Mlčenlivost advokátů a daňových poradců v souvislosti s kontrolním hlášením

Již v minulosti Unie daňových poplatníků upozornila, že stát nemůže bez zákonného zmocnění prolamovat mlčenlivost advokátů a daňových poradců. Ta je chráněna Listinou základních práv a svobod. V případě podání kontrolního hlášení je však nutné sdělit, od koho byly právní služby přijaty, případně komu byly právní služby poskytnuty, je-li alespoň jednou ze stran tohoto vztahu plátce DPH. To je důvod, proč někteří advokáti a daňoví poradci své kontrolní hlášení DPH v rozsahu požadovaném Finanční správou České republiky nechtěli podávat.

Psali jsme: Kontrolní hlášení k DPH ohrožuje povinnost mlčenlivosti, upozorňují právníci

Advokát a předseda Unie daňových poplatníků ČR Ondřej Lichnovský uvedl: Příkaz prolomit profesní mlčenlivost nelze vydat svévolně prostřednictvím nějakého formuláře, takové omezení povinnosti mlčenlivosti musí mít jednoznačnou oporu v zákoně. Proto považujeme za povinnost každého advokáta a daňového poradce chránit právo svých klientů a tyto údaje bez souhlasu klienta neuvést. Nedojde-li ke změně právních předpisů, já osobně v tomto rozsahu povinnost podat kontrolní hlášení bez souhlasu svých klientů dobrovolně nesplním.

Dne 21. dubna 2016 zaslala Česká advokátní komora návrh na změnu zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o DPH“). Zde navrhovala doplnit do ustanovení § 101d odst. 1 zákona o DPH větu, na základě které by bylo umožněno advokátům a daňovým poradcům v kontrolním hlášení uvádět v souhrnné podobě ta plnění, která jsou předmětem daně a se kterými je spojena povinnost mlčenlivosti, aniž by označil plátce, který přijal či poskytl plnění, a předmět plnění.

Čtěte také: Vládo, co místo neustálých kontrolních zákonů podnikatelům krapet důvěřovat?

Česká advokátní komora vychází z předpokladu, že povinnost podávat kontrolní hlášení dle ustanovení § 101c a následujících zákona o DPH je ve střetu s právní normou, která ukládá povinnost mlčenlivosti, např. podle § 21 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.

Ministerstvo financí s tvrzením České advokátní komory nesouhlasí. Ve svém stanovisku uvádí, že údaje uváděné v kontrolním hlášení musel před jeho zavedením každý plátce vést v rámci tzv. evidence pro účely daně z přidané hodnoty podle § 100 zákona o DPH. Tuto evidenci si správce daně mohl od plátce kdykoliv opatřit například v rámci daňové kontroly nebo vyhledávací činnosti. Nově byla zavedena pouze procesní povinnost sdělovat data formou kontrolního hlášení.

Dále ministerstvo financí uvádí, že v kontrolním hlášení se uvádí daňové identifikační číslo odběratele, event. číslo daňového dokladu, datum povinnosti přiznat daň, základ daně a výše daně. Z těchto údajů není tedy možné zjistit, jaká konkrétní služba byla klientovi poskytnuta a dle ministerstva financí tak nenastává střet mezi povinností podávat kontrolní hlášení a povinností mlčenlivosti.

Čtěte také: Poctiví podnikatelé se vyhnou kontrolám z berňáku, díky kontrolnímu hlášení

Zajímavé je také vyjádření prezidentky komory daňových poradců Ing. Petry Pospíšilové k této věci, které zaznělo v pořadu Otázky Václava Moravce dne 24. 4. 2016. Na otázku, zda by doporučila jako daňová poradkyně podat kontrolní hlášení advokátovi, odpověděla: Je to velmi složitá otázka, doporučila bych zvážit podání kontrolního hlášení. U těch klientů, u kterých by mohlo prolomení mlčenlivosti v této situaci klienta zasáhnout, to s nimi konzultovat, jestli jsou připraveni, že něco takového do kontrolního hlášení uvedete. Pokud by klient nechtěl, tak bych doporučovala být v této situaci obezřetná.

Dle zveřejněných statistik Generálního finančního ředitelství značná většina advokátů a daňových poradců podala kontrolní hlášení za zdaňovací období leden, únor, březen a 1. čtvrtletí roku 2016.