Mistrovská zkouška změní trh. Řemeslníkům zvýší prestiž a otevře mnohé dveře

Vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček k návrhu zákona v tiskové zprávě dodává, že naváže na tradici „Mistrů řemesel“ a bude dokladem nejvyššího profesního mistrovství. Chceme, aby výsledkem byl transparentní, jednotný a všeobecně uznávaný systém ověřování. Úspěšné absolvování mistrovské zkoušky potvrdí, že daný člověk umí navrhnout a vytvořit mistrovské dílo, je schopný řídit práci či vést zakázku a vykonávat povolání na nejvyšší možné úrovni i z hlediska provozně-ekonomického, doplňuje.

Co přinese?

Hospodářská komora ČR uvádí, že mistrovská zkouška přinese změny v několika oborech a oblastech. Například u veřejných zakázek budou moci zadavatelé veřejných zakázek, jako jsou například obce, určit jako jednu z podmínek účasti na zakázce právě to, aby řemeslník byl držitelem mistrovské kvalifikace. Dodavatel tak získá konkurenční výhodu a zadavatelům se zjednoduší zadávání zakázek. Podobně budou chráněni i spotřebitelé, kteří si budou moci vybírat mezi mistry v oboru – se státem garantovanou odpovídající kvalifikací pro realizaci zakázky. Mělo by tak dojít ke snížení počtu stížností u ČOI, ÚOHS a soudů a zlepšení kvality dodávaných služeb a výrobků.

V západních zemích Evropské unie je mistrovská zkouška podmínkou založení živnosti v klíčových řemeslech. Tuzemští řemeslníci tak zde nemohou svobodně zřizovat své živnosti a mistrovská zkouška jim tak umožní vstoupit na zahraniční trhy. Díky výše zmíněnému evropskému rámci kvalifikace tak navíc čeští mistři získají novou vyšší kvalifikační úroveň, která je ve většině zemí EU na úrovni 5 EQF. Hospodářská komora si od mistrovské zkoušky slibuje také to, že pomůže zlepšit pověst řemeslných učebních a studijních oborů a společenskou prestiž řemeslníků. Mistrovskou kvalifikaci je také možné využít jako nástroj pro snižování nezaměstnanosti.

Další výhody

Jak jsme již psali, zavedení mistrovských zkoušek přinese podle ministerstva průmyslu a obchodu následující přínosy:

• Prověří a potvrdí odborné profesní dovednosti a znalosti a bude dokladem nejvyššího řemeslného mistrovství.
• Ocení odborníka, který odvádí vysoce náročnou a kvalitní práci, odpovídajícím postavením jako živnostníka (podnikatele) na trhu i v zaměstnání.
• Zvýší ochranu veřejného, a především privátního spotřebitele, jenž bude mít možnost vybrat si odborníka, který bude garantovat nejvyšší kvalitu práce, realizovat i nejnáročnější řešení a poskytovat komplexní služby.
• V hospodářsky a kulturně blízkých sousedních zemích (Německo či Rakousko) je mistrovská zkouška zavedený mechanismus, jenž je často vyžadován ve veřejných zakázkách, kterých se dle hospodářských partnerů chtějí účastnit i české firmy a dnes nemohou doložit absolvování této zkoušky (u živnostníka nebo u zaměstnanců).
• Vytvoří podmínky pro působení autorit, od nichž bude možné se v jednotlivých oborech učit a přebírat zkušenosti, které budou mentorovat nastupující generaci a postupně přispívat ke zvyšování úrovně v příslušném oboru, ke zvyšování společenské prestiže řemesel a v návaznosti na to i ke zvyšování zájmu žáků a jejich rodičů o tyto obory.

Jaká jsou očekávání řemeslníků?

V dubnovém časopisu Komora se k mistrovské zkoušce vyjádřili zástupci řemeslníků. Například podle Pavla Žatečky, výkonného ředitele Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů, dojde ke zvýšení prestiže řemesel a velmi důležitou součástí mistrovské zkoušky je také ochrana spotřebitele. Ten tak dostane jednoduchý nástroj pro rozlišení vysoké odbornosti poptávané firmy pro svou zakázku. Veřejnost často nemá jiný zdroj informací než inzerát nebo ujištění oslovené firmy ‚Ano, my to umíme‘. Neodborné práce takovýchto firem způsobují velké materiální škody, zklamání zákazníků a také špatný pohled na řemeslníky a řemeslo, dodává. Tomáš Pospíšil, cechmistr Cechu mechanických zámkových systémů ČR, uvádí, že je potřeba, aby byla taková kvalifikace také zohledněna v podmínkách výběrových řízení s tím, že přednost v nich by měli mít ti, kdo se mistrovskou zkouškou budou moci prokázat. Pokud by to neplatilo, obávám se, že v tom málokdo bude spatřovat výhodu a nutkání si ji udělat, podotýká.

Helena Prokopová, cechmistr Cechu čalouníků a dekoratérů, zmiňuje, že jedním z důvodů, proč chtějí pro jejich nábytkářské obory mistrovskou zkoušku, je ukázat mladým lidem a jejich rodičům při rozhodování o budoucím povolání dětí, že řemeslník může dosáhnout, když bude své řemeslo dobře a moudře vykonávat, na vysokou metu a stát se mistrem. Mistrovská zkouška podle ní pomůže i mezinárodnímu uznávání kvalitních řemeslníků. Dnes, když se chce v zemích, kde mistrovská zkouška má nepřerušenou tradici, uplatnit český truhlář nebo čalouník- -dekoratér, je brán za pomocného nedostatečného řemeslníka jen proto, že nemá mistrovskou zkoušku, popisuje.

Co bude součástí zkoušky?

Hospodářská komora uvádí, že mistrovská zkouška bude složena z několika částí (praktická, teoretická odborná, teoretická všeobecná) mající za úkol ověřit kompetence z oblastí vytvoření mistrovského díla (návrh, zhotovení), řízení prací v rozsahu oboru (kompletní zakázka na klíč – plán, rozpočet, zadání práce atd.) a vedení zaměstnanců firmy. Aby byla zajištěna skutečná kvalita mistrovské zkoušky, bude třeba ustanovit takové zkušební komisaře, kteří jsou bez větších obtíží schopni splnit všechny požadavky dané standardem mistrovské kvalifikace, doplňují. Dokladem o úspěšném vykonání mistrovské zkoušky a získání mistrovské kvalifikace má být mistrovský list.

Kolik to bude stát?

Už jsme informovali o tom, že návrh počítá s tím, že mistrovských zkoušek se bude moct zúčastnit osoba, která získala střední vzdělání nebo souhrn všech profesních kvalifikací stanovených pro úplnou profesní kvalifikaci v příslušném povolání a 5 let praxe v příslušném povolání v období posledních 10 let a je plně svéprávná, bezúhonná a má státní občanství členského státu Evropské unie. Za zkoušku lidé v průměru zaplatí 25 tisíc korun, přičemž půjde o daňově uznatelný výdaj.