Může za zvýšení daně z nemovitostí vláda, nebo obce? Někdy i obce, ale hlavně vláda

Kdo může za zvýšení daně

Řadu lidí v posledních týdnech zaskočila složenka či informace o letošním zvýšení daně z nemovitých věcí. Daň totiž některým poplatníkům vzrostla až na pětinásobek. Razantní nárůst se řeší i na sociálních sítích. Na X (bývalém Twitteru) se dostali do rozepře stávající ministr financí Zbyněk Stanjura a bývalá ministryně Alena Schillerová, kdo vlastně za zvýšení daně může, zda vláda, nebo obce. Ačkoli Zbyněk Stanjura správně upozornil, že příjem z daně je plně příjmem jednotlivých obcí, hlavním „viníkem” je opravdu vláda.

Určitě jste za 5 let na @MinFinCZ někdy slyšela o místním koeficientu, kterým obce mohou znásobit příjem do svého, nikoliv do státního rozpočtu? Jestli ne, doporučuju dát si pauzu od komediálních vystoupení na sociálních sítích a dovzdělat se. Anebo zas jen manipulujete fakta a… https://t.co/UWmRGfxFVH

— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) May 20, 2024

Obcím se ubralo jinde

V rámci konsolidačního balíčku původně vláda počítala s tím, že u daně z nemovitostí zavede tzv. státní koeficient ve výši 1, jehož inkaso by bylo 100% příjmem státu. Koeficientem se měla vynásobit stávající daň bez místního koeficientu a výsledná částka pak přičíst k dani z nemovitých věcí. Navrhovanou úpravou by došlo ke zvýšení daně v závislosti na aktuální výši místního koeficientu ke zvýšení daně o 20 % až 100 %. V obcích, kde místní koeficient není zaveden, by došlo ke 100% zvýšení daně. U obcí s místním koeficientem ve výši 2 by se jednalo o 50% zvýšení daně a v obcích s místním koeficientem 5 by šlo o zvýšení o 20 %.  

Tento návrh se ale nelíbil obcím a vláda tak nahradila státní koeficient zvýšením všech sazeb v průměru na 1,8násobek a příjem zůstal plně obcím. Zároveň však došlo k úpravě rozpočtového určení daní, kdy se o nárůst daně z nemovitých věcí snížil příjem obcí z ostatních daní. Obce tak na zvýšení sazeb daně z nemovitých věcí nic nevydělaly a příjem z nárůstu šel, i když nepřímo, státnímu rozpočtu.

Ani některé obce nejsou bez viny

Zároveň však platí, že ani některé obce nejsou zcela bez viny. Daň se totiž počítá skrze násobek výměry nemovitosti s příslušnými sazbami, který se následně ještě vynásobí základním koeficientem dle počtu obyvatel obce. Kromě základního koeficientu může každá obec stanovit obecně závaznou vyhláškou pro všechny nemovité věci na území celé obce nebo pro všechny nemovité věci na území jednotlivé části obce jeden místní koeficient ve výši v rozmezí 1,1 až 5, přičemž koeficient musí být stanoven s přesností na jedno desetinné místo. A právě tyto koeficienty navíc některé obce pro letošek upravily a daň z nemovitých věcí tak pro poplatníky ještě zvýšily. 

Zatímco v předchozích letech měnily koeficienty jen jednotky okresních měst, pro rok 2024 tak učinila hned desítka z nich. Už na konci roku 2022 například schválili zastupitelé v Nymburce zvýšení základního koeficientu od roku 2024. V Písku se pak pro letošní rok zavedl místní koeficient ve výši 1,4. Místní koeficient ve výši 1,5 se zavedl i v Jihlavě, kde zároveň došlo ke sjednocení základního koeficientu na úroveň 4,5 pro všechny městské části. V některých přitom platil do konce loňského roku koeficient 2,5 a v kombinaci se zvýšením v konsolidačním balíčku tak obyvatelům v těchto částech Jihlavy vzrostla daň z nemovitých věcí skoro pětinásobně. 

Za zvýšení tedy především může vláda, přičemž v některých případech za nárůst mohou i obce. Na obhajobu obcí je nutné ale říct, že o koeficientech musí dle zákona rozhodnout do konce září. V té době ale neměly jistotu, v jaké podobě a zda vůbec konsolidační balíček projde (i když bylo možné vzhledem ke složení Parlamentu očekávat, že výraznější problémy nebudou). Prezident Petr Pavel totiž zákon dostal z Parlamentu až v polovině listopadu.

Přečtěte si také:

Zaskočilo vás zvýšení daně z nemovitostí? Připravte se na další, daň poroste pořád

Obce mohou příští rok daň snížit

Pro příští rok tedy obce mohou zareagovat a snížit například místní koeficient, aby výši daně opětovně snížily. Konsolidační balíček jim navíc dal možnost místní koeficienty snížit pod 1 až na 0,5 (a tím tedy snížit i celkovou daň), ale mohou to prvně udělat až právě pro zdaňovací období roku 2025. Na druhou stranu je ovšem důležité připomenout, že v případě, kdy obce koeficienty sníží, poklesnou jim celkové daňové příjmy, protože podíly z ostatních daní se jim už nezvýší. 

Daň z nemovitostí je v ČR nízká

I přes zvýšení daně stále platí, že česká daň z nemovitých věcí patří mezi zeměmi OECD mezi nejnižší. V roce 2021 mělo nižší podíl už jen Turecko, Estonsko a Lucembursko. Tato daň patří mezi nejméně deformující pro růst, lépe odolává stárnutí populace a poskytuje relativně stabilní příjmy, z čehož mají prospěch obecní a městské rozpočty s převážně necyklickými výdaji, napsala OECD v Hospodářském přehledu ČR a poradila, aby se daň spíše počítala dle pravidelně aktualizovaných odhadů hodnoty nemovitosti, jako je tomu například v Dánsku, Estonsku, Španělsku a Spojeném království, než z velikosti nemovitosti. 

Právě nulová návaznost na hodnotu nemovitosti je jedním z problematických parametrů daně, který však i nadále zůstává. Za stejně velký byt můžete v Praze zaplatit menší daň než v nějakém okresním městě, přestože hodnota nemovitosti v Praze je výrazně vyšší. Vzhledem k tomu, jaké haló ale způsobil nynější nárůst daně, se změn v koncepci daně ale asi jen tak nedočkáme.

Přečtěte si také:

Zvyšte daňovou progresi a daň z nemovitostí, snižte sociální odvody, radí Česku OECD