Evropská unie zřejmě zamezí firmám využívat daňové ráje. Její členské země totiž ročně přichází o více než bilion eur kvůli firmám, které se vyhýbají placení daní a využívají kliček v daňových normách. V České republice možnosti „přesídlení“ do některého z daňových rájů využilo více než 12 tisíc společností.
Zpřísnění definice daňových rájů
Evropská komise předloží v nejbližších dnech návrh změn, které zabrání daňovým únikům prostřednictvím daňových rájů. Podle deníku Financial Times by měl být jedním z návrhů zpřísnění definice daňových rájů a následné vypovězení bilaterálních dohod o zamezení dvojího zdanění. Prakticky by tak firmy tyto země nemohly již nadále využívat. I když přenesení podobného nařízení do praxe bude trvat léta,
vysvětluje Ivan Hruškovič ze společnosti Companies and Companies.
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) definuje daňový ráj jako stát, jež musí splňovat čtyři základní podmínky:
- fakticky vybírá nulové daně,
- výběr je neprůhledný, znamená to, že země nevyžaduje informace z účetnictví,
- spolupráce při výměně daňových informací s dalšími státy je velmi nízká,
- daňový poplatník nemusí být v dané zemi většinu roku přítomen a podnikat v ní.
Uvažuje se rovněž o zavedení srážkové daně za platbu poslanou do těchto zemí. Dalším radikálním opatřením by mohlo být přijetí zákona, který zamezí vyplácení vysokých poplatků sesterským divizím firem v daňových rájích. Společnosti toho využívají například při proplácení služeb jako je správa počítačových systémů nebo poradenství. V podstatě tím uměle přesunují zisk do oblastí, kde jsou nízké, případně nulové daně a v sídle podnikání nic neplatí.
V daňových rájích více 12 tisíc českých firem
Jen za letošní půlrok přemístilo do některého z daňových rájů své sídlo 294 českých firem. Celkem je jich zde více než 12 tisíc. Neustále se zvyšuje zájem o Kypr, v kurzu jsou i Bahamy, Seychely a Belize.
Přitom aktuálně projednávaný daňový balíček obsahuje zvýšení srážkové daně na příjmy zahraničních daňových rezidentů. V současné době se uplatňuje srážková daň ve výši 15 procent. Příští rok by měla sazba vzrůst na 35 procent. Srážková daň se týká především příjmů z podílů na zisku, úroků, licenčních poplatků, příjmů ze služeb a příjmů z nezávislé činnosti. Může se jednat kupříkladu o služby poradců z Britských Panenských ostrovů. Daň v takovém případě platí osoba, která službu objednává, nikoli poradce. Za služby objednané u nás se srážková daň samozřejmě neplatí.
Za nezdaněný převod peněz, například na účet na populárních Seychelách, při platbě za těžko prokazatelné služby, se bude místo dosavadní srážkové daně ve výši 15 procent od počátku roku 2013 platit 35 procent. Státní rozpočet by si měl díky tomu přijít na zhruba miliardu korun.