Liberalizace poštovních služeb byla o další dva roky odložena dne 11.července schválením pozměňovacího návrhu Evropským parlamentem. Původní návrh Evropské komise se totiž setkal s nesouhlasem europoslanců těch zemí, kde státní podniky dosud vlastní na poštovní služby monopol. Místo původně plánovaného roku 2009 se trh přepravy zásilek do hmotnosti 50 gramů otevře až v roce 2011. Některé země včetně České republiky obdržely výjimku a poštovní trh mohou otevřít dokonce až v roce 2013.
Přijatý parlamentní postoj musí být ještě schválen Radou ministrů, složenou z vládních zástupců členských států. Mezi největší odpůrce patří Francie, Itálie, Řecko, Polsko a Maďarsko. Proti otevření trhu se staví také odbory poštovních společností. Vyslovují svou obavu z hromadného propouštění zaměstnanců. Odvětví poskytuje v celé EU práci 5,2 milionu lidí.
Evropská unie řeší problém liberalizace poštovních služeb již téměř 20 let. První „bílá kniha” byla vydána roku 1988, ale trvalo dalších devět let, než v roce 1997 padl monopol na doručování zásilek těžších než 350 gramů. Od roku 2006 pak mohou konkurenční společnosti doručovat dopisy nad 50 gramů.
Soukromí poštovní operátoři na scéně
Na českém trhu nyní působí již několik doručovatelských společností. Z větší části poskytují expresní a kurýrní služby, jejichž kvalita odpovídá také vysoké ceně. Některé podniky ale nabízejí i přepravu standardních zásilek. Jednou z nich je společnost TNT Post, která je špičkou na trhu v oblasti neadresné distribuce komerčních nabídek a reklam. S ukončením monopolu České pošty na zásilky nad 50 gramů firma přináší také službu doručování na adresu.
Služba adresného doručování je nabízena těm subjektům, kteří využívají obchodní poštu s důrazem na kvalitu a cenu bez potřeby expresního doručení do druhého dne. Jedinou překážkou pro vstup na plnohodnotný poštovní trh je tzv. poštovní výhrada, která omezuje nové poštovní operátory v nabídce služeb. Je to právě společnost TNT Post, která je jedním ze spoluiniciátorů kampaně pro urychlení otevření poštovního trhu v Evropské unii,
vysvětluje tiskový mluvčí firmy Václav Friedman.
Další rozvoj standardních poštovních služeb TNT Post závisí právě na možnostech svobodného podnikání v této oblasti. Budeme pokračovat v souladu s liberalizací poštovního trhu dle Evropské unie a budeme nabízet služby v těch odvětvích, které nám dovolí poštovní výhrada,
sděluje Petr Zháňal, generální ředitel TNT Post pro střední a východní Evropu.
Financování univerzální služby
Hlavním argumentem odpůrců poštovní liberalizace je nedostatečně vyřešená otázka financování tzv. univerzální služby. Ta je určena ve většině zemí zákonem a zaručuje dostupnost služby všem občanům. Právě zde cítí poštovní monopolní firmy své ohrožení: po otevření trhu předpokládají vstup konkurence se zaměřením na firemní zákazníky v lukrativních regionech a městech, zatímco státním poštám zůstanou nevýdělečné služby a méně obydlená místa. To může podle nich současným poštovním firmám přinést výrazné ztráty.
Soukromé firmy operující na poštovním trhu se logicky soustředí na aktivity ve výnosových oblastech (města, služby pro firmy apod.) a minimalizují zájem o ostatní oblasti (venkov, občan). Dojde-li k postupnému omezování výhrady, musí zasáhnout regulace státu. Jinak se všichni poštovní operátoři včetně České pošty soustředí na generování zisku a stávající, sice kritizovaný, ale ve skutečnosti pro občana velmi dostupný a pohodlný poštovní systém se z ryze ekonomických důvodů rozpadne,
uvádí k problému tiskový mluvčí České pošty Ladislav Vančura.
Podobné problémy české železnice
Obava o přežití univerzální poštovní služby se nápadně podobá situaci v železniční dopravě. Snahy různých občanských sdružení o záchranu nevýdělečných tratí s lokálním provozem kontrastují s rychlým rozvojem konkurence v přepravních směrech s velmi vysokou poptávkou. Na trasu Praha – Ostrava vstupuje společnost RailTrans a nasazení žlutých vlaků plánuje společnost StudentAgency. Také České dráhy v prostředí ostré soutěže výrazně zkvalitňují na této trati své služby.
Pro ohrožené tratě však nabízí stát řešení díky systému výběrového řízení na poskytování dopravy. Provoz je tak hrazen z veřejných rozpočtů a současně může podléhat soutěži mezi dopravci. Pro firmy pak již není tento provoz ztrátový a vzniká prostor pro jejich podnikatelskou iniciativu. Například Veolia Transport oznámila záměr ucházet se od roku 2009 o provozování tratě Praha – Rudná – Beroun, kterou Středočeský kraj nedávno navrhl ke zrušení.
Buď konkurence anebo venkovské pobočky? Nikoliv
Pro financování univerzální poštovní služby zcela jistě existuje udržitelný model, který může nalézt inspiraci například právě v řešení ztrátových železničních tratí. Konkurenční prostředí přináší na poštovní trh výrazný posun v kvalitě služeb a přitom se nestaví proti stávajícím ztrátovým poštovním pobočkám. Naopak, i jejich potenciál může otevřít novým podnikatelům. Hospodárnost soukromých vlastníků může pak být klíčem k jejich rozvoji.