Na mixéru marně hledala tlačítko zpět. Nyní má ořechová másla jako své třetí dítě

Potřebovala získat energii 

Veronika v úvodu prozradila, že ořechová másla znala ze zahraničí. Strávila totiž několik let v anglickém Liverpoolu, kde se setkala s arašídovými másly. Ta se však dala jen těžko polknout. Jednalo se totiž o nevzhlednou hmotu. Když se jí narodila první dcera, málo spala a měla výkyvy energie. Vzpomněla si, že tehdy jí ta arašídová másla dodávala energii, byla hutná a sladká. Říkala jsem si, že si zkusím udělat nějaké máslo z oříšků, co mám ráda. Dám tam vše, co mi chutná, a něco z toho vyjde, doplňuje s úsměvem. 

Na začátku by Veroniku vůbec nenapadlo, že bude mít e-shop nebo prodávat své zboží ve zdravých výživách. Začátky pro ni byly krušné, protože se snažila využít každého volného času, který měla. Když malá spala, ona šla míchat, když kojila, druhou rukou hledala na telefonu suroviny a dodavatele. S hlídáním občas pomohli i rodiče, aby si mohla něco dodělat. Tento čas byl však omezený jen na několik hodin denně, takže je musela využít na maximum.

Začátky byly nejen finančně náročné

Veronika se každé ráno těšila, až začne s mixováním. „Malá ještě spinkala a taťka se chytal za hlavu, co to zase nesu a že budu chrastit u snídaně,“ směje se. Tehdy měla dnes už retro mixér od Ety, kterému trvalo umíchat malou skleničku kolem půl hodiny. Právě kvalitní a výkonný mixér je přitom pro výrobu másel velmi důležitý. Na lince na prostoru o metru čtverečním takto Veronika den co den válčila, než vznikly první příchutě. Pak jsem čekala, až dojde partner nebo máma z práce, a se zavázanýma očima jsme dělali slepé testy příchutí a ladili poměry ingrediencí a chutě, popisuje s tím, že ona už to nepoznala. Jsem hodně sebekritický člověk, který když to není úplně vyšperkované, tak to do světa nepustí, dodává. 

Když do másla dala něco, s čím nebyla spokojená, nešlo to vrátit zpátky. Bylo potřeba celý mixér umýt, vyčistit, vydezinfikovat a začít znovu od nuly. Doma tak měli zásoby ořechových másel, která ještě nebyla úplně ono. Celé to bylo i finančně náročné. Oříšky patří mezi dražší suroviny a Veronika navíc používá ty kvalitnější a nákladnější. Navíc byla na mateřské a vše si platila sama, jen s malou pomocí manžela. Poté jí pomohla i rodina a kamarádi. Ale jak s úsměvem podotýká, neměla žádné úvěry ani tatínka milionáře. Dnes už není degustátorem a kontrolorem kvality jen manžel, ale také „dvojnohé veverky“ v podobě dětí. 

Jen ona a žufánek

Veronika Burianová má dnes stabilně kolem patnácti druhů oříškových másel, plus několik variant degustačních sad v klasické nebo veganské variantě. Automatizovanou výrobu však nemá, když pomine melanžéry, kterým říká hrnečku vař. Jedná se o stroje na výrobu čokolády zpracovávající a drtící kakaové boby. Dají se použít i na mouku, a právě na ořechy. Ty mi pomáhají, ale jinak dělám všechno víceméně sama, s mixérem, troubou a naběračkou. Nemám žádný dávkovač nebo plničku. Jen já a můj moravský kamarád žufánek, jak tomu říkáme. I etikety si lepím sama. Takže sklenka se mi do ruky dostane mockrát, než putuje k zákazníkovi, prozrazuje. 

Co se týče surovin, v máslech najdete mandle, lískové oříšky, kešu, brazilské oříšky, pekanové nebo pistácie. Konkrétní druhy potom Veronika Burianová dochucuje, ať už hořkou, bílou nebo karamelovou čokoládu, mrazem sušeným ovocem (meruňky, jahody, maliny), kávou z nedaleké pražírny nebo pravou vanilkou z Madagaskaru a dalším kořením. Snažím se, aby spektrum chutí bylo dostatečné, aby si měl každý možnost vybrat, doplňuje a potvrzuje, že ke všem surovinám se dá snadno dostat. 

Ve složení másel zákazníci najdou například i bio olej ze světlice barvířské. Jak Veronika vysvětluje, jedná se o bodlákový olej, který je zdravý pro tělo, protože má velké množství nenasycených mastných kyselin. Nezanechává žádnou čichovou stopu, takže máslo zjemní, ale neovlivní jeho chuť. Zároveň není klasický a má pro člověka i prospěch. 

Másla skladuje ve vinotéce

Zákazníci se často ptají, na co se ořechová másla dají použít. Veronika vyjmenovává, že nejčastěji se přidávají jako ozdoba a přísada do snídaňových kaší, dají se namazat na palačinky, vánočku nebo toasty, ale také přidat do tvarohu a jogurtů nebo na ovoce. U nás to nejčastěji frčí na lžičku. Lahvičky nemají dlouhého trvání, tak půl dne max, směje se Veronika. Jinak přes zimu mohou být másla položená třeba na lince, nic se jim nestane. Pokojová teplota jim vyhovuje.

Když dáte máslo do ledničky, tak se taky nic nestane, akorát vám ztuhne jako klasické máslo. Můj manžel má radši ztuhlé máslo, já zase to tekutější. Másla skladuju ve vinotéce, kde držím teplotu stabilně mezi 16, 18 stupni, popisuje Veronika a upřesňuje, že u másel udává trvanlivost půl roku od data výroby. Másla přitom vydrží i déle, akorát čím déle stojí, tím se na nich vytváří olejová vrstva na povrchu a hutnější vrstva oříšků si sedne dolů. Pak to stačí pořádně promíchat nebo trošičku zahřát, ať už ve vodní lázni nebo mikrovlnce, aby se to spojilo a vypadalo líp, doporučuje. 

• 
• 
• 

Dalších 17 fotografií

Originální názvy i etikety 

Jak je uvedeno výše, Ořechová másla z Jižní Moravy má 15 oříškových druhů a z toho je 10 veganských. Veronika je pojmenovala tak, že je to vždy pan někdo podle dané příchutě. V sortimentu je tak například Pan Kávovníček, Pan Levandulka, Pan Kešujahůdka nebo Pan Čokoperníček. Mezi nejoblíbenější patří Pan Karamelka se slaným karamelem. Na trzích se vždy ztratí jako první. Dále je oblíbený Pan Čokolískáček podobný známé oříškové pomazánce. Protože děti mají rádi barvičky, tak Pan Kešumaliňáček nebo také Pan Kokomandláček připomínající oblíbené kokosové kuličky.

Originální názvy na etiketách doplňuje grafika designerky Terezy Šajnerové. Na ni narazila Veronika v roce 2019 na portálu Na volné noze. Jednalo o úplně neznámou ilustrátorku a grafičku. Vylíčila jsem jí, co bych si představovala, a ona bez toho, aniž bychom se slyšely nebo viděly, dokázala ten můj nápad a emoci zpracovat graficky tak, že jsem nechápala. Přesně vystihla to, jak jsem si představovala, aby ta etiketa vypadala, vzpomíná Veronika s tím, že chtěla, aby zákazník měl na máslo chuť ještě předtím, než ho zkusí. Aby etiketa byla barevnější a roztomilá. Tereze patří opravdu velký dík. Je to člověk, bez kterého by ta ořechová másla nebyla tam, kde jsou teď, zdůrazňuje. 

E-shop byl dlouho v plánu

Veronika Burianová přiznává, že za internetový obchod musí poděkovat svému manželovi, který jí vy ho vytvořil. Ona je dle svých slov antitechnický typ, který je rád, že vymění žárovku. Původně si myslela, že když bude na webu, tak bude vše jednodušší. Pro zákazníky, kteří měli kde objednávat a prohlížet nabídku, to tak bylo, ale jinak to nebylo tak růžové. Myslela jsem si, že se nezastavím, že nebudu stíhat vyrábět, ale zjistila jsem, že bez reklamy, propagace a marketingu se nepohnu. Takže jsem se vše musela naučit a bylo to pro mě hodně těžké, uvádí. Kdykoliv se přitom ocitli na nějakém trhu nebo jarmarku, tak se jich někdo ptal na e-shop a oni odpovídali, že je v plánu. 

Ořechová másla se kromě internetu nebo na akcích dají sehnat také v kamenných obchodech, a to především u lokálních prodejců. Nově ode mě odebírá i paní z Vimperku nebo ze zdravé výživy v Trutnově. Dřív to byla i restaurace Sůl a řepa, kde vaří známý šéfkuchař Pavel Drdel. I přes něho jsem se dostala do povědomí. Moje másla se tak dostala na jih Čech, dodává Veronika. 

Dostat se do kamenných obchodů byl podle ní problém, protože tam velkou roli hraje marže. Její firma maličká a nevyrobí toho tolik, co konkurence. Proto i cena nemůže jít dolů. Musí se jednat o určitý kompromis. Hodně obchůdků mě oslovuje, ale potom, když pošlu ceník nebo moje podmínky, tak už se neozvou. Ta cesta malého živnostníka je v dnešní době docela těžká, povzdechla si Veronika Burianová. Nyní už jsou však děti větší a ona má prostor pracovat na zlepšení. 

Nedílnou součástí jsou také sociální sítě. Na začátku Veronika založila facebookovou skupinku Ořechová masa z Jižní Moravy, kde je v dnešní době přes 3500 sledovatelů. Ty se snaží informovat o tom, co nabízí a kde je možné produkty koupit. Ale také na Facebooku informuje o tom, s jakými surovinami pracuje. Prostě jsou tam všechny ty moje veverky, ke kterým mluvím. Mám to jako takovou větší rodinu, usmívá se v závěru. 

Tip na další příběh

Jejich svíčky vás přenesou na Macochu nebo Praděd. Jak toto podnikání vzniklo?

Ondřej a Kateřina Becherovi ručně vyrábějí svíčky v recyklovatelných obalech s názvy, které inspirují k výletům. Zjistěte, v čem spočívá výroba svíček a co je při ní důležité. Více v článku.

• 
• 
• 

Dalších 18 fotografií