Progresivní zdanění se zřejmě vrátí na scénu. Dlouhodobé snahy levice na jeho znovuzavedení minulý týden nepřímo podpořil ministr financí Eduard Janota, který do několika médií uvedl, že stávající systém rovné daně není financovatelný. Ministerstvo však žádný konkrétní návrh nepřipravuje. Jenže v poslanecké sněmovně už čeká na projednání návrh ČSSD, který počítá se zavedením dvou daňových pásem.
Přestože Eduard Janota označil daňovou progresi za nutnost, ekonomové s tím nesouhlasí. Podle nich se jedná spíše o politické gesto, které veřejným rozpočtům pomůže stejně jen minimálně. Odborníci navíc pořád připomínají, že hlavní problém tuzemských veřejných financí se nachází na výdajové straně, kde stát pořád neefektivně utrácí. Do úpravy mandatorních výdajů se však žádná politická strana zrovna nehrne.
Janota se vyslovil pro znovuzavedení progrese
Opětovné zavedení několika daňový pásem patří mezi stále cíle politické levice v České republice. Poslanecká sněmovna se v posledních letech už několikrát zabývala jednotlivými návrhy na nastavení daňové progrese. Minulý týden se této změně dostalo také podpory od stávajícího ministra financí Eduarda Janoty, který v pořadu Partie na televizi Prima sdělil, že se Česká republika se bude muset vrátit k progresivnímu zdanění příjmů fyzických osob.
Dokonce jsem v tomto smyslu kacíř a říkám, že patnáctiprocentní rovná daň není financovatelná. Považuji za chybu, že v době, kdy se tato sazba stanovovala, nekrátilo se na výdajové straně. (…) Takže se přikláním k nějaké formě rozumného progresivního zdanění,
potvrdil v pondělí v rozhovoru pro deník E15 Janota. Čtěte více: Daň z příjmů fyzických osob po reformě: Všichni stejně?
Ministerstvo však v tomto ohledu žádný vlastní návrh zákona nechystá. Ministerstvo financí žádný konkrétní návrh nepřipravuje a rád bych podotkl, že vlivem slev na dani je systém daní z příjmů fyzických osob v současnosti progresivní i přes jednotnou sazbu,
uvedl serveru Podnikatel.cz Jakub Haas z tiskového oddělení ministerstva financí.
Ve sněmovně však již čeká na své projednání zákon z dílny ČSSD, který právě progresivní zdanění přináší. Sociální demokraté navrhují zavedení dvou daňový pásem. Stávající 15% daň by zůstala pro ty, kteří se ročně nevydělají více než 1 200 000 korun. Pro ty, jejichž roční příjem přesáhne 1 200 000 korun, by pak platila daň ve výši 180 000 Kč plus 30 % z částky přesahující 1 200 000 Kč.
Cílem tohoto opatření je posílení účasti nejvyšších příjmových kategorií fyzických osob (s průměrným příjmem 100 000 Kč měsíčně) na stabilitě státního rozpočtu a veřejných financí vůbec. Ve srovnání s daňovými pásmy platnými u nás do konce roku 2007, jde o opatření, které dopadá jen na skupiny poplatníků s vysoce nadprůměrnými příjmy a nepředstavuje jejich značné zatížení,
píše se v důvodové zprávě k návrhu zákona. Podle předkladatelů by změna přinesla veřejným rozpočtům zhruba 5 miliard korun.
Progrese neuškodí, ale ani nepomůže, tvrdí ekonomové
Se znovuzavedením progresivního zdanění ale příliš nesouhlasí ekonomové, podle kterých přinese do rozpočtů pouze malou částku a neřeší hlavní problém tuzemských veřejných financí – nadměrné neefektivní výdaje. Pokud by se měla měnit příjmová strana, tak ekonomové doporučují zaměřit se na nepřímé daně, tj. zvýšit například spotřební daně na alkohol a cigarety nebo sblížit sazby DPH, které by přineslo okamžitý efekt. Čtěte více: Spotřební daně: Nejde jen o naplnění státního rozpočtu.
Přesto se většina odborníků shoduje, že změnit se musí spíše výdaje. Problém je na výdajové části rozpočtu, kde je toho tolik mandatorního, že s tím Janota nemůže nic dělat. Zvýšením daní se stejně dlouhodobě nic nevyřeší, protože ta výdajová část ze zákona roste a je neufinancovatelná,
domnívá se ekonom Matěj Šuster, z Liberálního institutu.
S tím souhlasí i Vojtěch Benda, hlavní ekonom ING Wholesale Banking, podle něhož je progresivní zdanění především politické rozhodnutí, které má z hlediska udržitelnosti veřejných financí pouze nicotný význam. Stát má na jedné straně nastaveny výdajové rámce blízko k úrovni mnohem bohatších států. Výší příjmů za nimi ale pokulhává. Řešením je přiblížit státní výdaje možnostem ekonomiky a ne dál zatěžovat podniky a domácnosti dalšími daněmi,
sdělil serveru Podnikatel.cz Vojtěch Benda.
Vyšší daně podle odborníků totiž mimo jiné zdražují cenu práce a náklady kapitálu v domácí ekonomice a tudíž snižují její konkurenceschopnost. Je třeba ořezat různé předimenzované sociální dávky (např. porodné, mateřská, podpory v nezaměstnanosti). Pomaleji by se měly valorizovat důchody. Investiční výdaje by měly odpovídat tomu, na co ekonomika v současné době má,
doplnil ekonom Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku. Čtěte také: Katastrofální vize rozpočtu nutí k úsporám. Podnikatelé souhlasí.
Kdo vám radí v otázkách snižování základu daně?
Progresivní zdanění přinese „optimalizaci“ mezd
Progresivní zdanění podle ekonomů také nemusí přinést tolik, kolik si od něj jeho navrhovatelé slibují. Odliv nejlépe placených pracovníků sice zřejmě nehrozí, protože by nemělo jít o výraznou progresi a bohatým lidem by se i vzhledem k vysokým sazbám v zahraničí odchod příliš nevyplatil. Určitě by však podle ekonomů docházelo ve větší míře k různé „daňové optimalizaci“. Čtěte také: Tipy, jak snížit daň z příjmů již teď.
S příjmem se dá různě kouzlit. Poplatníci udělají všechno pro to, aby se vešlo do spodní sazby daně,
myslí si Marek Loužek. Optimalizace mezd a daní je obvyklý jev, ale je pravda, že s vyššími daněmi roste motivace,
připojil se analytik společnosti Patria Tomáš Vlk. Zejména díky tomu nelze očekávat, že by daňová progrese přinesla do státního rozpočtu tolik, kolik by vyplývalo z prostého aritmetického výpočtu, kdy bychom vzali současné příjmy a jednoduše na ně aplikovali vyšší daňové sazby. Samotný daňový základ totiž o něco poklesne,
uzavírá Matěj Šuster.
ČLÁNKY DO MAILU