Na doplacení vyšší nezabavitelné částky mají vyšší šanci zaměstnanci než důchodci

Nezabavitelná částka je vyšší, určil Nejvyšší soud

Nezabavitelná (nepostižitelná) částka při výpočtu exekučních srážek se mění každoročně se začátkem roku. Je tvořena součtem životního minima a normativních nákladů na bydlení. Koncem ledna 2022 navíc došlo k jejich mimořádnému (dodatečnému) navýšení. Podle nového § 26a zákona o státní sociální podpoře se částky měsíčních normativních nákladů na bydlení pro období od 1. ledna 2022 do 31. prosince 2022 navýšily pro účely stanovení nároku na příspěvek na bydlení o 1120 Kč. Nebylo však jasné, zda se má mimořádné navýšení do nezabavitelné částky počítat.

Na konci února zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti doporučenou metodiku, podle které se mimořádné navýšení normativních nákladů na bydlení mělo do nezabavitelné částky počítat. Zároveň však ministerstvo upozornilo, že soudy mohou zaujmout jiné stanovisko, které bude závazné pro daného insolvenčního správce. V některých případech se tak skutečně stalo a insolvenční soudy skutečně k dodatečnému navýšení normativních nákladů odlišné stanovisko zaujaly.

V reálu to znamenalo, že se zaměstnavatelé při zpracování exekučních srážek ze mzdy museli řídit právním názorem ministerstva spravedlnosti, a pokud existovalo, tak závěrem konkrétního soudu. Postup tak nemusel být u každého zaměstnance stejný. Některým díky uplatnění zvýšených normativních nákladů zůstalo po provedení srážek ze mzdy více, jiným díky rozhodnutí soudu naopak méně.

Přečtěte si také:

Nezabavitelná částka je vyšší, řekl Nejvyšší soud. Pomůže to statisícům dlužníků

Jaký má být postup v insolvenčním řízení

Až před několika týdny Nejvyšší soud vše „rozsekl“ a definitivně určil, že se mimořádně navýšené normativní náklady do nezabavitelné částky počítají. V návaznosti na to přijal Krajský soud v Hradci Králové opatření, v němž kromě přihlášení se k právním závěrům Nejvyššího soudu uložil insolvenčním správcům povinnost, aby v běžících insolvenčních řízeních:

1. zajistili provádění splátek v souladu s výše uvedeným stanoviskem
2. provedli kontrolu správnosti provádění insolvenčních srážek z příjmů dlužníka v roce 2022
3. po projednání s dlužníkem mu na jeho žádost vrátili částku, která dlužníkovi byla v příslušném insolvenčním řízení sražena nad rámec zákonné splátky.

Přijmou-li obsahově obdobná stanoviska i další krajské soudy, což lze očekávat v dohledné době, bude dlužník v insolvenčním řízení oprávněn domoci se doplacení příslušné výše nezabavitelné částky prostřednictvím žádosti adresované insolvenčnímu správci, upřesnila serveru Podnikatel.cz Marcela Nevšímalová z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

Jaký má být postup v exekučním řízení

V exekučním řízení, v němž je postihována mzda nebo jiné příjmy, podle Marcely Nevšímalové platí, že je nepřípustné provádět srážky ze mzdy ve větším rozsahu, než dovolují ustanovení občanského soudního řádu. Neoprávněně sraženou část mzdy, a to bez ohledu na to, zda ji již vyplatil oprávněnému nebo nikoliv, je plátce mzdy povinen povinnému vyplatit. 

Pokud tak plátce mzdy neučiní dobrovolně, nemůže vyplacení přikázat soud ve vykonávacím řízení, ale povinný musí svůj nárok na vyplacení neoprávněně sražené části mzdy uplatnit u soudu samostatnou žalobou. Nicméně posoudit, zda šlo v období před zveřejněním stanoviska Nejvyššího soudu v situaci, kdy existovaly různé výklady krajských soudů, o neoprávněné srážky, by měl nezávislý soud, doplnila Nevšímalová.

Zaměstnanci by měli podat návrh na narovnání

Podle Advokátní kanceláře PETERKA & PARTNERS tak praktickým řešením pro úpadce může být směřovat současně zaměstnavateli i insolvenčnímu správci návrh na narovnání sražených částek snížením nejbližší srážky ze mzdy. Dojde-li k akceptaci takového návrhu, může úpadce požádat insolvenčního správce, aby za něj požádal insolvenční soud jakožto dozorující orgán o sdělení, má-li vůči takovému postupu námitky.

Další možností, která pro úpadce připadá v úvahu, je návrh na vynětí věci ze soupisu majetkové podstaty dle § 226 insolvenčního zákona, a to z důvodu dle § 207 odst. 1 insolvenčního zákona. Zda lze tímto způsobem s úspěchem dosáhnout na již sražené peněžní prostředky, však nelze s jistotou říci. Dle vyjádření Exekutorské komory ČR u provedených srážek vždy záleží i na konkrétních skutkových okolnostech případu. Pokud se plátci mzdy řídí pokyny exekučního orgánu, pak s vysokou pravděpodobností nebudou mít povinnost rozdíl vracet, dodala serveru Podnikatel.cz Advokátní kancelář PETERKA & PARTNERS.

Další možností úpadce je žaloba na náhradu škody, způsobené nesprávným úředním postupem, která by směřovala vůči státu. Podle právníků je však možnost řízení spíše teoretická, neboť je spojena s vyššími náklady na zahájení a vedení řízení ve spojení s nejistým výsledkem.

Zaměstnanci mají vyšší šance než senioři

Co se týče možnosti získat nevyplacené peníze zpět od začátku roku, budou mít větší šanci zřejmě spíše zaměstnanci než senioři, a to navzdory tomu, že u osob, které pobírají starobní důchod, jsou pro oddlužení v zákoně stanoveny výhodnější podmínky (splátkový kalendář u nich trvá nejdéle tři roky a nemusí uhradit 30 % pohledávek). 

Paradoxně se však spíše zaměstnanci domluví se zaměstnavatelem o narovnání sražených částek snížením nejbližší srážky ze mzdy. U osob pobírajících starobní důchod není příliš pravděpodobné, že by podobná dohoda s ČSSZ byla možná. Pro důchodce tak, nebudou-li mít prostředky pro vedení řízení, bude paradoxně možnost domoci se vyplacení rozdílu nižší než u pracujících osob, upozornila Advokátní kancelář PETERKA & PARTNERS.

ČSSZ nic vracet nehodlá

Že s ČSSZ nebude dohoda možná, potvrzuje i sama ČSSZ, podle které se částka, o kterou byl důchod krácen, zpětně vracet nebude. Při provádění srážek z důchodu plní ČSSZ úkoly plátce mzdy a je vázána vykonatelnými rozhodnutími příslušných orgánů veřejné moci. Pakliže při realizaci srážek z důchodu nezohlednila při výpočtu výše nezabavitelné částky zvýšené normativní náklady v období, kdy panovaly na věc rozdílné názory a navíc takový postup odpovídal tehdejší judikatuře, nelze tento postup považovat za nezákonný, uvedla serveru Podnikatel.cz Jitka Drmolová, mluvčí ČSSZ.

Současně je nutné podle Jitky Drmolové upozornit, že o provedenou „zvýšenou“ srážku došlo k ponížení dluhu povinného, částka tedy byla ve výsledku využita v jeho prospěch. Pakliže by předmětnou částku ČSSZ vyplatila znovu, došlo by na straně povinného k bezdůvodnému obohacení, kdy by částka byla poukázána jak oprávněnému, za účelem uspokojení jeho pohledávky vůči povinnému, tak současně i povinnému, podotkla Drmolová s tím, že již od červencové splátky důchodů dojde k hromadnému přepočtu exekučních srážek se zohledněním vyšších normativních nákladů na bydlení. Samozřejmě bude tento výklad aplikován i na oblast nemocenských dávek, uzavřela Drmolová.