Do daňových nákladů je možné od roku 2011 zahrnout také motivační příspěvek na vzdělání budoucího zaměstnance. Tedy studenta, který se pro daného zaměstnavatele připravuje na budoucí výkon profese, a to na základě vzájemného smluvního vztahu. Od roku 2014 se výše daňově uznatelného motivačního příspěvku výrazně zvyšuje.
Motivační příspěvek do nákladů
V souladu s § 24 odst. 2 písm. j zákona o daních z příjmů se motivační příspěvek poskytuje žákovi nebo studentovi. Motivačním příspěvkem se rozumí stipendium, příspěvek na stravování, ubytování, vzdělávání ve vzdělávacích zařízeních související s budoucím výkonem profese, jízdné v prostředcích hromadné dopravy do místa vzdělávání a na pořízení osobních ochranných prostředků a pomůcek. Daňově uznatelný je do výše 5000 korun měsíčně, v případě studenta vysoké školy do výše 10 000 korun měsíčně (do roku 2013 pouze 2000 a 5000 korun měsíčně). Motivační příspěvek na vzdělání budoucího zaměstnance je tedy pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem až do výše 60 000 nebo 120 000 korun ročně. Příspěvek přesahující tento limit nebude považován za daňový výdaj (§ 25 odst. 1 písm. j zákona o daních z příjmů).
Smlouva o přípravě na budoucí výkon profese
Od roku 2014 vyšší motivační příspěvek i daňové odpočty.
Nezbytné je uzavření smlouvy se studentem o přípravě na budoucí výkon profese u poplatníka (může jím být i vlastní dítě). Jedná se o nepojmenovanou neboli netypizovanou smlouvu uzavřenou dle nového občanského zákoníku. Zákon po ukončení studia předpokládá uzavření pracovněprávního vztahu, nedefinuje však jeho druh ani délku. Dokonce se objevují určité výklady, že pokud zaměstnanecký vztah uzavřen nebude, nejedná se o daňově uznatelný výdaj. To ovšem obecně nelze doporučit a je vhodné alespoň na čas a třeba na zkrácený úvazek zaměstnanecký vztah uzavřít, aby se nejednalo o zneužití práva formálním uzavřením smluvního vztahu za účelem uplatnění daňových výdajů.
Potřebujete daňového poradce? Hledejte v aktuálním seznamu daňových poradců na serveru Podnikatel.cz
Motivační příspěvek – odvody a zdanění na straně studenta
U studenta se jedná o příjmy plynoucí v souvislosti s budoucím výkonem profese ve smyslu § 6 odst. 1 písm. d zákona o daních z příjmů. Příjem tedy podléhá zdanění. Pokud však podepíše prohlášení k dani, po odečtení základní slevy (případně i slevy na studium) se mu daňová povinnost zcela eliminuje, tj. záloha na daň bude v nulové výši.
Jak již dříve pro server Podnikatel.cz potvrdila Hana Kadečková, mluvčí Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra, z pohledu studenta (budoucího zaměstnance) se pojistné na veřejné zdravotní pojištění plynoucí z příjmů z motivačního příspěvku na vzdělání budoucích zaměstnanců neodvádí. Příjemce motivačního příspěvku totiž není z hlediska zdravotního pojištění považován za zaměstnance dle ustanovení § 5 písmeno a) zákona o veřejném zdravotním pojištění.
A ani v případě odvodu sociálního pojištění se při poskytování motivačních příspěvků žákům a studentům přístup od roku 2014 nemění. Jak nás aktuálně ujistila Jana Buraňová, mluvčí České správy sociálního zabezpečení. Podmínkou pro účast na pojištění je kromě toho, že se příjmy dotčené osoby daní jako příjmy ze závislé činnosti, stále i to, že tato osoba vykonává pro zaměstnavatele činnost (z níž jí tyto příjmy plynou). Tato druhá podmínka zde splněna není, proto takoví studenti nebudou spadat pod nové uvedené ustanovení § 5 písm. a) bod 22 zákona o nemocenském pojištění a nadále nebudou pojištění účastni.
Motivační příspěvek a případné uzavření pracovního poměru
Otázky vyvolává postup při případném uzavření pracovního poměru či krátkodobé brigády v souvislosti s poskytováním motivačního příspěvku. Sjednáním pracovněprávního vztahu se totiž ze studenta stane zaměstnanec, a tím se již jednoznačně nejedná o budoucí spolupráci a budoucí pracovní poměr.
Výše uvedené podmínky (ne)účasti na pojištění splní i student příjemce motivačního příspěvku, pokud je u společnosti současně zaměstnán, např. na dohodu o provedení práce (DPP). Záleží zde na tom, co má se zaměstnavatelem smluveno – jinými slovy, zda mu je plnění označované jako motivační příspěvek poskytováno v souvislosti s uzavřenou DPP či pracovním poměrem, anebo nikoli. V případě DPP bývají častější případy, kdy není motivační příspěvek poskytován na základě těchto dohod, potom není zahrnován do vyměřovacího základu studenta,
vysvětlila Jana Buraňová z ČSSZ.
Možnosti odpočitatelných položek podporou vzdělávání
Mimo osvobození od daně z příjmů ze závislé činnosti v případě odměn za práci žáků a studentů z praktického výcviku byly novelou zákona zavedeny další možnosti snížení základu daně podporou vzdělávání. Počínaje lednem 2014. Jedná se o nová ustanovení § 34 f, g, h zákona o daních z příjmů. Především je možné v daňovém přiznání uplatnit:
- Odpočet na podporu pořízení majetku na odborné vzdělávání 50 % nebo 110 % vstupní ceny majetku pořízeného, a alespoň částečně využívaného pro účely odborného vzdělávání. Výše odpočtu se přitom bude odvíjet od míry jeho využití pro vzdělávací účel. Toto zvýhodnění umožní, aby se žáci a studenti připravovali pro praxi na stejných typech strojů, jaké podniky aktuálně využívají.
- Odpočet na podporu výdajů vynaložených na žáka nebo studenta v rámci odborného vzdělávání – 200 korun za hodinu praktického vyučování, odborné praxe a vzdělávací činnosti v rámci části akreditovaného studijního programu vysoké školy.
Zásadním problémem dnešního systému vzdělávání je nedostatek praktických zkušeností absolventů škol. Změny by mohly přispět k jejich získání. O zavedení daňových úlev na podporu vzdělávání dlouhodobě usilovali podnikatelé i jejich zástupci. Smyslem je větší motivace pro ty, kteří se do odborného vzdělávání hodlají zapojit. A to i formou odpočtu na technické vybavení. Dosud si tyto náklady firmy musely hradit ze svého zisku.
ČLÁNKY DO MAILU