Vláda chce prosadit další zvýšení minimální mzdy. Se svým návrhem ale naráží u zaměstnavatelů. Aktuálně může nejnižší plat činit 8500 korun. Kabinet Bohuslava Sobotky ale prosazuje navýšení o dalších 700 korun. Zatímco v případě posledního navyšování byli pro odboráři i zaměstnavatelé, další zvyšování mezd se tentokrát zaměstnavatelům nezamlouvá. Přišlo by je na 1,3 miliardy korun.
Ilustrační obrázek.
Vyšší růst minimální mzdy by mohl mnoha podnikům způsobit potíže, protože se teprve vzpamatovávají z krize. Přidání by totiž měly zohlednit i ve vyšších tarifech. Minimální mzdu pobírají jen 3 % zaměstnanců, což je zhruba 100 000 lidí. Minimální mzda určuje pouze skutečný základ, platný pro nejméně kvalifikované profese. Dalším se mzda počítá podle mnohem vyššího minima. Například popelář musí od loňského léta brát alespoň 9400 korun, pokladní v supermarketu nebo servírka pak více než 10 400 korun. Tyto vyšší sazby, takzvané úrovně zaručené mzdy, jsou pak rozhodující pro většinu zaměstnanců. Ty by se v případě vyšší minimální mzdy musely také změnit a mohlo by tedy hrozit propouštění.
Dále čtěte: Sazby minimální a zaručené mzdy od roku 2015
Kabinet nové navýšení minimální mzdy zdůvodňuje příznivějším ekonomickým vývojem, plněním svého programu i tím, že od roku 2007 minimální mzda nerostla. Záměr se objevil bezprostředně poté, co kabinet vybral na eurokomisařku kandidátku ANO Věru Jourovou. ČSSD původně prosazovala svého kandidáta. Vylučovala pak, že by s nominací Jourové souhlasila výměnou za výraznější růst minimální mzdy a za víc peněz pro sociální služby. Nyní jde o jasné porušení dohody sociálních partnerů,
komentuje návrh Jaroslav Hanák, prezident Svazu průmyslu a dopravy.
Zaměstnavatelé dnes na tripartitě návrh o zvýšení minimální mzdy na 9200 korun odmítli, stejně jako před dvěma měsíci zamítli návrh na zvýšení o 500 korun. Vláda si ale s podporou odborů stále prosazuje svou. Návrh nepředstavuje žádný velký problém. V 90% jsme ve shodě. O podobě nejnižšího možného výdělku politicky rozhodneme příští týden,
uvedl premiér Bohuslav Sobotka.
Psali jsme: Konec snižování mzdových nákladů firem. Stát to vezme přes životní pojištění
ČLÁNKY DO MAILU