Znáte ten pocit, když někde narazíte na věc tak geniální, až vás naštve, že jste to nevymysleli sami? Tak přesně tomu se chci dnes věnovat.
1) T o b o g á n – Už jste v e-mailu zažili jízdu na klouzačce?
Představte si, že jste e-mail marketérem ve vodním parku, kde je mimo jiné tobogán, který je vysoký jako čtrnáctipatrový dům a dosahuje se na něm rychlosti až 105 km/h. To je samo o sobě super, ale schválně – jak byste na základě této informace postavili e-mail? Těch možností je asi tak milión. Ale vsadím se, že tohle by vás nenapadlo:
Když jsem tenhle e-mail viděl poprvé, měl jsem pocit, že mi to úplně otevřelo nový směr přemýšlení a ukázalo nové možnosti, jak s e-maily pracovat. Proč?
Je to strašně hravé. Při scrollování dolů jsem si skoro připadal, že na tom tobogánu jedu. To je v e-mailu úplně nový rozměr, který přináší skutečné pocity, skoro až zážitek. Minimum textu, jasná myšlenka “máme tobogán a je to jízda”. Přiznejte se, že jste si to sescrollovali hned několikrát a pokaždé s větší a větší rychlostí? Prostě si to chcete prožít.
A bonus pro marketéra, který to vymyslel – lidi to nadchne a mají chuť kampaň ukazovat dál. Já už jsem to například ukázal, komu šlo, a teď o tom říkám i vám. A to, aniž by mě o to někdo prosil nebo mi za to něco dával. Tohle se v životě e-mail marketéra poštěstí jen párkrát za život, takže za mě opravdu respekt.
2) Nevidomý – Jaké to je nevidět to, co chcete vidět?
Těžko se tomu věří, ale opravdu se čas od času po boku e-mailů o prodlužování penisů a zeleném čaji na hubnutí objeví i zajímavé téma, které je potřeba brát vážně. A když je to téma navíc podané neotřelým způsobem, který nutí k zamyšlení, je celkem jisté, že vás to nenechá chladnými.
Tak například Royal National Institute of Blind People (RNIB) vymyslel svoji e-mailovou kampaň naprosto geniálně. Mrkněte sami:
Že to celé vypadá, jak když to dělal nějaký nešika, co neumí sestavit funkční e-mail? Ale v tom je právě ten vtip. Ve svých článcích vždy upozorňuji na to, jak je důležité, aby e-mail fungoval, zobrazovaly se všude správně fotky, a pro jistotu měly doplněné funkční popisky a tak dále a tak dále. Jenže když máte skvělý nápad a silnou myšlenku, můžete se na pravidla vykašlat. Stejně jako RNIB.
Kouzlo jejich nápadu je opět v tom, že vám e-mailem zprostředkovali poměrně silnou emoci. Nevidíte něco, co byste vidět chtěli, a najednou si uvědomíte, že někteří lidé nevidí celý život. A že to pro ně určitě není jednoduché a je tedy fér přispět organizaci, která se jim svou činností snaží život usnadnit. Někteří rovnou přispějí, někteří ne, ale třeba si zážitek s e-mailem vybaví příště a koupí si třeba bílou pastelku na ulici.
Dobrý nápad nezůstane bez povšimnutí
Popravdě jsem za 4 roky, co se točím okolo e-mail marketingu, nenarazil na nic kreativnějšího, co by tak nečekaně vystoupilo z řady a využilo to úplně nově možnosti e-mailingu. Bohužel mi přijde, že vtip a odvaha v e-mailingu občas chybí.
Samozřejmě ale, že poté, co se výše zmíněné kampaně začaly šířit po internetu, tak se našlo pár společností, které se jimi inspirovaly a vytvořily podobné kampaně. Zapátral jsem a pár podobných prvnímu příkladu jsem našel.
Myšlenkou dloooouuuuheeeehoooo e-mailu, kdy se kouzlo a message odhalí postupným scrollováním, kterou jsem popsal v prvním příkladu, se inspirovaly například dvě módní značky – J. CREW a Banana Republic. Pro ukázku vám je zde také uvádím. Popravdě ale nikde nepřináší tak silný zážitek jako u výše popsaného tobogánu.
Takhle s dlouhým e-mailem pracují marketéři módní značky J. CREW:
U příkladu se zmrzlinou vás velmi lákavým obrázkem, který je dětským snem každého z nás, chtějí přesvědčit, že to, co se vám zobrazí po kliknutí, bude stejně “chutné”, jako dobrota na obrázku. Autoři jednak pracují s premisou, že zmrzlinu má přece každý rád, a tak neodolá. A pak také hrají na strunu zvědavosti – když už jsem sescrolloval až sem, tak se přece podívám, co mi chtějí naservírovat. Nápad mě baví a jsem přesvědčený, že fungoval i z hlediska čísel.
Další příklad pracuje jen a jen s lidskou zvědavostí. Je přirozené, že chceme zjistit, co se skrývá za abstraktní bílou skvrnou na černém pozadí, která je to jediné, co v náhledu e-mailu vidíme. A tak scrollujeme dolů a dolů, až se nám z abstraktního tvaru vyloupne obří vykřičník a zpráva od tvůrců, že nemají slov. Pro jistotu nás ještě trochu popíchnou vyzváním, abychom zjistili, proč že nemají slov. Jednoduché. Určitě takhle nemůžete stavět každý e-mail, to by se rychle okoukalo, ale pobaví to.
Třetí příklad dlouhého e-mailu je také z oblasti módy, tentokrát od Banana Republic. V principu vlastně podobný druhému nápadu od J. CREW. Velmi jednoduchá grafika, černo-bílé ladění a spoléhání na lidskou zvědavost. Na tlačítko s proklikem jste si museli počkat, ale jak vysvětluje nápis, kdo si počká, ten se dočká. Máte pocit, že si něco pěkného zasloužíte, a tak (nejspíš) kliknete.
Na závěr ještě pár třešniček
Někdy e-mail zaujme ne proto, že by nějak extra kreativně pracoval s prvky, ale prostě proto, že je vizuálně skvělý. Na závěr proto připojuji pár třešniček, kterými se můžete inspirovat, jak váš e-mail pozvednout téměř na umělecké dílo. Všimněte si, že spojujícím prvkem je jednoduchost a nekomplikovanost sdělení i vizuální podoba. V e-mailu nemáte moc času na zaujetí, a tak je jasnost a přehlednost naprosto zásadní.
A pokud jste narazili na nějaký e-mail, který bych měl rozhodně vidět a chcete se s ním podělit, napište mi. Budu rád. Rád sdílím nadšení pro e-mail marketing.
ČLÁNKY DO MAILU