Svátek je v souladu s ustanovením § 91 zákoníku práce dnem pracovního klidu. Práci v tento den může zaměstnavatel nařídit jen výjimečně.
A to v případě nutných prací, které nemohou být provedeny v pracovních dnech. Jde o naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě, krmení a ošetřování zvířat.
Práci ve svátek může zaměstnavatel rovněž nařídit zaměstnanci v nepřetržitém provozu a v případě práce potřebné při střežení objektů zaměstnavatele. Pokud zaměstnanec začne pracovat v zaměstnání, kde je vyžadována docházka i ve svátek, musí se s touto skutečností smířit. Samozřejmostí by mělo být seznámení zaměstnance s rozpisem směn s dostatečným předstihem.
Odmítnutí pracovat ve svátek
Odmítnutí práce ve svátek se nemusí vyplatit, neodpracovaná směna zřejmě bude považována za neomluvenou absenci, takzvané áčko. Zaměstnavatel může neomluvenou absenci postihnout krácením řádné dovolené (v souladu s interní směrnicí o jeden až tři dny). V den svátku nepřipadá v úvahu ani čerpání řádné dovolené. To by bylo v rozporu s ustanovením § 219 odst. 2 zákoníku práce. Zde se píše, že připadne-li v době dovolené zaměstnance svátek na den, který je jinak jeho obvyklým pracovním dnem, nezapočítává se mu do dovolené. Určil-li zaměstnavatel zaměstnanci náhradní volno za práci přesčas nebo za práci ve svátek tak, že by připadlo do doby dovolené, je povinen určit mu náhradní volno na jiný den.
Uvedené však platí pouze pro pracovní poměry. Pro dohody o provedení práce a dohody o pracovní činnosti platí jiná pravidla. Povinnost pracovat ve svátek musí vyplývat přímo z dohody. Na rozdíl od pracovního poměru nemá zaměstnanec činný v rámci dohod konaných pracovní poměr automatický nárok na příplatky za práci. Tato skutečnost by rovněž musela být sjednána přímo v dohodě. Čtěte více: Zaměstnali je na dohodu, ale bez příplatku za práci. Je to diskriminace?
Promítnutí svátku do pracovních směn
Z hlediska promítnutí svátku do pracovních směn mohou v praxi nastat tři situace:
- Pracovní směna připadá na svátek, ale z důvodu svátku tato směna (nebo její část) odpadne – zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku za mzdu, která mu ušla v důsledku svátku. U zaměstnanců s měsíční mzdou se tato mzda v praxi zpravidla nekrátí, i když je možné i poskytování náhrady mzdy.
- Svátek připadne zaměstnanci na den nepřetržitého odpočinku v týdnu nebo na jiný den, kdy nemá podle harmonogramu směn pracovat – svátek se do pracovní doby nezapočítává a nepřísluší mu za něj mzda.
- Pracovní směna připadne na svátek a zaměstnanec tuto směnu odpracuje – zaměstnanci náleží kromě dosažené mzdy za odpracovanou směnu náhradní volno v rozsahu práce konané ve svátek. Za dobu čerpání tohoto náhradního volna přísluší zaměstnanci náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Toto náhradní volno je zaměstnavatel povinen zaměstnanci poskytnout nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla práce ve svátek konána. Mohou se ale dohodnout na příplatku nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna.
Kompenzace za odpracovaný svátek
Zaměstnanci tedy primárně náleží za odpracovaný svátek náhradní volno v rozsahu odpracované práce. Obdrží dosaženou mzdu za práci plus placené náhradní volno, které mu musí být poskytnuto nejpozději do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po výkonu práce ve svátek. Čtěte také: Připravované změny v řádné dovolené zaměstnanců
Mohou se však se zaměstnavatelem dohodnout na náhradním volnu i v jiné době anebo na poskytnutí příplatku k dosažené mzdě (postačí ústní dohoda) nejméně ve výši 100 % průměrného výdělku místo náhradního volna.
Využije se průměr pro pracovněprávní účely. Ovšem v případě měsíční mzdy je možné postupovat dvojím způsobem:
- poskytnout krácenou měsíční mzdu plus placené náhradní volno ve výši průměrného výdělku nebo
- mzdu za svátek nekrátit (dle ustanovení § 348 zákoníku práce).
Svátek a nepřetržitý provoz
Zákoník práce říká, že u zaměstnavatele, u kterého zaměstnanec koná práci v nočních směnách, začíná den pracovního klidu hodinou odpovídající nástupu zaměstnanců té směny, která v týdnu nastupuje podle rozvrhu směn jako první. Ustanovení věty první je možné použít též pro účely práva na mzdu nebo plat, odměnu z dohody a pro zjišťování průměrného výdělku. Čtěte také: Vyšetření či ošetření ve zdravotnickém zařízení jako překážka v práci
Pokud tedy zaměstnanec pracuje v nočních směnách, začátek a konec svátku se obvykle určuje podle hodiny odpovídající nástupu směny, která nastupuje podle rozvrhu směn jako první. V rámci pracovního týdne je určení první směny plně v pravomoci zaměstnavatele.
Jestliže například zaměstnavatel určí v nepřetržitém provozu jako první tu směnu, která nastupuje v pondělí v šest hodin ráno, svátek nezačíná půlnocí, ale šestou hodinou a končí po uplynutí 24 hodin. V květnu připadly oba svátky na středu. Pokud by v tomto případě zaměstnanec končil osmihodinovou směnu ve středu v šest hodin ráno, nemá nárok na příplatek, přestože odpracoval 6 hodin v kalendářní den svátku. Naopak zaměstnanec, který nastoupil třetí směnu, tj. od 22 do 6 hodin následujícího dne, má nárok na příplatek za práci ve svátek, přestože od půlnoci do šesté hodiny ranní už nepracoval v den státního svátku.
Výhodou tohoto řešení je, že zaměstnanci připadne na svátek celá osmihodinová směna, nikoli jen její část a může čerpat náhradní volno za celou odpracovanou směnu ve svátek. Toto řešení je rovněž možné použít pro poskytnutí příplatků za odpracovaný svátek.
ČLÁNKY DO MAILU