Fáze mobbingu
Stejně jako „klasická šikana“ začíná nenápadně a ne moc nebezpečně, až se postupně vystupňuje k extrému, tak je na tom i mobbing. Podle dostupných zdrojů je možné průběh celého procesu shrnout do 4 fází:
1. fáze – vcelku neškodné legrácky, drobné neomalenosti a sprosťárničky, které znejistí postiženou osobu, a ta se stane terčem jednoho, ale většinou několika kolegů. Pokud tento konflikt nebude vyřešen, získávají tzv. silnější převahu a mají navrch. Zde pak končí veškerá legrace a mobbing se může rozjet naplno.2. fáze – zde již má psychoteror dveře otevřené – co předtím fungovalo pouze jako „šeptaná“, přeroste v cílený psychoteror. Kolem oběti je budována jakási neviditelná zeď, takže se ocitá v sociální izolaci. Všechny ústrky jsou již záměrné a plánovitě připravené s cílem někoho poškodit. V této fázi rapidně klesá sebedůvěra oběti, dochází ke zhoršení psychického stavu, prudce klesá i její pracovní výkonnost a neustálé psychické napětí dělá z člověka opravdu problémovou osobnost.
3. fáze – do hry vstupuje šéf – např. „chování“ oběti se stává předmětem zájmu nadřízeného – časté zdravotní neschopnosti, snížení pracovního výkonu, neustálé konflikty, chyby, omyly, atd. je nutné řešit.
Často se upozorní oběť na sebe sama tím, že si přímo šéfovi přijde stěžovat na vztahy na pracovišti. Ovšem člověk pod tlakem hromadí chyby a to je to, co šéf „vidí“, takže se sám proti oběti postaví a nezajímá ho (či ani dokonce nenapadne), že do tohoto stavu byl člověk doslova vehnán.
Někdy se snaží zoufalá oběť hledat pomoc venku, třeba i prostřednictvím médií – což většina organizací toleruje samozřejmě jen zřídka, takže je tato osoba nakonec označena jako černá ovce, která zhoršuje vztahy na pracovišti a která není loajální ke své společnosti.
4. fáze – vyloučení oběti z kolektivu, firmy či organizace – buď je tato osoba převedena na jiné oddělení či středisko, což bývá méně časté, nebo přímo přinucena firmu opustit.
Důsledky mobbingu
Oběti mobbingu bývají vystaveny obvykle velké stresové zátěži, která může končit vážnou nemocí či dokonce až sebevraždou. Dokonce každý pátý pokus o sebevraždu je způsoben špatnými vztahy a problémy na pracovišti. Zároveň i statistika šancí mobbovaného vůči mobberovi mluví zcela jasně – 1:50. Tedy z 50 mobbovaných jich 49 odejde pryč ze zaměstnání, pouze 1 „to“ ustojí a buď se zřejmě podřídí a pokojně snáší všechna příkoří nebo dojde k nastolení pořádku, změně firemní kultury apod.Ovšem odchodem mobbovaného zaměstnance celá situace nekončí. Ne zřídka se stává, že mobber ve svém teroru pokračuje dál nebo dokonce se sám stává mobbovaným. V každém případě na tom ve svém důsledku tratí společnost. Může přijít o skvělé pracovníky a navíc může zároveň ztratit dobrou pověst, takže žádný odborník v ní už nebude chtít pracovat.