Na co si dát pozor při podpisu směnky jako prostředku zajištění podnikatelského úvěru

Co musí směnka ze zákona obsahovat? 

Směnka musí podle zákona obsahovat:

1. výslovné označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyce, ve kterém je listina sepsána, 
2. bezpodmínečný slib (u směnky vlastní) nebo příkaz (u směnky cizí) zaplatit určitou peněžitou sumu remitentovi, 
3. datum splatnosti, 
4. identifikaci místa, kde má být placeno, 
5. jméno toho, komu má být směnka uhrazena (tj. identifikaci remitenta), 
6. datum a místo vystavení směnky a 
7. podpis výstavce. 

U směnky cizí musí být nadto rovněž uvedeno jméno směnečníka. Pokud některá ze shora uvedených náležitostí na směnce chybí (s výjimkou údaje o splatnosti, místa vystavení a platebního místa), nebude směnka platná a tím pádem ani uplatnitelná před soudem v případě, kdy by bylo nezbytné přistoupit k jejímu soudnímu vymáhání. 

Směnka jako prostředek zajištění 

Směnka bývá velmi často užívána bankovními či nebankovními institucemi jako zajišťovací prostředek, jelikož případné vymáhání u soudu bývá u směnek velice rychlé a efektivní. K těmto účelům poskytovatelé úvěrů využívají především tzv. blankosměnku, která představuje jen částečně vyplněnou směnku s tím, že chybějící údaje jsou do směnečné listiny doplněny později. Podmínky k vyplnění blankosměnky bývají ujednány v samostatné dohodě o vyplňovacím právu směnečném, která zakládá právo doplnit na listině chybějící údaje tak, aby se stala úplnou a platnou směnkou. Základní premisou opravňující k vyplnění blankosměnky v praxi samozřejmě bývá vznik či existence prodlení s úhradou závazku, který směnka zajišťuje. 

Zajišťovací směnkou však nemusí být pouze blankosměnka, nýbrž i směnka úplná, která obsahuje veškeré náležitosti stanovené směnečným zákonem (vč. směnečné sumy a data splatnosti). V takovém případě je však třeba si dát pozor především na to, aby ve směnce nechyběla některá ze zákonných náležitostí, která by ji mohla učinit neplatnou, jakož i na to, aby nedošlo k promlčení směnky v obecné tříleté promlčecí lhůtě – v tom případě by totiž směnka jako prostředek zajištění přestala být funkční. Směnka může také zajišťovat nejen existující, ale i budoucí pohledávky, za předpokladu dostatečné identifikace zajišťovaných budoucích pohledávek ve směnečné smlouvě. 

Přečtěte si také:

Zvažujete provozní úvěr? Přinášíme vám přehled nabídky včetně poplatků

Jak uplatnit zajišťovací směnku?

Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR jsou pro uplatnění zajišťovací směnky vždy určující ujednání obsažená ve směnečné smlouvě (popř. v dohodě o vyplňovacím právu směnečném) – samozřejmě za předpokladu, že směnka obsahuje veškeré zákonem stanovené formální náležitosti. Podle ustálené soudní judikatury totiž pro vymezení okruhu kauzálních námitek, jež eventuálně může dlužník použít na svou obranu proti povinnosti směnku zaplatit, totiž není určující, jakým způsobem byla stanovena například splatnost směnky, jejíhož zaplacení se žalobce domáhá, ale obsah tzv. směnečné smlouvy (dohody účastníků směnečného vztahu), jež byla bezprostředním důvodem vzniku směnky (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Cdo 2105/2014). 

V neposlední řadě není ani rozhodné, zda zajišťovací směnka byla vystavena před vznikem zajišťovaného závazku, po jeho vzniku nebo společně s jeho vznikem, jelikož jak již bylo uvedeno, směnka může zajišťovat i závazky budoucí a vzhledem k tomu, že se jedná o samostatně stojící právní titul, není právní důvod vystavení směnky nezbytně nutný k jejímu uplatnění. Určitou výjimku z tohoto pravidla představuje právě směnka zajišťovací, pro jejíž uplatnění je existence kauzy, definována obsahem směnečné smlouvy, do jisté míry určující. Z toho důvodu je důležité si při vystavení zajišťovací směnky dát dobrý pozor na nastavení podmínek pro uplatnění směnky ve směnečné smlouvě, která bude při zneužití směnky věřitelem pro dlužníka představovat hlavní formu obrany.

Pozor na dochvilné splácení závazků

Nebývá výjimkou, že věřitelé v návaznosti na zajišťovací směnku s dlužníky podepisují i tzv. notářský zápis s doložkou přímé vykonatelnosti, na jehož základě je možné za podmínek směnečné smlouvy (tj. zejména při neplnění zajištěných závazků) rovnou přistoupit k zahájení exekučního řízení, což bývá ještě o poznání efektivnější nástroj případného vymáhání směnky. V tomto směru je třeba si dát pozor především na včasné a dochvilné splácení závazků, jelikož při jejich neplnění disponuje věřitel rychlým prostředkem k zahájení exekučního řízení vůči dlužníku.