Na co si dát pozor při registraci plátců k DPH?

Jakými způsoby mohu podat přihlášku?

Pokud se registrujete k dani z přidané hodnoty jako plátce nebo identifikovaná osoba, jste povinni provést registraci elektronicky. To samé platí v případě, že došlo ke změně registračních údajů. Jakmile provedete přihlášení k dani jiným způsobem, je toto podání neúčinné.

Registraci tak můžete provést vyplněním formuláře „Přihláška k registraci k dani z přidané hodnoty“ a zasláním datovou schránkou, přihlášením se do portálu Moje daně nebo prostřednictvím elektronické podatelny finančního úřadu (tzv. EPO).

Pozor na skutečné sídlo

V registračním formuláři pak registrující se osoba vyplňuje základní údaje, jako je u fyzických osob jméno a příjmení, u právnických osob potom jejich název včetně dodatku. Dále se vyplní sídlo právnické osoby, u fyzických osob jejich místo pobytu.

Pozor však na skutečné sídlo. Dle zákona o DPH se sídlem rozumí místo vedení, kterým se rozumí místo, kde jsou přijímána zásadní rozhodnutí týkající se řízení osoby povinné k dani, popřípadě místo, kde se schází její vedení. K problematice skutečného sídla vydalo Generální finanční ředitelství zvláštní upozornění. Upozorňuje se zde, že v rámci kontextu zákona o DPH se skutečným sídlem rozumí místo k zajištění reálného výkonu ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

Generální finanční ředitelství dále upozorňuje, že pouhá existence poštovní adresy nemůže být dostačující pro sídlo ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Dále doplňuje, že „osoba povinná k dani by měla ve svém sídle být pro správce daně plynule kontaktní, dohledatelná, poskytovat z tohoto místa požadovanou relevantní součinnost za účelem výkonu řádné správy daní a umožňující výkon zákonných pravomocí“. Tím je myšleno zejména zajištění odpovídající reakce na výzvy správce daně nebo umožnění průběhu daňové kontroly, a to včetně dostupnosti záznamů k případnému prověření ekonomické činnosti osoby povinné k dani.

V případě, že se formálně zapsané sídlo osoby povinné k dani liší od skutečného sídla, je tato osoba povinna nahlásit skutečné sídlo prostřednictvím formuláře „Oznámení o změně registračních údajů“.

Pokud fyzická osoba nemá místo svého vedení, rozumí se sídlem u této osoby místo jejího pobytu.

Za neuvedení skutečného sídla hrozí vysoké pokuty

V případě, že osoba povinná k dani nenahlásí skutečné sídlo nebo neoznámí jeho změny, může správce daně uložit z tohoto titulu sankci za porušení povinností týkající se správy daní. Správce daně může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Pokud by se již jednalo o plátce daně z přidané hodnoty, může správce daně rozhodnout o jeho nespolehlivosti, případně zrušit jeho registraci k dani z přidané hodnoty.

Uvedení čísla bankovních účtů

V rámci registračního formuláře musí osoba povinná k dani vyplnit čísla všech svých bankovních účtů, které používá v rámci ekonomické činnosti, pokud vyplňuje přihlášku k registraci jako plátce daně z přidané hodnoty. V rámci formuláře vyplní osoba povinná k dani informaci o tom, zda má být účet zveřejněn v registru plátců a identifikovaných osob.

Osoba povinná k dani vyplňující formulář musí také označit ten účet, který bude určený pro vracení přeplatků na DPH.

V případě, že by osoba povinná k dani nevyplnila bankovní účet, který používá v rámci ekonomické činnosti, pojí se s tímto problematika ručení za výběr daně. Zákon o DPH upravuje ručení příjemce zdanitelného plnění mimo jiné v případech, kdy je úhrada provedena na jiný než zveřejněný účet v registru plátců daně a identifikovaných osob.

Jak správně spočítat obrat při povinné registraci?

Zákon o DPH definuje, co se rozumí obratem. „Obratem se pro účely tohoto zákona rozumí souhrn úplat bez daně, které osobě povinné k dani náleží za uskutečněná plnění s místem plnění v tuzemsku, jde-li o úplaty za:

1. zdanitelné plnění,
2. plnění osvobozené od daně s nárokem na odpočet daně nebo
3. plnění osvobozené od daně bez nároku na odpočet daně podle § 54 až 56a, jestliže není doplňkovou činností uskutečňovanou příležitostně.

V rámci osvobozených činností bez nároku na odpočet daně tak do obratu nesmíte zapomenout zahrnout zdanitelná plnění z finančních činností, penzijních činností, pojišťovacích činností, plnění z dodání nemovité věci nebo nájmu nemovité věci.

Do obratu se naopak nezahrnují osvobozená plnění, kterými jsou základní poštovní služby, dodání poštovních známek, rozhlasové a televizní vysílání, výchova a vzdělání, zdravotní služby vč. dodání zdravotního zboží, sociální pomoc, provozování hazardních her a ostatní plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně, která jsou vymezena v § 61 zákona o dani z přidané hodnoty.

Do obratu se dále nezahrnuje úplata za dodání nebo poskytnutí dlouhodobého majetku, není-li toto uskutečněné plnění nedílnou součástí obvyklé ekonomické činnosti osoby povinné k dani. Do obratu se také nezahrnují přijaté zálohy a příjmy, které mají místo plnění mimo tuzemsko.

Pokud se jedná o zákonnou registraci k dani z přidané hodnoty z důvodu překročení obratu, je nutné překročení obratu posuzovat v rámci dvanácti měsíců bezprostředně po sobě jdoucích. Obrat se tedy neposuzuje v rámci kalendářního roku, ale jako dvanáct po sobě jdoucích kalendářních měsíců. Povinnost registrace k dani z přidané hodnoty jako plátce daně (případně jako identifikované osoby) však může vzniknout i z jiných důvodů.

Kdy mám povinnost podat přihlášku k registraci?

Pokud vznikne osobě povinné k dani povinnost registrovat se jako plátce daně z přidané hodnoty z titulu překročení obratu, musí tato osoba podat přihlášku k registraci do 15 dní po skončení kalendářního měsíce, ve kterém došlo k překročení obratu. Pokud by došlo například k překročení obratu 6. března 2022, musí se osoba povinná k dani registrovat jako plátce daně z přidané hodnoty a podat přihlášku k dani do 15. dubna 2022. Správce daně pak osobu povinnou k dani zaregistruje jako plátce daně od 1. května 2022.

Pokud se tedy jedná o registraci k dani z přidané hodnoty ze zákona, nastávají účinky registrace ode dne, který je uveden na rozhodnutí o registraci k dani z přidané hodnoty. V tomto případě účinky mohou nastat i zpětně, a to v případě, že by došlo k pozdní registraci daně.

V případě dobrovolné registrace k dani se osoba povinná k dani stává plátcem DPH dnem následujícím po dni oznámení o rozhodnutí k registraci k dani z přidané hodnoty.

Povinně nepovinná příloha přihlášky

Aby bylo registrační řízení rychlejší, správce daně obvykle požaduje doložit další dokumentaci, která dokládá uskutečňování ekonomické činnosti. Je tomu tak zejména z toho důvodu, aby nedocházelo k registraci osob, které se účelově zapojují do řetězců obchodních transakcí s cílem vstupu do systému DPH za účelem organizovaného podvodu na DPH. Z tohoto důvodu správce daně prověřuje jednotlivé přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty.

Při prověřování registrace vychází správce daně jednak z údajů, které jsou uvedeny v přihlášce k registraci k dani z přidané hodnoty a příloh, které jsou k přihlášce přiloženy – např. informace z obchodního nebo živnostenského rejstříku, ale také z nepovinné přílohy přihlášky, která je k dispozici na webových stránkách finanční správy.

Proaktivní vyplnění přílohy přihlášky zajistí rychlejší prověření přihlášky k registraci k dani z přidané hodnoty správcem daně. Spolu s přihláškou lze totiž předložit i další dokumenty (ve formě příloh), které slouží k prokázání zásadních skutečností uvedených v přihlášce.

Jednou z možností je i vyplnění již zmíněné přílohy přihlášky. Poskytnutí těchto dokumentů v okamžiku podání přihlášky je zcela dobrovolné. Z běžné praxe však správce daně v rámci prověřování registrace vyžaduje doložení dalších dokumentů prokazujících ekonomickou činnost.

V „Informaci k problematice registrace k dani z přidané hodnoty“ vydané Generálním finančním ředitelstvím je totiž uvedeno, že lze připojit k přihlášce k registraci přílohu, jejíž jednotný vzor je uvedený na stránkách finanční správy. „Využití této přílohy k přihlášce je doporučeno zejména v případech žadatelů o registraci, jejichž ekonomická aktivita je v počáteční fázi a správce daně má o jejich činnosti velice málo informací. Podrobné vyplnění této přílohy poskytne správci daně potřebné detaily, které vykreslují aktuální, případně plánované ekonomické aktivity daňového subjektu. Tvrzené skutečnosti je vhodné podložit připojením důkazního materiálu (např. vypracovanými projekty, obchodními plány, rámcovými smlouvami, fakturami atd.).“