Místo zrušení karenční doby by se mohly uzákonit dny zdravotního volna, tzv. sick days, navrhnula před několika ČSSD. Návrh podporují odbory a vysloveně proti nejsou ani zaměstnavatelé. Jak však dodávají zástupci podnikatelů, musí být pro využití sick days stanovená striktní pravidla, aby se zamezilo zneužívání tohoto institutu.
ČSSD chce uzákonit sick days
Ilustrační obrázek
Sociální demokraté navrhují zavést, aby zaměstnavatelé poskytovali svým pracovníkům povinně 5 dní tzv. sick days. Jak uvedla Česká televize s odvoláním na předsedu poslaneckého klubu ČSSD Romana Sklenáka, smyslem návrhu je umožnit zaměstnancům, aby drobnější nemoci nebo indispozice vyřešili bez návštěvy lékaře. Uzákonění sick days by mohlo nahradit původně navrhované zrušení karenční doby, se kterým počítá novela zákoníku práce. Ta se nyní nachází ve druhém čtení. Proti zrušení karenční doby totiž ostře vystupují podnikatelé, podle kterých by to způsobilo velký nárůst nákladů zaměstnavatelů a navíc i výrazný růst nemocnosti zaměstnanců.
Zatímco o zrušení karenční doby nechtějí zaměstnavatelé ani slyšet, o zavedení sick days jsou ochotní jednat. Prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý k tomu ovšem uvedl, že se musí vést debata počtu tzv. sick days a hlavně o zamezení zneužívání tohoto institutu pro jiné než zdravotní účely. Dlouhý nechce, aby byl výsledek takový, že by firmy platily svým zaměstnancům další týden dovolené navíc. Tj. například, aby nebylo možné indispoziční volno kumulovat, připojovat ke státním svátkům, převádět do dalšího roku a podobně. Diskusi o zavedení sick days by ovšem měla předcházet i analýza porovnávající finanční aspekty obou variant, které jsou nyní ve hře, tj. zrušení karenční doby a zavedení pěti dní zdravotního volna,
upřesnil Dlouhý. Návrh na zavedení sick days podporují i odbory, které by však stále rády zrušily i karenční dobu.
Vývoj nemocenské od roku 2007
Karenční doba byla poprvé zavedena v lednu 2008, do té doby dostávali zaměstnanci, které postihla choroba, 25 % denního vyměřovacího základu v prvních třech dnech. Karenční doba se ale nelíbila Ústavnímu soudu ČR, a proto ji s platností od konce června zrušil. Vzhledem ke zdlouhavosti legislativního procesu se nepodařilo politikům hned prosadit změnu na stav jako v roce 2007. Návrat na 25 % v prvních dnech nemoci začal platit až od září a do té doby se v prvních dnech stonalo za 60 %, které se platily i od 4. dne nemoci. Od září do prosince 2008 se pak v první třech dnech platilo opět 25 %.
Tento problém by mohl nastat i v případě schválení stávající novely. Novela totiž pouze ruší příslušný odstavec o karenční době a pokud by byla schválena ve stávajícím znění, museli by zaměstnavatelé v prvních třech dnech platit 60 %.
Čtěte více: Zase změna: Za 60 % se první dny stoná jen do konce srpna
Na začátku roku 2009 došlo k další změně, kdy se třídenní karenční doba opět zavedla a povinnost platit nemocenskou (nově „náhradu mzdy“) nemocnému zaměstnanci přešla v prvních 14 dnech na bedra podnikatelů. Od roku 2011 do roku 2013 navíc museli zaměstnavatelé poskytovat náhradu mzdy až do 21. dne pracovní neschopnosti.
ČLÁNKY DO MAILU