Mezi středně velkými společnostmi, tj. společnostmi s 25 až 100 zaměstnanci, roste zájem o využívání docházkových systémů na otisky prstů. Docházkové čtečky otisků prstů poptávají zejména výrobní firmy z oblasti stavebnictví, strojírenství a pekárenství. Biometrická technologie tak postupně vytlačuje starší čipové systémy.
Otisk prstů ošidit nelze
Například společnost IreSoft registrovala v prvním čtvrtletí letošního roku 83% poptávku po docházkových čtečkách na otisky prstů. Naopak čtečky na bezkontaktní čipy si pořídilo jen 17 % podniků. Biometrické docházkové systémy se aktuálně jeví jako spolehlivější. Čipovou kartu si totiž mohou zaměstnanci navzájem půjčovat. Například na rozdíl od otisků prstů, které jsou unikátní a nezaměnitelné. Biometrické docházkové systémy však nejsou vhodné pro všechny. Bezkontaktním čipům jsou stále věrné firmy, jejichž zaměstnanci si z provozních důvodů nemohou udržovat ruce a prsty v takovém stavu, aby mohli pracovat s čtečkou otisků. Čtěte také: Evidence pracovní doby podle nových pravidel
Biometrické docházkové systémy = moderní způsob evidence příchodu zaměstnanců. Systém nelze zneužít. Pro zaevidování příchodu, je nutno přiložit k čtečce prst, dlaň nebo zornici. A to může učinit pouze určený zaměstnanec.
Docházkové systémy urychlí i zpracování mezd
Nové systémy mohou být efektivním řešením docházky, které je významné pro správný chod celé společnosti. Kromě sledování skutečné docházky totiž umožňují i přípravu pracovních výkazů a mezd. Velké množství procesů při zpracování docházky udělají zcela automaticky podle předem nastavených pravidel. Mohou generovat nároky na povinnou přestávku na stravu, zpracování příplatků za noční směny a další. Čtěte také: Nová úprava přesčasů udělala z pracovníků levnou námezdní sílu
Pořízení docházkového systému samozřejmě není nejlevnější. Cena se obecně skládá z licence na software, pořízení hardwaru a identifikátorů, dále z implementace a souvisejících služeb (školení). V rutinním provozu potom firma platí za vývoj softwaru. Jednoduché elektronické docházkové systémy se dají sehnat už od deseti tisíc korun, složitější a rozsáhlé biometrické systémy mohou vyjít až na sto tisíc korun. Návratnost investice se však může brzy vrátit. Pokud zaměstnanec udělá jen 30 minut denně navíc pauzu, tak je měsíční ztráta na 20 lidí 30 tisíc korun při průměrných mzdách. Za 2 měsíce tak mám náklady na systému v hodnotě 60 tisíc korun zpátky,
uvedl serveru Podnikatel.cz již dříve Martin Lučan, obchodní manažer společnosti QSALE Group zabývající se docházkovými systémy. Čtěte více: Zapomeňte na píchačky, docházku zaměstnanců hlídejte přes otisky prstů
Musí docházka obsahovat podpis zaměstnance či vedoucího? Odpověď v odborné poradně serveru Podnikatel.cz
Docházkové systémy míří na úřady i do škol
Největší nárůst zájmu o biometrické systémy letos registrovala společnost IReSoft u strojírenských a stavebních firem. Podle slov jejího ředitele Jiřího Halouska ale roste poptávka po docházkových systémech na otisky prstů také u městských úřadů, orgánů státní správy, škol či zdravotnických zařízení. Čtěte také: Bude konečně zavedena zkrácená pracovní doba, tzv. kurzarbeit? Zjistili jsme
Foto: www.isifa.com
ČLÁNKY DO MAILU