Mají OSVČ platit vyšší pojistné, nebo raději investovat? Připravili jsme návod s příklady, podle kterých živnostníci nebudou muset třít bídu s nouzí.
Celý život spoléhají sami na sebe. Od státu nechtějí nic jiného než stabilní legislativu a co možná nejsnazší podmínky pro své podnikání. V pokročilém věku se ale na státu stávají závislými, protože nejsou schopni vyjít s malým důchodem. Takový je průběh života velké části živnostníků. Problematiku v teoretické rovině přiblížil článek Na stará kolena na dlažbě. Opravdu živnostníky čeká smutné stáří? V jeho pokračování se zaměříme na to, jakým způsobem se živnostníci, kterým nezbývá dost peněz, mohou na stáří zajistit.
V prvním článku bylo doporučeno státní důchodový systém neignorovat. Pro živnostníky má ale smysl přispívat do něj jen do výše první redukční hranice, která je stanovena na 44 % průměrné mzdy, a do této výše se uznává celá výše osobního vyměřovacího základu. V roce 2017 to odpovídá měsíčním odvodům ve výši zhruba 3500 korun měsíčně. Do budoucna je potřeba počítat s růstem vyměřovacího základu a tedy i případným navýšením odváděné částky a dorovnání těch z minulých let. OSVČ by si měly být vědomé skutečnosti, že důchod se jim bude vypočítávat z vyměřovacího základu, který uvedou do přehledu o příjmech a výdajích OSVČ za daný rok. Připomínáme, že pro důchod OSVČ lze započítat jen ty roky, za které byl tento přehled odevzdán a za které bylo plně uhrazeno pojistné na důchodové pojištění,
upozorňuje za Českou správu sociálního zabezpečení její mluvčí Jana Buraňová.
Mezi živnostníky ale panuje přesvědčení, že se raději budou připravovat na penzi sami po vlastní ose. „Proč bych si měl platit víc, když se důchodu nedožiju.“, „Státu odvádím už tak dost.“ To jsou nejčastěji používaná tvrzení. Podle České správy sociálního zabezpečení už je ale i celá řada lidí, která si je vědoma, že odvádí minimální zálohy na pojistném, a z toho důvodu musí být připravena na nižší výměru důchodu. Pak se tito živnostníci buď rozhodnou pro navýšení vyměřovacího základu, nebo volí vlastní cestu. Nejčastěji se jedná o kombinaci investice do svého podnikání a využití finančních produktů. Osobně doporučuji, aby se lidé na stát příliš nespoléhali a vzali svou budoucnost co nejvíce do vlastních rukou. Pokud OSVČ stojí před rozhodnutím, zda navýšit odvody na sociální pojištění nebo raději více tvořit soukromé rezervy, vždy doporučím soukromé rezervy, případně reinvestici do svého podnikání,
říká finanční poradce společnosti Partners Vladimír Weiss.
Stejný názor zastává i jednatelka finanční poradny Ekoma Karolína Bedáňová: Je důležité spoléhat sám na sebe, ne na stát. Musíme brát v úvahu, že klient bude chtít jít do důchodu dříve, například už v 65 letech. Ne až mu to určí stát. Zároveň musíme počítat s tím, že se dožijeme zhruba 85 let, a proto je potřeba mít vytvořené peněžní prostředky na celou dobu důchodu. To může být i 20 let. Otázkou zůstává, jakou hodnotu bude mít za těch 20 let dnešní průměrný důchod ve výši 11 000 korun. Nedoporučovala bych proto živnostníkům odkládat peníze do státního důchodového systému.
Psali jsme: Senior, který podniká, musí pravidelně posílat zálohy na zdravotní pojištění
Kolik a kam odkládat?
Co tedy oslovení finanční specialisté radí? Jak se zajistit, aby budoucí penzisté z řad OSVČ získali alespoň tolik, co dostanou dnešní senioři? Pro potřeby uvedených příkladů vycházíme z dnešního průměrného důchodu ve výši 11 000 korun měsíčně, se kterým ostatně počítá i studie Příjmy seniorů: práce, nástupní důchody a jejich valorizace Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu Národohospodářského ústavu Akademie věd ČR.
Na penzi je vhodné správně investovat. Nikoli spořit. Tvrdí to Vladimír Weiss z Partners a dodává, že spoření je vhodné pro krátkodobé horizonty do tří let, ne pro přípravu na penzi, která nás čeká až v horizontu desetiletí. Z pozice finančního poradce doporučuji, aby živnostníci alespoň část volných prostředků, konkrétně 10 až 30 %, pravidelně odložili ve prospěch finančních produktů typu doplňkového penzijního spoření, které je štědře dotované státem, případně do vhodně nastavených podílových fondů nebo dalších nástrojů. Oba zmíněné nástroje jsou velice šikovné pro dlouhodobou tvorbu rezervy,
radí Vladimír Weiss.
Je přesvědčený, že je možné si připravit takovou finanční rezervu, ze které člověk může čerpat po dobu cca 20 až 30 let. Tady je názorný příklad:
Je mi 60 let a chci čerpat rentu ve výši 11 000 korun měsíčně po dobu 25 let. Jak velký musí být můj finanční majetek? Abych mohl čerpat 11 000 měsíčně, které se budou navyšovat o inflaci 2,5 %, od 60 do 85 let, musím mít na začátku připraveno 2 500 000 korun. A kolik musím začít dávat každý měsíc stranou, abych si oněch 2,5 milionu k oslavě 60. narozenin připravil? To závisí na tom, kolik mi je let. Třicátník by měl pravidelně odkládat 3100 korun měsíčně, čtyřicátník dvojnásobek a padesátník už by měl pravidelně odkládat 16 200 korun.
Připomeňte si: Dobrovolné důchodové pojištění, šance podnikatele na důchod
Na otevřené podílové fondy a doplňkové penzijní spoření sází i Karolína Bedáňová z finanční poradny Ekoma. Dnes si klient může zvolit vlastní strategii zhodnocení. V rámci dlouhodobého odkládání peněz na důchod bych zvolila strategii smíšenou či dynamickou, neboť je potřeba počítat s inflací a s poplatky za správu,
komentuje poradkyně. Vždy je podle ní ale potřeba si odpovědět na otázky, jaké mám zkušenosti jako klient, jaké je riziko zhodnocení peněz a kolik let si budu peníze odkládat stranou?
Pokud chce mít živnostník penzi kolem 11 000 korun měsíčně po dobu 20 let od 65. roku věku, tak by mu poradkyně doporučila vytvořit minimální rezervu ve výši 2 milionů korun. Díky této rezervě může po dobu 20 let čerpat rentu 11 000 korun při zhodnocení 3% p.a.. Budeme-li počítat, že si živnostník začne odkládat své peníze na důchod od svých 30, má na vytvoření rezervy 35 let. Měsíčně odkládaná částka by pak měla být alespoň 2200 korun při plánovaném zhodnocení 4% p.a.. Jednoduše řečeno, čím dříve živnostník začne, tím je odkládaná částka nižší,
vypočítává Karolína Bedáňová.
Psali jsme: Stát rozešle OSVČ dopis: Platíte minimální pojištění? Budete mít nízký důchod
Doplňkové penzijní spoření doporučuje také hlavní analytik Fincentra Josef Rajdl. A to ideálně až do výše maximální státní podpory, tedy úložky 1000 korun měsíčně, respektive odpočtu od základu daně, má-li daná osoba dostatečný základ daně. Pak je úložka 3000 korun měsíčně. Účastnické fondy jsou pro tyto účely přímo vytvořeny, mají regulované náklady a různé strategie dle rizikového profilu klienta. Další možností, nad úroveň úložek do doplňkového penzijního spoření, jsou pak investiční fondy, jichž je na trhu dostupných několik stovek už od nízkých úložek pár set korun měsíčně. Z nich si každý živnostník může sestavit libovolnou strategii dle vlastních přání s přijatelnou měsíční úložkou. Základem by však měl být vyřešený důchod od státu,
komentuje Josef Rajdl.
Výše uvedené informace samozřejmě nebudou platit vždy. Podmínky důchodů se dost často měnily a měnit ještě budou. Přesně tedy samozřejmě všechno naplánovat nejde. Není však dobré vědomě podceňovat budoucnost, když si takto lze rozumě „nakoupit“ doživotní rentu. Velmi užitečné je, že jednou za rok může každý zažádat správu sociálního zabezpečení o informativní list důchodového pojištění, ze kterého je možné vyčíst údaje, které správa sociálního zabezpečení eviduje, a na základě těchto informací pak už lze snadno stanovit optimální strategii,
připomíná Josef Rajdl z Fincentra.
ČLÁNKY DO MAILU