Na plátce DPH se chystá další výkaz. Zákon navíc neříká, co všechno má obsahovat

Plátci DPH se pomalu a jistě mohou začít připravovat na nový výkaz, který budou muset od roku 2016 vést a měsíčně podávat. Jedná se o tzv. kontrolní hlášení k DPH, s jehož zavedením počítá aktuálně projednávaná novela zákona o DPH. Podnikatelé přitom upozorňují, že zákon neupřesňuje, co všechno bude muset hlášení obsahovat, a že finanční správa bude mít problémy tak velké množství dat zpracovat.

Čtěte také: Kontrolní výkazy: bič na daňové podvodníky dopadne hlavně na čestné podnikatele

Na plátce DPH se chystá nový výkaz

Autor: www.isifa.com, podle licence: Rights Managed

Plátce DPH čeká nový výkaz.

Poslanecká sněmovna by dnes měla ve třetím čtení projednat novelu zákona o DPH, která pro podnikatele přináší několik novinek. Nejvýraznější z nich je zřejmě zavedení kontrolního hlášení, které budou muset nově podávat v podstatě všichni aktivní plátci DPH. Podle ministerstva se jedná o opatření, které pomůže v boji proti daňovým únikům. Opatření má platit od roku 2016.

Kontrolní hlášení bude muset podávat každý plátce DPH, pokud  

• uskutečnil zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo přijal úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění, 
• přijal zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, nebo poskytl úplatu přede dnem uskutečnění tohoto plnění,
• ve zvláštním režimu pro investiční zlato přijal zprostředkovatelskou službu, u které byla uplatněna daň podle § 92 odst. 5, uskutečnil dodání investičního zlata osvobozeného od daně, u kterého má nárok na odpočet  daně podle § 92 odst. 6 písm. b) a c), nebo investiční zlato vyrobil nebo zlato přeměnil na investiční zlato podle § 92 odst. 7.

Navrhovaná právní úprava se netýká 

• identifikované osoby (§ 6g až § 6l zákona o DPH),
• 
osoby, která není plátcem.

Kontrolní hlášení nepodává plátce, který

• uskuteční pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně podle § 51, nebo plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně podle § 63,
• neuskutečnil za zdaňovací období žádná zdanitelná plnění s místem plnění v tuzemsku a nepořídil zboží z jiného členského státu.

Povinností plátce při podání kontrolního hlášení je

• uvést v něm předepsané údaje potřebné pro správu daní, 
• podat jej za kalendářní měsíc, a to do 25 dnů po skončení kalendářního měsíce,
• podat jej pouze elektronicky na elektronickou adresu podatelny zveřejněnou správcem daně ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně způsobem umožňujícím dálkový přístup.

Nepodáte hlášení včas? Automatická pokuta

Pokud plátce hlášení nepodá, automaticky mu vzniká penále. Jeho výše se odvíjí od toho, jak rychle své povinnosti zpětně splní. Finanční úřad zároveň při nepodání hlášení vyzve plátce do pěti dnů k nápravě.

Pokud plátce nepodá kontrolní hlášení ve stanovené lhůtě, vzniká mu povinnost
uhradit pokutu ve výši

1. 1000 Kč, pokud jej dodatečně podá, aniž by k tomu byl vyzván,
2. 10 000 Kč, pokud jej podá v náhradní lhůtě poté, co k tomu byl správcem daně vyzván,
3. 30 000 Kč, pokud jej nepodá na základě výzvy ke změně, doplnění či potvrzení údajů
   uvedených v podaném kontrolním hlášení, nebo
4. 50 000 Kč, pokud jej nepodá ani v náhradní lhůtě.

Finanční úřad může navíc těm podnikatelům, kteří nesplněním povinnosti související s kontrolním hlášením závažně ztěžují nebo maří správu daní, udělit pokutu až do výše 500 000 Kč. Netýká se to ale plátců, kteří hlášení dodatečně podají.

Čtěte také: Na DPH už jen elektronicky, novela ruší stávající výjimku pro drobné podnikatele

Podle ministerstva budou náklady podnikatelů jednorázové

Ministerstvo financí odhaduje, že zavedení kontrolního hlášení k DPH bude podnikatele stát maximálně 1,37 miliardy korun. Podle ministerstva jde ale o horní odhad a počítá spíše s nižšími náklady. Je možné předpokládat, že většina plátců zapracuje vyplňování kontrolního výkazu do svých účetních programů a jeho vyplňování tak bude probíhat automaticky. Z tohoto rovněž vyplývá, že náklady budou u většiny plátců pouze jednorázové (úprava softwaru) a nebudou se v budoucnu již opakovat, vysvětluje ministerstvo v důvodové zprávě.

Jak navíc uvedl v nedávném rozhovoru tehdejší šéf Generálního finančního ředitelství Jiří Žežulka, podobnou evidenci, jako je hlášení, už plátci nyní vedou. Jedná se o evidence pro účely DPH podle § 100 zákona o DPH. Kontrolní hlášení není nic jiného. Podnikatelé jen evidenci vezmou a pošlou nám ji. Podle mého názoru to tak velká administrativní zátěž není, řekl Žežulka.

Čtěte více: Nové kontrolní hlášení k DPH administrativu nezvýší, říká šéf Finanční správy ČR

Náležitosti kontrolního hlášení nejsou specifikovány, vadí HK ČR

S tím ale nesouhlasí Hospodářská komora ČR (HK ČR), podle které totiž není zřejmé, co všechno bude muset kontrolní hlášení obsahovat. Novela totiž říká, že hlášení bude muset obsahovat “údaje potřebné pro správu daně“. To může teoreticky zahrnovat téměř neohraničené množství údajů. Lze se důvodně obávat, že rozsah údajů pro hlášení bude významně vyšší než rozsah evidence požadovaný ve zmíněném paragrafu. U všech plátců bez rozdílu velikosti spočívá zásadní problém v rozsahu hlášení, vysvětlila serveru Podnikatel.cz Lenka Vodná, mluvčí Hospodářské komory ČR. Jak navíc upozorňuje Vodná, pouhou změnou vyhlášky může dojít k zásadní změně rozsahu. Mělo by tedy být řečeno, které údaje jsou součástí hlášení. Projednávané znění zákona svojí formulací snižuje právní jistotu podnikatelů, domnívá se Vodná.

Čtěte také: Plátci DPH, připravte se. Reverse – charge se má rozšířit na další druhy zboží

Hospodářská komora ČR se proto snažila přesvědčit vládu, aby se měsíční kontrolní hlášení vztahovala jen na podnikatele s měsíčním obratem nad 500 tisíc korun. Vláda však připomínky neakceptovala, a nedá se proto očekávat, že koaliční poslanci schválí návrh opozičního lídra ODS Petra Fialy, který v rámci pozměňovacích návrhů předložil, aby se kontrolní hlášení podávala až od měsíčního obratu 1 milionu korun.

„Zvládne finanční správa vůbec data zpracovat?“ ptají se podnikatelé

Smířlivěji se k novele staví Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), která údajně důvodu zavedení dalšího výkazu rozumí. Podle asociace jde pravděpodobně o jeden z účinnějších nástrojů proti daňovým únikům. Na druhé straně jde o další formulář, další podnikatelskou povinnost bez jasného sdělení, čím to stát podnikatelům a živnostníkům vykompenzuje, připouští ale Pavla Břečková, místopředsedkyně představenstva AMSP ČR.

Jak uvedla dále serveru Podnikatel.cz Pavla Břečková, asociace se navíc obává, že finanční správa nezvládne takové množství dat vůbec zpracovat. Pokud bude kontrolní výkaz skutečně zaveden, dostanou se k finančním úřadům data o statisících transakcí, které musí software nejprve vyhodnotit, a poté poskytnout pracovníkům FÚ relevantní výstup. Bez skutečně sofistikovaného systému hrozí, že FÚ nebudou moci získaná data kvalitně zpracovat, analyzovat a následně využít, a kontrolní výkaz bude pouze zbytečnou administrativní zátěží pro plátce DPH bez jakéhokoliv pozitivního efektu, upozornila na závěr Břečková.