Novelou zákona o daních z příjmů byl od 1. ledna 2011 zaveden takzvaný motivační příspěvek na vzdělávání. Příspěvek je v rámci stanoveného limitu na straně poskytovatele daňově uznatelným nákladem. Zajímalo nás, na co je možné příspěvek použít, zda příjem studenta podléhá daním a odvodům a jestli je takto možné „motivovat“ kupříkladu i vlastní studující dítě.
Motivační příspěvek jako daňově uznatelný náklad
Zaměstnavatel může do svých daňových nákladů zahrnout také motivační příspěvek na vzdělání budoucího zaměstnance, který se pro daného zaměstnavatele připravuje na výkon profese, a to na základě vzájemného smluvního vztahu. V souladu s § 24 odst. 2 písm. j zákona o daních z příjmů se motivační příspěvek poskytuje žákovi nebo studentovi. Motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek. Daňově uznatelný je do výše 2000 korun měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 5000 korun měsíčně. Motivační příspěvek na vzdělání budoucího zaměstnance je tedy pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem až do výše 24 000 nebo 60 000 korun ročně. Příspěvek přesahující tento limit nebude považován za daňový výdaj (§ 25 odst. 1 písm. j zákona o daních z příjmů).
Čtěte také: Potřebujete k živnosti odpovědného zástupce? Čtěte, jak s ním uzavřít smlouvu
Zdanění a odvody na straně studenta
U studenta se jedná o příjmy plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem práce ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d zákona o daních z příjmů. Jestliže ale nemá jiné příjmy, je pro něj výhodné podepsat prohlášení k dani. V takovém případě mu bude při výpočtu zálohy na daň odečtena základní sleva na poplatníka a sleva na studium (případně další slevy) a daňová povinnost se mu tím zpravidla zcela eliminuje.
Jiné je to v případě odvodů pojistného. Jak pro server Podnikatel.cz vysvětlil Vít Hulec z odboru nemocenského pojištění zaměstnanců ČSSZ. V souladu s ustanovením § 5 odst. 1 zákona o pojistném na sociální zabezpečení se do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti započítávají příjmy, pokud je zaměstnavatel zúčtoval svému zaměstnanci v souvislosti se zaměstnáním, které zakládá účast na nemocenském pojištění nebo účast jen na důchodovém pojištění a jsou předmětem daně z příjmu fyzických osob a nejsou od této daně osvobozeny a nejsou uvedeny v taxativním výčtu nezapočitatelných příjmů uvedených v § 5 odst. 2 zákona o pojistném na sociální zabezpečení.
Čtěte také: Využití firemního auta pro soukromé účely je novou hrozbou. Čtěte proč
Zúčtovaným příjem se přitom rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci nebo předáno v jeho prospěch, popřípadě připsáno k jeho dobru anebo spočívá v jiné formě plnění prováděné zaměstnavatelem za zaměstnance. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že pokud jsou zaměstnancům zaměstnavatelem poskytovány motivační příspěvky na vzdělání budoucích zaměstnanců (studentů) a tyto příspěvky podléhají dani z příjmu fyzických osob, vzniká povinnost zahrnout je do vyměřovacího základu pro odvod pojistného na sociální zabezpečení,
uvedl Vít Hulec. Ovšem dodal, že takto lze postupovat v případě, že by se jednalo o zaměstnance zaměstnavatele. Pokud je však motivační příspěvek poskytován studentům, tj. budoucím zaměstnancům, pak nelze uvažovat o odvodu pojistného na sociální zabezpečení, neboť zde chybí základní podmínka, a to existence pracovněprávního vztahu, který zakládá účast na pojištění.
Čtěte také: Při sjednávání prázdninových brigád buďte opatrní. Zejména pokud jde o mladistvé
Obdobně se vyjádřila i tisková mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra Hana Kadečková. Podle jejího názoru se pojistné na veřejné zdravotní pojištění plynoucí z příjmů z motivačního příspěvku na vzdělání budoucích zaměstnanců neodvádí, protože takový příjemce motivačního příspěvku není z hlediska zdravotního pojištění považován za zaměstnance dle ustanovení § 5 pís. a zákona o veřejném zdravotním pojištění.
Povinnost uzavření pracovního poměru
Nezbytné je tedy uzavření smlouvy se studentem o přípravě na budoucí výkon profese u poplatníka. Po ukončení studia se předpokládá uzavření pracovního poměru. Zákon však nedefinuje druh uzavřeného pracovněprávního vztahu ani jeho délku. Podle mého názoru zmíněné ustanovení § 24 odst. 2 písm. zu zákona o daních z příjmů hovoří pouze o „smluvním vztahu“, nedefinuje explicitně, na jak dlouho má být uzavřen budoucí pracovní poměr,
vyjádřil se pro server Podnikatel.cz Jan Molín, daňový poradce společnosti MIVO. Odvolává se na důvodovou zprávu k novele zákona, podle které se má jednat o zaměstnanecký vztah. Dokonce se na základě toho objevují určité výklady, které říkají, že pokud zaměstnanecký vztah uzavřen nebude, nejedná se o daňově uznatelný výdaj.
Čtěte také: Prohlídky u lékaře vyjdou podnikatele na stovky milionů. Čtěte, za co připlatí
Zákon nestanovuje ani minimální výši mzdy při uzavřeném pracovním poměru. Napadlo nás, zda nemůže být třeba jen symbolická. To by se vyplatilo zejména v souvislosti s připravovaným zavedením školného, kupříkladu jako daňově uznatelný motivační příspěvek po dobu studia vlastního dítěte. Je sice pravda, že zákon o daních z příjmů explicitně nestanoví, že žák či student, který se pro poplatníka připravuje na výkon profese, by nemohl být potomek poplatníka, nicméně v posledních několika letech se objevují rozhodnutí správců daní podpořené i následnou judikaturou ve věci tzv. zneužití práva,
varuje Jan Molín. Upřesňuje, že postup, který je zdánlivě v souladu s právní normou, nicméně je proti jejímu smyslu a účelu, nelze označit za legitimní. Zde totiž vzniká otázka, zda se v případě symbolické odměny jedná o skutečný výkon práce či zda nebyl pracovní poměr, resp. smluvní vztah uzavřen pouze formálně, a to za účelem uplatnění daňových výdajů.
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU