti byli na mé plány moc málo šílení. Neosvědčila se mi ani spolupráce s vysokoškoláky z AVU, které mi doporučil bývalý spolužák. Já k realizaci svých představ potřeboval zapálené lidi, kteří si navíc potřebují vydělat peníze. A studenti peníze sice chtějí, ale ne nutně potřebují. Nakonec jsem se dostal k výtvarnici Lucii Kozelské, se kterou spolupracujeme dlouhodobě. Já přináším vize a nápady a ona je pak realizuje,
říká Jiří Antoš. Dobrými pracovníky jsou naopak vězni z nedalekých Jiřic, kteří se podíleli už na prvotní výstavbě a v Mirakulu jim dávají příležitost dodnes. Uplatnění tu najdou nejen vysoce kvalifikovaní, ale i ti, kterým práce nic moc neříká. Hrabat listí v lesoparku nebo odkorňovat kmeny na stavbu dokážou i méně zdatní. Jiří Antoš s věznicí spolupracuje už 6 let a dnes v době nedostatku pracovních sil a růstu požadavků lidí si může ke svému prozíravému rozhodnutí jen gratulovat. Sehnat nové pracovníky totiž není snadné a ti z Jiřic jsou samozřejmě i ekonomicky výhodnější.
Stavby v areálu mohou svým pojetím připomínat architekturu Antonia Gaudího nebo Friedensreicha Hundertwassera. A stejně jako tyto umělce, ani tvůrce Mirakula nebrzdí v kreativitě nic než statika. O velikosti a rozmanitosti herních prvků norma ČSN EN 1176 o kontrole dětských hřišť totiž nic neříká. Všechno ale musí být bezpečné a eliminovat možnosti úrazu. Protože se Mirakulum neustále rozrůstá, dnes už zabírá plochu 10 hektarů, zasloužilo si přímo v Milovicích vlastní dílnu. V Turnově se vyrábí jen hřiště a herní prvky na zakázku pro ostatní klienty. Ostatně jde o dvě na sobě prakticky nezávislé společnosti, které spojuje jen osoba jejich majitele.
A jak se vlastně vyučenému truhláři, který začínal s výrobou historizujícího nábytku, podařilo vybudovat funkční a oblíbený rodinný park, když s tímto oborem neměl žádné zkušenosti? Pomohlo mi to, že máme se ženou čtyři děti. Když byly malé, hodně jsme jezdili na výlety a na mnoha místech jako rodiče trpěli. Je u nás spousta hezkých dětských koutků nebo hřišť, kde se děti zabaví i na několik hodin. Investoři ale nemyslí na jejich dospělý doprovod. Rodiče si nemají kam sednout, kde si odskočit nebo koupit občerstvení. A když už, tak je to zase na přímém slunci. Moje vize byla vybudovat areál, kde budou všichni spokojení. Osobně tvrdím, že je areál vymyšlený tak, aby v něm tatínky nemohlo nic naštvat, maminky byly spokojené a děti nadšené,
vysvětluje Jiří Antoš.
Žádnou zásadní chybu v koncepci údajně neudělal, o čemž svědčí i ohlasy návštěvníků. Jediné, co by dnes udělal jinak, je rozložení investic. Na začátku se příliš soustředil na vybudování atrakcí a na zázemí v podobě toalet a občerstvení bylo méně prostředků. Jejich kvalitu i vzhled proto musel ladit postupně. A to s ohledem na peníze, které si na sebe park musí vydělat během relativně krátké sezóny. Ta trvá od poloviny dubna do konce října. Po zbytek roku je Mirakulum zavřené, ale živo je v něm i během zimy. Mimo sezónu se totiž stále něco plánuje a buduje. I to se ale má výhledově změnit. Do budoucna by měly park rozšířit přilehlé budovy, které jsou zatím nevyužité. Měly by dostat herní náplň a být náhradní variantou v případě deště nebo zimy. Pokud se nám to povede, rozšíříme tím park o další hektar herní plochy a doufáme, že nás začnou víc navštěvovat i mateřské školy,
plánuje podnikatel.
Pokud svolí vedení města, hodlá zakladatel parku přikoupit další pozemky a jeho rozlohu zdvojnásobit. Mirakulum by pak mohlo získat skutečně mezinárodní věhlas a přilákat až o 100 000 návštěvníků ročně víc než dosud.
Inspirace pro zahraniční provozovatele
Parku se díky zaměření na rodiny a děti podařilo uzavřít obchodní partnerství s takovými společnostmi, jakými jsou Česká pojišťovna nebo mediální skupina Lagardère Active ČR. Ačkoli jsme finančně soběstační, plynou nám z těchto partnerství zajímavé finance. A především se díky tomu dostáváme do povědomí dalších lidí. Hodně jich už o nás ví, ale hodně pořád bohu dík ještě ne. Pojišťovna nás propaguje na billboardech, Lagardère zase díky jeho tradiční Pigyádě, kterou u nás pořádáme. Nejlepší reklamou je ale samozřejmě osobní doporučení spokojených návštěvníků, jak já říkám potrubní pošta. A nesmím zapomenout ani na facebookový profil, který jsem zpočátku odmítal. Dnes už vím, jak silná tato sociální síť je a že nám slouží nejen jako marketingový nástroj, ale získáváme díky ní i perfektní zpětnou vazbu,
říká Jiří Antoš.
Pět let po otevření se sláva rodinného areálu na okraji donedávna zanedbaného a ospalého městečka dostala díky píli a nadšení jednoho jediného podnikatele i za hranice České republiky. Tak, jako se Jiří Antoš na začátku příběhu své druhé firmy vypravil na výlet do Německa, tak dnes přijíždí zahraniční provozovatelé podobných parků pro inspiraci do Milovic. Podívat se přijeli Rusové, Norové, Francouzi i Belgičani. V západní Evropě je takových rodinných parků víc, ale žádný z nich se nemůže pochlubit takovou pestrostí vyžití a potenciálem, který se ještě může rozvinout.
A že to není je samochvála, o tom svědčí i řada ocenění, která Jiří Antoš a jeho Mirakulum získali. Vedle jiných to jsou prestižní cena Vizionář sdružení CzechInno za společenský přínos v oblasti volnočasových aktivit nebo Výroční cena Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí za zvláštní přínos či mimořádné zásluhy o rozvoj trhu nemovitostí v České republice. „Zastávám názor, že klíčem k úspěchu je specializace. Prostě se musíte zaměřit na jedno téma, na jeden obor činnosti, snažit se sledovat trendy, neustále se zlepšovat, ale jít i vlastní cestou. Pak můžete být úspěšní. Je to jako v pohostinství. Nejlepší jídlo dostanete obvykle tam, kde mají na menu jen pár chodů,“ uzavírá Jiří Antoš.
ČLÁNKY DO MAILU