Stravenkový paušál je benefit pro zaměstnance. Zaměstnavatelé ho mohou, ale nemusí poskytovat. Ostatně ani poskytování stravenky či příspěvku na stravování není povinné. V souladu se zákoníkem práce má zaměstnavatel stravování zaměstnancům umožnit, nikoli poskytnout.
Co se dozvíte v článku
Možnosti poskytování stravování
Zaměstnavatelé v podnikatelské sféře mají tři možnosti poskytnutí příspěvku na stravování (státní sféra s určitými omezeními):
- poskytnutí nepeněžitého plnění – stravenky zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti, nebo
- v rámci nepeněžitého plnění – (závodního) stravování zajišťovaného prostřednictvím jiných subjektů i při provozování vlastního stravovacího zařízení, a to bez změny stávajícího daňového režimu tohoto nepeněžitého plnění (v právním řádu se již nevyskytuje institut závodního stravování, slovo „závodního“ bylo z tohoto ustanovení vypuštěno),
- nebo poskytnutí peněžitého příspěvku (stravenkového paušálu), který je zvýhodněn osvobozením od daně z příjmů na straně zaměstnance (do stanoveného limitu).
Osvobození na straně zaměstnance
Stravenkový paušál je na straně zaměstnance výhodný pouze do částky pro osvobození od daně z příjmu. Podle § 6 odst. 9 písm. b) zákona o daních z příjmů je peněžitý příspěvek poskytovaný zaměstnavatelem zaměstnanci za jednu směnu podle zákoníku práce osvobozen do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin.
Aktuálně se jedná o částku 142 Kč, z toho 70 % činí 99,40 Kč. Pokud zaměstnavatel za jednu odpracovanou směnu poskytuje zaměstnanci částku peněžitého příspěvku do této výše, půjde o příjem od daně osvobozený (nepodléhá ani odvodům sociálního a zdravotního pojištění). Přestože se jedná o příjem od daně osvobozený, jsou zaměstnavatelé povinni uvádět ho v úhrnu zúčtovaných mezd (hrubá mzda).
Částka nad stanovený limit se u zaměstnance zdaní jako příjem zaměstnance, tedy běžná mzda (včetně sociálního a zdravotního pojištění). Zde již bude tato částka součástí základu daně a tím i mzdového listu automaticky.
Výše limitu pro osvobození postupně roste
Protože dochází k nárůstu indexu cen ve veřejném stravování, upravuje se průběžně výše stravného stanovená vyhláškou o cestovních náhradách. Výše stravného logicky ovlivňuje i maximální možnou částku pro osvobození stravenkového paušálu. Od roku 2021, tj. od zavedení stravenkového paušálu, se toto maximum měnilo již třikrát.
Zaměstnavatel může, ale nemusí zvýšení maximální možné částky pro osvobození v ceně stravenkového paušálu zohlednit. Není tedy jeho povinností při každé změně navyšovat zaměstnancům čásku stravenkového paušálu.
Změny v maximální částce pro osvobození uvádí následující tabulka:
| Datum změny | 1. ledna 2021 | 1. ledna 2022 | 20. srpna 2022 |
|---|---|---|---|
| Osvobozená částka | 72,10 Kč | 82,60 Kč | 99,40 Kč |
Podmínky stravenkového paušálu
Stravování je zaměstnanecký benefit. Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen zaměstnancům umožnit stravování, nikoli poskytnout. Pokud se pro tento benefit rozhodne, upraví pravidla interní směrnicí či kolektivní smlouvou.
Především rozhodne, jakou formou hodlá svým zaměstnancům přispívat (rozhoduje zaměstnavatel, nevybírá si sám zaměstnanec). Zaměstnavatel z podnikatelské sféry zvolí variantu (osvobození od daně z příjmů na straně zaměstnance se uplatní pouze na jednu ze tří variant, přitom stravenka a závodní stravování jsou na straně zaměstnance osvobozeny bez omezení, stravenkový paušál v rámci již zmíněného limitu, nadlimit vstupuje do mzdy ke zdanění a „zpojistnění“).
Zaměstnavatel může různým skupinám zaměstnanců poskytovat odlišnou formu příspěvku. Například část zaměstnanců bude mít stravenku, jiná část stravenkový paušál. Dokonce je možné stravenkový paušál odstupňovat dle délky odpracované směny atd. Vždy však s ohledem na rovné zacházení se zaměstnanci a zákaz diskriminace.
Jaké benefity považujete za nejlepší (můžete zvolit víc odpovědí)?
Daňová uznatelnost peněžitého plnění
Hodnota nepeněžitého plnění (stravenka a stravování vlastní nebo zajišťované jiným subjektem) je na straně zaměstnavatele daňově uznatelná do limitu dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 4 zákona o daních z příjmů. U peněžitého plnění (stravenkový paušál) se tento limit neuplatní. Je daňově uznatelné v plné výši. Zaměstnavatel příspěvek poskytuje podle počtu zaměstnancem odpracovaných směn. Je zde ale podmínka odpracování alespoň tří hodin za směnu. Dalším omezením je pracovní cesta zaměstnance. Pokud zaměstnanci v průběhu směny vznikne nárok na stravné, bude poskytnutý peněžitý příspěvek daňově neuznatelný. Obdobné pravidlo platí také pro nepeněžité plnění.
Stravenky a srážky ze mzdy
Stejně jako poskytnutí stravenek nebo (závodního) stravování nebude ani peněžitý příspěvek na stravování předmětem soudního výkonu rozhodnutí, ani exekuce. Jde o nenárokový benefit, který zaměstnavatel v souladu se zákoníkem práce může zaměstnanci poskytovat nad rámec sjednané odměny za práci. Srážkami ze mzdy je přitom možno postihnout pouze mzdu a dále jiný příjem, jenž má vztah k výkonu práce, nahrazuje mzdu jako odměnu za práci anebo je poskytován vedle ní a zároveň je uveden v § 299 občanského soudního řádu. Peněžitý příspěvek však není mzdou. A ačkoli by jej bylo možno klasifikovat jako jiný příjem, který má vztah k výkonu práce a je poskytován vedle odměny za práci, není uveden v taxativním výčtu § 299 občanského soudního řádu. Z tohoto důvodu nelze tento příjem postihnout srážkami z jiných příjmů ani přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 občanského soudního řádu.
ČLÁNKY DO MAILU