Místo košíků plete proutěné kabelky a nedá dopustit ani na kůži. Inspirujte se

Chtěla oživit košíky

Název značky Amelia E. vznikl na kurzu pro rukodělné podnikání, kde Andrea Holzknechtová byla. Zaměřila ji na proutěné kabelky. Proutěné kabelky jsou letní záležitost, ale ona se rozhodla ukázat ženám, že proutěnou kabelku si mohou vzít po celý rok. Různé tvary, barvy a doplnění kvalitní kůží předurčují kabelky k různým příležitostem. Ale je trochu odvaha vzít si proutěnou kabelku třeba do divadla, doplňuje s úsměvem a odkazem právě k Amelii Earhartové. Její kabelky připomínají dobu, kdy tato žena žila. Když jsem si o ní četla, tak jsem si říkala, že je to přesně to, co mou značku vystihuje. Ona byla jedinečná, dělala něco, co v té době ženy nedělaly, a byla velmi odvážná. Je pro mě inspirací, chci, aby mé kabelky a ženy, které je nosí, byly taky takové, dodává.

Je to už téměř dvacet let, co Andrea začala plést košíky. Dřív dělala i s kůží a přemýšlela, jak košíky oživit. Nejprve zkoušela různá lana nebo kůži místo ucha. Pak ji napadlo udělat kabelku. Košíček často lidé mívají schovaný někde v šuplíku, ale kabelku si mohou ženy vzít s sebou a ukazovat ji světu. Navíc košíkářů, kteří pletou z pedigu, je hodně. Často to dělají jako hobby a prodávají své výrobky velmi levně. Andrea plete také z pedigu, ale díky tomu, že do kabelky přidá něco originálního a použije opravdu kvalitní kůži, výrobek se posune v ceně. 

Její první kabelka byl košíček, kterému dala kožené uši. Poté byla na brašnářském kurzu a začala přemýšlet o tom, že by udělala kabelku, která by měla tvar klasické kožené kabelky. Upletla jsem korpus, který byl hranatý a měl přes sebe koženou klopu se zapínáním. Ještě ji mám. Praxí se zpracování a design posunul úplně někam jinam, popisuje Andrea a vysvětluje, že musela přijít na to, jak kůži spojit s proutím a jak proutí ošetřit, aby bylo nositelné a zároveň vypadalo dobře.

Hlavní je výběr materiálu

Podle Andrey Holzknechtové je na košíkářství obecně úplně nejdůležitější výběr materiálu. Sama zkoušela klasickou vrbu, ale zůstala u pedigu, který je jemnější a na kabelky se dokonale hodí. Je to liána tropické palmy a dováží se z jihovýchodní Asie. U dodavatelů jsou velké rozdíly v kvalitě. Zásadní je, aby se pedig nelámal a nebyly u něj výkyvy v barevnosti. Andrea bohužel v České republice nenašla tak kvalitní pedig. Má německého dodavatele. 

Mezi další materiály patří zejména třísločiněná useň, kovové komponenty a bavlněná podšívka. S kůží jsem to měla jako s nářadím, protože je to drahý materiál a snažila jsem se ušetřit. Ze začátku jsem si kupovala jen přírodní useň a barvila jsem ji. Zkoušela jsem různé dodavatele, až jsem nakonec přišla na to, že na kvalitě nemohu šetřit, vzpomíná a říká, že začala kupovat italskou kůži, která je barvená a má sílu, jakou potřebuje.

Dále samozřejmě záleží také na zkušenostech s pletením. Čím více a déle pletu, tím je ten košíček rovnější. Už to mám tak v ruce, že i když pletu bez formy, výsledek je takový, jako bych ji použila, shrnuje. Chyby při pletení už nedělá, spíše se stane, že se špatně podívá do svých materiálů, kde má popsané jednotlivé varianty kabelek. Je pravda, že všechno pletu spíš jednoduše, nepoužívám složité vzory, protože se mi to nelíbí. Přijde mi to takové čistší, když je vzor jednoduchý, přiznává s tím, že když se jí někdo zeptá na copánkovou zavírku na košíku, tak ji neumí, protože se jí nelíbí a nikdy tak neměla potřebu se ji naučit. Tvar kabelky nebo košíku se dá po dopletení upravit.

Než pletení bylo pro Andreu složitější naučit se dobře pracovat s kůží, protože zatímco u košíku pár milimetrů nehraje roli, u kůže je to naopak. Já si hodně zakládám na tom, aby byla kvalitní, dobře seděla na proutěném korpusu, byly opracované hrany, a když ji šiju, aby byla dobře ušitá, vyjmenovává. Další výzvou pak bylo, jak přidělat kůži ke kabelce. Proto Andrea nakupovala různé nýty a skončila u šroubků, které vypadají dobře a relativně snadno se s nimi pracuje.

S kůží Andrea pracovala už na střední škole. Z té rukavičkářské vyráběla různé obrázky a šperky a pak se k tomu vrátila až po hodně dlouhé době. Největším problémem pro ni byla právě přesnost a také výběr nářadí. U brašnářství potřebujete mít kvalitní nástroje. Když jsem začínala, tak jsem si nakoupila co nejlevnější, protože jsem nevěděla, jestli u toho zůstanu. Postupně si vybavuju dílnu kvalitnějšími nástroji, říká a vyjmenovává, že má různé pomůcky na řezání, děrování nebo opracování hran. Dále jsou v její dílně i šicí stroje a další stroje na hrubší opracování. Částečně šije v ruce a částečně na strojích.

Prohlédněte si kabelky a jejich výrobu

• 
• 
• 

Dalších 11 fotografií

Vychází z klasických kabelek

Andrea přiznává, že nápady k ní přicházejí buď v noci, nebo když je na procházce. Inspirují ji také jiné kabelky a vychází ze tvarů klasických kabelek. Z hlediska barevnosti jsou pro ni základní odstíny ty přírodní. Má ráda černou, hnědou, koňakovou, zrzavou a přírodní, ale najdete u ní i barevnější věci. Když se v létě udělá krásně a je modré nebe, zařadím modrou nebo nějakou veselejší barvu, usmívá se. Ráda také vyjde vstříc i individuálním požadavkům. Kabelky Amelia E. spoustě lidem připomínají proutěné kabelky, které se tady prodávaly v šedesátých a sedmdesátých letech. Z toho Andrea také trochu vychází, i když ty její jsou úplně jiné. 

Při navrhování musí Andrea vzít v potaz design i praktičnost. Design některých kabelek má opravdu klasický, ale někdy se pustí i do něčeho speciálního. Prototypy nosím já, moje dcery nebo kamarádky a zjišťujeme, co je dobře a co špatně, doplňuje a zdůrazňuje, že je nejdůležitější kabelky vyzkoušet při běžném nošení. Občas ji na nějakou chybu upozorní i zákaznice. Pro Andreu je hlavní, aby se kabelka líbila a aby lidé ocenili, že je dobře zpracovaná a praktická.

V nabídce má Andrea Holzknechtová kolem deseti základních typů proutěných kabelek. Nedá se říct, která patří mezi nejoblíbenější, protože jeden rok se více prodává jeden typ a další rok úplně jiný. Například jsou oblíbené letní košíky s koženými uchy a stahovacím sáčkem a všechny varianty kulatých kabelek. Různé jsou také typy nošení: kabelky mají dlouhý popruh, krátké uši nebo ratanové ucho. K proutěným kabelkám dělá Andrea ještě tři typy kožených kabelek. Jejich nabídku by do budoucna chtěla rozšířit, protože proutí přeci jen patří mezi sezónní zboží. Mám ještě takový nápad dělat z proutí bytové doplňky doplněné kůží, prozrazuje Andrea dále.

Poničení oblečení se netřeba bát

Lidé mají ze začátku obavy. I já, když mám novou věc, tak jsem k ní také opatrnější a dávám na ni pozor. Tím, že sama kabelky testuju několik let, vím, že s ní můžu hodit do auta a používat ji úplně stejně jako jakoukoliv jinou kabelku. Časem se proutí vyhlazuje a kůže získává krásnou patinu, vysvětluje Andrea. Dále dodává, že se jí nejčastěji ženy ptají, jestli kabelka neponičí oblečení. Když kabelka vyschne, tak ji vybrousím a nalakuju. Je to lakované jenom z jedné strany a lehce. Tím, jak se ta kabelka nosí, se proutí více a více vyhlazuje. Mám kabelky, které nosím tři roky, ty jsou úplně hlaďounké, dodává. Proutí potom stačí jenom lehce otřít a vyklepat nebo vysát, kdyby se zdálo špinavé. Nic jiného nepotřebuje.

Je důležité, aby kabelka nebyla ve vlhku. Když zmokne venku, nevadí to, stačí ji nechat uschnout. Když ji nenosíte, měla by být v suchu, protože stejně jako proutí nebo dřevo může chytit plíseň. Vevnitř je podšívka, kterou stačí jenom vyklepat. Více péče je potřeba věnovat kůži. Ta vysychá a je třeba ji jednou za čas přetřít balzámem na kůži. A když ji nenosíte, tak je dobré ji vložit do bavlněného sáčku nebo tašky, kterou k tomu dávám, a uložit do šatny nebo skříně. Zásadní je mít ji v suchu a chráněnou před přímým světlem, doporučuje závěrem Andrea.

Tip na další příběh

Rodinný byznys, který voní lesem. Mastí ze smůly se léčilo několik generací

Pod značkou Smolenka předává rodina Klecandových zákazníkům sílu stromů, konkrétně sílu ze smrkové pryskyřice. Právě ta hraje hlavní roli v jejich léčivých kosmetických produktech. Více v článku

• 
• 
• 

Dalších 9 fotografií