to snad všichni pracujem proto, abychom mohli (slušně) žít a ne naopak, ne? Nebo to platí jen pro mladé a my staří se máme udřít, abychom konečně vybudovali ten vysněný kapitalismus a umožnili tak královské žití Rittigům, Janouškům a podobné novodobé šlechtě?
V oboru hotelnictví se tomu říká, nepřispůsobivost a nerespekt k autoritě. Je velký problém s tím, že pokud něco funguje x let musí to fungovat dalších 2x let i přes to, že lidi, co to vymysleli už tam nejsou a trendy gastronomie a hotelnictví jsou úplně jinde. Šéf se musí poslouchat i přes to, že na pracovní prostor se dívá jenom zdálky. Pokud jste ticho, jste stejně ten špatný, protože vize HR oddělení je, že všichni musí souhlasit absolutně a nevyslovený nesouhlas zavdává pro budoucí problém (tolik ke "svobodě myšlení"). Dílem této spirály se vyhazuje na nejnižších postech (,protože na papírech vše funguje a šéf je krytý), a celková inteligence v oboru klesá (jak často vidíte číšníka, který obsluhuje vklidu). Jak tento systém může přežívat? Vyšší velící struktura se udržuje v nevědomosti tím, že dostane vždy to nejlepší a přednostně, takže to vypadá, že žádný problém není.