Mohou si OSVČ i v roce 2019 platit na důchod více?

Změny mohou na první pohled působit velmi složitě. Nepochopitelné však nejsou. Nová pravidla pro platby záloh vysvětluje Česká správa sociálního zabezpečení.

O změnách ve splatnosti a nové výši záloh jsme již informovali článkem: Nemění se jen výše záloh pro OSVČ. Mění se i splatnost pojistného. Obdobně o dalších změnách ve vyúčtování a případném snížení záloh. Podrobněji v článku: Nové podmínky pro platbu záloh na důchodové pojištění.

Počínaje lednem 2019 se budou zálohy platit vždy v kalendářním měsíci, ke kterému se pojistné vztahuje. Platit bude možné od prvního až do posledního dne kalendářního měsíce. Díky této skutečnosti bude moci ČSSZ rozeslat každoroční inventuru pohledávek podnikatelům již v průběhu ledna. Současně se zpřehlední, na který měsíc již byla zaplacena záloha na pojistné.

Ovšem z důvodu posunu splatnosti by OSVČ musely platit v lednu 2019 zálohu na pojistné dvakrát. Za prosinec 2018 a nově za měsíc leden 2019 v lednu. Na základě přechodných ustanovení k novele zákona se záloha na pojistné zaplacená v lednu 2019 bude považovat za zálohu za tento měsíc. Záloha za prosinec nemusí být uhrazena vůbec. Zákon však OSVČ umožňuje, aby si zálohu za prosinec dobrovolně uhradily. Dobrovolnou zálohu za měsíc prosinec lze však zaplatit pouze v termínu od 21. do 31. prosince 2018 (v měsíci prosinci by pak byly uhrazeny zálohy dvě – jedna za listopad 2018 se splatností 1.–20. prosince a druhá za zmiňovaný prosinec 2018).

Určený vyšší vyměřovací základ

V roce 2019 se budou zálohy na důchodové pojištění i nadále taxativně odvíjet od daňového základu uvedeného na posledním přehledu s tím, že bude zachována absolutní minimální výše zálohy v pevné částce diferencované podle charakteru samostatné výdělečné činnosti (hlavní nebo vedlejší). Novinkou je, že OSVČ svou platbou již nestanovuje měsíční vyměřovací základ zálohy na pojistné. Současně se ruší omezení pro určování maximální výše měsíčního vyměřovacího základu pro tyto zálohy i povinnost OSVČ oznamovat OSSZ platbu záloh na pojistné do budoucna.

OSVČ se nemusejí obávat, že by zrušení možnosti libovolného navyšování záloh v průběhu roku mělo negativní dopad na jejich budoucí důchod. Podle Jany Buraňové z České správy sociálního zabezpečení nemá a nikdy neměla výše záloh sama o sobě vliv na výši důchodu. Ta se totiž odvíjí a vždy odvíjela pouze od určeného vyměřovacího základu za daný kalendářní rok, který si OSVČ uvede na Přehledu o příjmech a výdajích OSVČ. Pro výpočet důchodu OSVČ je rozhodný právě jen určený vyměřovací základ za kalendářní rok, ze kterého bylo zaplaceno pojistné. OSVČ si tedy nemusí pro navýšení důchodu platit zálohy ve vyšší výši, ale stanovit si na přehledu vyšší určený vyměřovací základ (což je částka, která vstupuje do výpočtu důchodu) a následně zaplatí doplatek pojistného, který odpovídá rozdílu mezi výší pojistného stanoveného z určeného vyměřovacího základu a úhrnu uhrazených záloh.

Vyšší zálohy na pojistné

Nadále je tak OSVČ umožněno platit zálohy vyšší již v průběhu roku, avšak postup bude zcela jiný. Oproti současnému stavu se bude vyšší záloha (rozdíl oproti předpisu záloh z přehledu) považovat za platbu do budoucna. Bude se kumulovat na měsíci prosinci (případně v posledním měsíci výkonu činnosti) daného roku jako záloha za tento měsíc.

Minimálním předpisem záloh je přitom míněn předpis vypočtený z daňového základu uvedeného na přehledu o příjmech a výdajích za předchozí kalendářní rok. A to i ve výši absolutního minimálního předpisu stanoveného pro daný rok, jestliže je vyšší než ten vypočtený. Jednodušeji řečeno: záloha na pojistné se stanoví dle výpočtu z přehledu o příjmech a výdajích. Jestliže vyjde částka nižší než stanovená minimální záloha pro daný rok, musí být zaplacena záloha minimální.

Nová minimální výše záloh v článku: Zálohy na sociální a zdravotní pojištění pro rok 2019 

Od roku 2019 si již OSVČ nemůže určit svou platbou, měsíční vyměřovací základ, ve vyšší výši, než činí ten vypočtený, resp. minimální. V praxi to znamená, že pokud osoba samostatně výdělečně činná zaplatí zálohu vyšší, bude rozdíl použit na zálohu za další kalendářní měsíc (jestliže nemá jiné splatné závazky). Aby si ale osoba samostatně výdělečně činná mohla za kalendářní rok zaplatit úhrn záloh na pojistné ve vyšší výši, než činí předpis záloh (např. očekává, že bude mít povinnost platit pojistné ve vyšší výši než v předchozím roce), není striktně stanovena maximální výše zálohy na pojistné. Platby uhrazené ve vyšší výši se budou umísťovat jen do výše předpisu záloh, ale na prosinci (případně v posledním měsíci výkonu činnosti) může být evidována i vyšší částka než předpis a tato bude považována za zálohu na pojistné za tento měsíc. Platby záloh používaných uvedeným způsobem do budoucna již nebudou fixovat měsíční vyměřovací základ. Po podání přehledu se předpis záloh změní, přestože záloha byla již hrazena. Placení záloh do budoucna OSVČ již příslušné OSSZ nehlásí, objasňuje Jana Buraňová.

Přeplatek na zálohách bude po skončení roku nevratný

Nadále nebude možné žádat o přeplatek na zálohách zaplacených do budoucna, pokud nebude úhrn zaplacených záloh převyšovat předpis těchto záloh až do konce kalendářního roku. V takovém případě bude možné žádat o vrácení tohoto rozdílu (kumulovaný rozdíl na prosinci, případně na posledním měsíci výkonu činnosti v kalendářním roce). Žádost o vrácení přeplatku však musí být podána do konce kalendářního roku, ve kterém je takový rozdíl v úhrnu záloh a předpisů evidován. Po 31. prosinci takového roku je již úhrn umístěných plateb na posledním měsíci výkonu činnosti v kalendářním roce považován vždy za zálohu za tento měsíc a nemůže být vrácen (bude součástí úhrnu zaplacených záloh na přehledu).