Jejich neuvádění by se mohlo zaměstnavatelům nevyplatit. Jak si poradit s problematickým uváděním nepeněžních příjmů, vysvětluje Generální finanční ředitelství.
Již před časem jsme v článku Jaké příjmy patří do mzdového listu zaměstnance a účetní o nich obvykle neúčtují upozornili na povinnost zaměstnavatele uvádět do mzdového listu veškeré příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů.
Náležitosti mzdového listu
Mzdový list je nutné vést pro všechny poplatníky, kterým od plátce daně plynou příjmy ze závislé činnosti definované v § 6 zákona o daních z příjmů. Mzdový list musí obsahovat, kromě identifikačních údajů poplatníka a dalších předepsaných náležitostí, podle § 38j odst. 2 písm. f) zákona o daních z příjmů pro účely daně z příjmů mimo jiné za každý kalendářní měsíc:
- podle bodu 1. úhrn zúčtovaných mezd bez ohledu, zda jsou vypláceny v penězích nebo v naturáliích,
- podle bodu 2. citovaného ustanovení též částky osvobozené od daně z úhrnu zúčtovaných mezd uvedeného v bodě 1.
Zákon o daních z příjmů upravuje pouze obsahovou náplň mzdového listu, nikoliv jeho formu. Není zde konkrétně stanoven způsob, jakým mají být příjmy ze závislé činnosti od daně osvobozené na mzdových listech vykázány (tzn., že nestanoví přímo jeho podobu). Mzdový list obsahuje rovněž údaje potřebné pro plnění povinností dle jiných zákonů (např. pojistných), tzn., že mzdový list neslouží pouze pro účely zákona o daních z příjmů.
Čtěte také: Novinky ve zdanění 2019 pro zaměstnance i zaměstnavatele
Problematické ocenění či přiřazení částky na konkrétního zaměstnance
Řadu zaměstnaneckých od daně z příjmů osvobozených příjmů dle § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů zaměstnavatelé na mzdový list běžně uvádí. Například příspěvky zaměstnavatele na penzijní či životní pojištění nebo věcné dary k životnímu či pracovnímu jubileu. Ne každý list však obsahuje příspěvek zaměstnavatele na stravenku či stravování, vstupenky na kulturní a sportovní akce, vitaminové prostředky z lékárny apod. Evidování některých nepeněžních plnění může být v praxi problematické. Proto jsme o podrobnější objasnění této problematiky požádali Generální finanční ředitelství.
Osvobozená plnění na mzdový list zaměstnance jednoznačně patří. Ovšem Lukáš Heřtus nevylučuje postup běžný ve mzdové evidenci, kdy jsou plně osvobozená nepeněžní plnění typu např. závodního stravování, vstupenek poskytnutých na kulturní akci nebo bankovních poplatků spojených s výplatou mzdy apod. evidována samostatně, avšak jako nedílná součást mzdového listu (např. jako jeho příloha). Samostatnou evidenci lze také připustit u nepeněžních plnění problematicky přiřaditelných v konkrétním ocenění na určitého zaměstnance poskytovaných zaměstnavatelem např. formou permanentek na kulturní akce či v případě nealko nápojů poskytovaných zaměstnancům na pracovišti zdarma (káva na poradě) atp.
Výše uvedené však nelze podle Lukáše Heřtuse aplikovat např. na příspěvky na rekreaci, dary nebo na příspěvky zaměstnavatele na životní a penzijní pojištění či příjem plynoucí zaměstnanci v podobě majetkového prospěchu při bezúročné zápůjčce (zde až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč z těchto zápůjček). Tedy příjmy, které jsou od daně osvobozené jen do stanoveného limitu uvedeného v příslušných ustanoveních § 6 odst. 9 zákona o daních z příjmů, a to v situaci, kdy celková poskytnutá částka přesahuje limit pro osvobození od daně. Tyto částky musí být na mzdovém listě uvedeny v plném rozsahu právě proto, že z nich může být osvobozena pouze část do zákonem stanoveného limitu a zbývající část nad zákonem stanovený limit je zdanitelným příjmem. Důležité je takové uspořádání mzdového listu, aby v případě potřeby nečinilo plátci daně potíže hodnotu zmíněných nepeněžních plnění od daně osvobozených u konkrétního poplatníka přesně vyčíslit, a to např. za účelem splnění povinnosti podle § 38j odst. 8 písm. b) zákona o daních z příjmů, tj. pro účely přehledu příjmů daňových nerezidentů ze zdrojů na území ČR, popř. pro případná daňová řízení,
uzavírá Lukáš Heřtus.
Pomyslně lze tedy nepeněžní plnění pro účely uvádění na mzdovém listu rozdělit do tří skupin:
- plnění osvobozená od daně z příjmů do zákonem stanoveného limitu – na mzdový list zaměstnance se povinně uvádí,
- plnění přiřaditelná konkrétnímu zaměstnanci osvobozená od daně z příjmů bez stanoveného limitu – lze uvádět jako položku mzdového listu či formou přílohy, avšak jako nedílnou součást mzdového listu,
- plnění problematicky přiřaditelná v konkrétním ocenění na určitého zaměstnance poskytovaná zaměstnavatelem – lze připustit samostatnou evidenci.
Příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů
Zákon naopak jasně specifikuje, které příjmy nejsou předmětem daně (§ 6 odst. 7 zákona o daních z příjmů). Tyto se do mzdového listu obvykle neuvádí (zákon to nevyžaduje). Mezi příjmy, které se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují a nejsou předmětem daně, patří zejména:
- náhrady cestovních výdajů poskytované dle zákoníku práce ve výši stanovené pro zaměstnance státní správy (ustanovení § 173 až 181) a hodnota bezplatného stravování poskytnutá zaměstnavatelem na pracovních cestách. Jiné nebo vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem zaměstnance.
- hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a desinfekčních prostředků poskytovaných v rozsahu dle zákoníku práce a nařízení vlády 495/2001 Sb.
- náklady na udržování osobních a ochranných pracovních prostředků, včetně poskytovaného paušálu.
- hodnota poskytovaných stejnokrojů a pracovního oblečení, určeného pro výkon zaměstnání, včetně příspěvku na jejich udržování.
- přijaté zálohy od zaměstnavatele, kterými zaměstnanec jeho jménem hradí prokázané výdaje.
- náklady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon funkce.
- povinná plnění zaměstnavatele na vytváření a dodržování pracovních podmínek pro výkon práce stanovená zvláštním předpisem (osvětlení, hygienické podmínky, pracovní prohlídky apod.).
ČLÁNKY DO MAILU