Mladá maminka se zhlédla v retro křeslech a založila na nich byznys

22. 2. 2016
Doba čtení: 8 minut

Sdílet

Ilustrační obrázek Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed
Ilustrační obrázek
Stará křesla nepatří do šrotu, ale zpět do interiérů. Po repasi se z nich díky malé rodinné firmě stávají unikátní designové kousky, které chtějí i v zahraničí.

Jednou v zimě jsem šla kolem popelnic a tam stálo staré křeslo. Bylo shnilé a zasněžené, ale mně padlo do oka a měla jsem pocit, že ho znám. Šla jsem domů a podívala se na internet. Ano, bylo to ikonické křeslo Jindřicha Halabaly vzor H-269. Rychle jsem běžela zpátky ven a ten starý a bezcenný vrak i přes pokročilý stupeň těhotenství dotáhla domů, takto líčí Pavla Kosová své první setkání s retro křesly, kterým pod značkou Retronaut dává druhou šanci a vrací je jako jedinečné designové kousky do českých i zahraničních domácností.

Těšila se, že si po celkové repasi právě tímto křeslem vyzdobí svou domácnost. Jenže jedinečný kousek nábytku se zalíbil i její nastávající švagrové, která si společně se svým přítelem, Pavliným bratrem, právě rekonstruovala byt na Letné. Slovo dalo slovo a Pavla slíbila, že pokud se mladý pár vezme, dostane křeslo jako svatební dar. Nejprve se chtěla do renovace křesla pustit doma vlastními silami. Nakonec ale uznala, že je to práce, která si zaslouží odborníky a přenechala křeslo truhlářům a čalouníkům. Bylo to dobrodružné a stresující zároveň. Nevěděla jsem do čeho jdu, na koho se obrátit, kde sehnat látky. Ale výsledek stál za to. A tak jsme se společně se švagrovou Aničkou dohodly, že zkusíme zrepasovat i další křesla a nabídnout je k prodeji, říká Pavla Kosová.

Ze starých kusů vznikají moderní designové doplňky

Ilustrační obrázek
Autor: Karel Choc, Internet Info, podle licence: Rights Managed

Pavla Kosová, zakladatelka firmy Retronaut. Ta vrací život kvalitnímu sedacímu nábytku z 50. až 70. let.  

Malý rodinný podnik Retronaut se zaměřuje na křesla, která mají styl a duši. To znamená křesla z 50. až 70. let minulého století. Podle zakladatelky firmy, která miluje styl Brusel ´58, nesmrtelný skandinávský design a práci architekta Jindřicha Halabaly, jsou to ta nejběžnější křesla, která se dají sehnat. Starších křesílek už moc není a sedací nábytek mladšího data výroby podle ní ještě nedospěl do fáze, aby ho bylo možné považovat za retro. Křesla repasujeme na zakázku jejich majitelům, ale také vykupujeme kousky, které už nikdo nechce. A protože křesílek ze začátku druhé poloviny 20. století je čím dál tím méně, někdy se taky vydávám na místa, kde jsou přistaveny velkoobjemové kontejnery. Prostě si na webu jednotlivých radnic najdu termíny a pak s notnou dávkou studu vyrážím na lov. Už jsem takhle pár zajímavých kousků našla. Neodhodlala jsem se ale udělat z přebírání kontejnerů součást byznys plánu. Proto většinu křesílek sháním přes inzeráty na internetu. A po třech letech už se nám běžně stává i to, že se nám sami ozvou lidé, kteří se starých křesel chtějí zbavit, vypráví mladá podnikatelka.

Systém práce se od záchrany prvního křesílka nezměnil. Firma spolupracuje se třemi truhlářskými a čalounickými dílnami, kde nechává zakázky zhotovovat. Na otázku, proč by se majitel starého křesla, které chce nechat zrenovovat, měl obrátit na firmu, která bude práci stejně outsorcovat, má Pavla Kosová jednoduchou odpověď: Protože si musíte najít truhláře a čalouníka, který odvede dobrou práci. A s těmito řemeslníky člověk není v kontaktu denně, aby odhadl, kdo z nich dělá skutečně dobrou práci. My jsme jich vyzkoušeli několik a musím říct, že na jednoho dobrého připadá jeden špatný. Než shánět všechno jednotlivě, je lepší obrátit se na jednoho Retronauta a ten všechno zařídí.

Každé křesílko prochází kompletní renovací. Začíná se v truhlárně prací na jeho dřevěné kostře. Ta je zpevněna, zbroušena, namořena a nalakována a je prakticky jediným prvkem, který zůstává původní. Měkké části se mění, a to dvěma způsoby. U zmíněného křesla H-269 se dá postupovat pracnou původní metodou motouzem vázaných per a použít tradiční materiály, tedy africkou trávu nebo koňské žíně. Případně se dá udělat rychlejší a odlehčenější varianta, kdy se u běžnějších křesel pracuje s molitanem. Křesla si pak zachovají původní tvar, jsou pohodlná, ale na úkor ceny přicházejí o své typické zhoupnutí při dosedu. Měkké části křesel zásadně vždycky vyrábíme nové, protože staré výplně jsou plné roztočů. A já si zakládám na tom, že naše křesla jsou po renovaci čistá a zdravá, vysvětluje Pavla Kosová.

Výslednou cenu ovlivňuje výběr potahové látky. Ty Retronaut nakupuje v Česku i v zahraničí. Látky z dovozu jsou sice klidně pětkrát dražší, ale v nabídce nesmí chybět, protože výběr domácích vzorů je tragický. Naši výrobci umí udělat kvalitní a hezké jednobarevné látky, ale se vzory pracovat neumí. A protože naše křesílka mají v interiérech působit jako designové solitéry, musíme se obracet na zahraniční dodavatele, říká podnikatelka.

Retronaut se zatím soustřeďuje jen na dřevěná křesla. Ta se až do 70. let vyráběla z masivu a šlo o poctivé výrobky, které stojí za to oživit. Časem prý dojde i na sedací nábytek z ohýbaných kovových a pochromovaných trubek. Pavla teď ale čeká třetí dítě a je zahlcena starostmi o rodinu. Na to, aby se začala věnovat dalšímu řemeslnému oboru, teď jednoduše nemá čas. A stejně tak odkládá i práci na křeslech z 80. let. Osmdesátá léta ještě do retra nepatří. Mně osobně ani křesla z této éry nepřijdou hezká, ale uvidíme za pár let. Modní vlny přicházejí a odcházejí. V 90. letech by taky nikoho nenapadlo dát si do obýváku zrepasované křeslo ze sedmdesátek. Sama jsem zvědavá, jestli nábytek z 80. let dozraje do chvíle, kdy nás začne oslovovat a z nostalgie se jím budeme chtít obklopovat, říká Pavla Kosová.

Při mateřské zvládla základy SEO i on-line marketingu

První repasovaná křesla nabídl Retronaut na Fléru. Ačkoli je Pavlin manžel programátor, ona ho nechtěla zbytečně zatěžovat výrobou webu nebo e-shopu, protože si nebyla jistá, jestli o renovovaná křesla bude zájem. Že je, o tom se přesvědčila vzápětí. Na Fléru se naše výrobky dostaly k těm pravým lidem. Je to místo, kam se přesně hodí. A tato platforma funguje. Znám sice lidi, kteří s Flérem nejsou spokojení, ale pro nás představoval ideální začátek. Tajemství úspěchu je v tom, že se svému vystavenému zboží musíte denně věnovat. Musíte ho topovat, nominovat do denního výběru. Bez práce to prostě nejde. Dnes už pro nás Flér prodejním místem číslo jedna ale není. Postupně jsme vytvořili webové stránky Retronaut.cz a založili facebookový profil. Právě na této sociální síti mohou naši příznivci vidět to nejnovější, co z dílny vyjde. Facebook používáme jako prémiové místo. Tím, že se na něm lidé dozvědí všechno jako první, mají vlastně jakési předkupní právo a nemusí denně sledovat náš web, líčí Pavla.

Do světa on-line marketingu zakladatelka firmy pronikla sama bez cizí pomoci. Učí se za pochodu a baví ji pročítat tipy, triky a návody. A tvrdí, že žádná z kampaní, do kterých investovala čas a peníze, nebyla vyložený průšvih. Na Facebooku je skvělé, že reklamu můžete cílit podle věku, bydliště, zájmů a tak dále. A to funguje, což potvrzuje fakt, že lidé, kteří nás na sociální síti sledují, nejsou žádné mrtvé duše. Naše práce je skutečně zajímá, aktivně nás sledují a dělají nám dobrou reklamu. Nemám samozřejmě profesionální srovnání, ale mně přijde, že když dá like každý dvacátý fanoušek našeho profilu, tak je to úspěch. Pravdou je, že mi to takhle funguje jen v Česku. Zkusila jsem vytvořit anglickou mutaci retronautího profilu, ale v Evropě to z nějakého důvodu nefungovalo. Nevím proč. Možná je to tím, že neznám tamní časopisy o bydlení a designu a nevím, co je na západě in. Sice jsme takto pár křesílek prodali, ale kampaň byla o poznání vlažnější a dražší než ta v Česku, říká Pavla Kosová. Hodně si dala záležet i na SEO svého webu. Pokud dnes do vyhledávače zadáte heslo Halabala nebo retro křeslo, na prvních pozicích se objevují právě stránky Retronauta.

Jiné on-line kanály firma nepoužívá. Web sloužící jako katalog a facebookový profil jsou pro ni dostačující. Pavla sice uznává, že by mohla křesílka Retronaut hezky prezentovat třeba na Instagramu, ale teď by to pro ní byla jen práce navíc a nevidí v tom dostatečný zpětný efekt. Raději dává přednost své rozrůstající se rodině. Jako reklama se jí ale osvědčily klasické tištěné časopisy. Pavla je totiž architektkou a svoji profesi dokáže s malou rodinnou firmou skvěle skloubit dohromady. Když navrhne nějaký interiér, do kterého se staré repasované křeslo hodí, dá ho tam. A fotky bytů v časopisech o bydlení jsou inspirací i dalším prodejním nástrojem. Komu se křeslo zasazené do jí navrženého interiéru zalíbí, ten si cestu na web Retronauta vždycky najde.

Firma má širokou škálu zákazníků, od mladé generace až po padesátníky. Jedná se o lépe situované lidi, kteří si budují finální bydlení a chtějí ho něčím ozvláštnit. Většinu křesílek Retronaut renovuje na objednávku, protože nemá showroom ani bezpečný sklad, kde by mohla zrepasovaná křesla čekat na zákazníka. Velmi časté je i to, že se ozvou lidé, kteří doma mají staré křeslo a chtějí mu jen dát nový život. Lidí se ozývá několik za týden a Pavla má tolik zakázek, že čekací lhůta jsou tři měsíce. Je proto ráda, když během letních prázdnin nebo před Vánocemi zájem trochu utichá a ona a její řemeslníci jsou schopni dokončit nasmlouvané zakázky.

skoleni_8_1

Největším hitem je podle ní skutečná designová ikona Jindřicha Halabaly, už několikrát zmíněné křeslo H-269. Zájem o něj je jak v Česku, tak v zahraničí. Je zajímavé sledovat, jak jsme každý jinak rostlý. Mně se třeba toto křeslo moc líbí, ale není mi úplně příjemné na sezení, protože jsem poměrně vysoká. Jiným ale vyhovuje a pochvalují si, že je to nejlepší křeslo, ve kterém seděli. Na křeslech starých třeba jen 40 nebo 50 let je vidět, že rosteme. Proto se teď lidé často ptají na křesla s vyššími opěrkami, které by končily alespoň nad lopatkami, vysvětluje Pavla Kosová.

Jak už bylo řečeno, rozvoj firmy kvůli dětem trochu brzdí. Po tříleté zkušenosti si je ale jistá, že by ji tento byznys dokázal uživit. Stačilo by se mu začít věnovat na full-time. Má ale ráda i svoji původní profesi architektky, kterou nehodlá opustit. Do budoucna proto plánuje zaměstnat vlastního truhláře a čalouníka a spojit renovaci křesel s architektonickým studiem, které by zároveň plnilo účel menšího showroomu. Dokud bude dostatek výrobního materiálu, bude Pavla starými křesílky, které si zdaleka nezaslouží skončit na smetišti, ozvláštňovat retro i zcela moderní interiéry dál. Pokud doma nějaký ten zašlý kousek sedacího nábytku máte, zkuste ho Retronautovi nabídnout.

ikonka

Zajímá vás toto téma? Chcete se o něm dozvědět víc?

Objednejte si upozornění na nově vydané články do vašeho mailu. Žádný článek vám tak neuteče.

Upozorníme vás na články, které by vám neměly uniknout (maximálně 2x týdně).