Fotoreportáž: Na návštěvě podzemního zásobníku plynu

Spor Ruska a Ukrajiny ohledně dodávek plynu se stále nevyřešil. Přes Ukrajinu plyn pořád neproudí a některé země mají již vážné problémy. Bulharsko, Moldavsko či Slovensko svým odběratelům výrazně omezilo dodávky plynu a nedostatek plynu ohrožuje už i domácnosti. Česko se do potíží díky diverzifikace zdrojů dodávek a rozsáhlému objemu zásob nedostalo a podle vyjádření čelních představitelů České plynárenské unie ani nedostane. Čtěte více: Krize snad vyřešena. Co by se ale dělo, kdyby ČR došel plyn?

Na území ČR se nachází celkem 8 podzemních zásobníků plynu, které slouží především k vyrovnávání rozdílů mezi objemem dodávek a spotřebou. V létě se do nich plyn zpravidla uskladňuje, aby pak mohl být v zimě, kdy je jeho spotřeba vyšší než smluvená dodávka, zpátky čerpán. Zásobníky v ČR dokáží pokrýt při nízkých teplotách spotřebu plynu po 40 až 60 dní. RWE navíc plánuje jejich kapacitu ještě dále rozšířit.

ČR má druhé největší zásobníky v EU

Mezi státy Evropské unie máme druhou největší kapacitu zásobníků v poměru ke spotřebě, která při běžném provozu pokryje třetinu roční spotřeby plynu. ČR je jediná ze zemí střední a východní Evropy, která své dodávky zemního plynu diverzifikovala a 30 % plynu dostává již od roku 1997 z Norska přes Horu sv. Kateřiny do ČR, doplnil Josef Kastl, generální sekretář České plynárenské unie.

Pro potřeby Česka funguje celkem 7 tuzemských zásobníků. Šest z nich provozuje společnost RWE Gas Storage, konkrétně jde o Lobodice u Přerova, Dolní Dunajovice u Mikulova, Štramberk u Nového Jičína, Třanovice u Českého Těšína, Tvrdonice u Břeclavi a Háje u Příbrami. Poslední český zásobník vlastní v Uhřicích společnost Moravské naftové doly. Na našem území se nachází ještě úložiště v Dolních Bojanovicích, které zatím ale slouží výhradně Slovensku. Naopak u našich východních sousedů pak mohou čeští plynaři využít zásobník Láb, kde mají rezervovanou kapacitu ve výši asi 0,5 mld. m³

Zdroj ČPU

Celková kapacita podzemních zásobníků plynu v ČR dosahuje 3,077 mld. m³.

Háje, zásobník v žulovém masívu

Zásobník Háje představuje jediný kavernový podzemní zásobník v ČR a nachází se nedaleko Příbrami. Jeho stavba započala již koncem 70. let minulého století, ale dostavěn a spuštěn do provozu byl až v roce 1998. Jelikož jde o zásobník kavernový, plyn je skladován v porézní hornině, konkrétně ve vyraženém žulovém masívu. V oblasti Hájů se dříve těžil uran a některých šachet z té doby využili i stavitelé zásobníku. Samotné stavbě úložiště předcházely testy horniny, které měly ověřit její prostupnost, vlhkost a pevnost. Žula se pak vylamovala lokálními odstřely a odvážela se na povrch. Vykutaná hornina se poté rozprodala do sektoru stavebnictví. Čtěte také: Stavební firmy se dostávají do problémů, zedničina netáhne 

Po vykutání prostorů se musel zásobník nejprve uzavřít, jelikož byl kvůli přístupu napojen na staré důlní šachty. Pro lepší cirkulaci plynu se také propojily chodby zásobníku a místy se jeho stěny zpevnily betonovým nástřikem. Aby však zásobník mohl začít fungovat, musel se k němu postavit také plynovod, který by plyn přivedl. Stavba směřovala skrz komunikace, lesy a dokonce i řeku Vltavu. Po napojení na tranzitní sít ještě následovaly poslední testy funkčnosti a v roce 1998 byl zásobník definitivně uveden do provozu.

Zásobník Háje, který má hlavně vykrývat zvýšenou spotřebu plynu v zimě, se rozprostírá na ploše 1,5 km³ v hloubce asi 1 km. Skládá se ze systémů chodeb v délce 45 km s průměrným profilem 13 m. Do zásobníku se vejde až 64 milionů m³. Plynem z Hájů se zásobuje hlavně Praha a Středočeský kraj. Čtěte více: Bioplynové stanice – nová příležitost k podnikání.

RWE Gas Storage plánuje další rozvoj podzemních zásobníků plynu, do roku 2013 by firma chtěla rozšířit stávající kapacitu o zhruba 500 milionů m³. Pokud by se tak stalo, pokryl by plyn ze zásobníků polovinu roční spotřeby v ČR. Počítá se, že investice do rozšíření kapacit přijdou na miliardy korun.

V Česku může proudit plyn jakýmkoli směrem

Zastavení dodávek plynu z východu ukázalo podle odborníků dobrou připravenost českého plynárenství. Zajímavě dopadá srovnání se Slovenskem, které sice disponuje větším objemem zásobníků, ale díky závislosti na jednom zdroji a hlavně systému tranzitu není v současnosti schopné bezproblémově zásobovat zemi plynem. Hlavní rozdíl je ve struktuře soustav. Tu českou se podařilo zokruhovat a plyn tak v ní může proudit jak z východu na západ, tak i naopak, tj. ze západu na východ. Zatímco na Slovensku teče plyn pouze z východu na západ a na to nyní doplácí, protože nedokáže plyn za západních zásobníků získat, vysvětluje Oldřich Petržilka z České plynárenské unie. Druhým faktorem se stala diverzifikace zdrojů, Slováci totiž závisí ze 100 % na ruském plynu.

Kdy se dodávky z Ruska opět obnoví, lze jen těžko říci. Představitelé RWE a ČPU odmítají spekulace o důvodu přerušení dodávek. Vzhledem k tomu, že RWE Gazpromu neplatí za plyn, který do Česka nedorazí, nepropadá se plynárenská společnost do nějakých ztrát. Přesto však RWE bude zřejmě žádat odškodnění. Po skončení krize vše vyhodnotíme a sankce za nedodání, které vyplývají ze smlouvy, budeme dále řešit, uvedl na dotaz business serveru Podnikatel.cz Martin Chalupský a na závěr dodal: Žádnou žalobu ale rozhodně nepřipravujeme.