Není mi úplně jasné, jak si vyložit vztah dvou prvních prohřešků, uvedených v článku. Tedy zda při nevydání 2243 účtenek současně nedošlo v 1186 případech nevydání účtenky k odeslání údajů do EET (tedy počty se překrývají), avšak u části nevytištěných účtenek přesto došlo k zaevidování, nebo zda je to míněno tak, že u všech nevydaných účtenek nebyly údaje zaevidovány, a ještě navíc je zde dalších 1186 případů, kdy účtenka vydána byla, ale tržba neodešla do systému EET.
Pokud je pravdou první varianta, pak to znamená, že pouze v 1186 případech z cca 30000 tis. kontrol (3,93 %) existuje podezření (nikoli jistota), že došlo k pokusu o zatajení části tržby. Tedy toto je horní hranice možného krácení tržeb...
To ostatní,tedy nevydaná účtenka ale odeslaná tržba, nevyvěšení papíru v provozovně, či "nesplnění informační povinnosti" (spočívající například v záměně mobilní provozovny za virtuální), jsou vlastně administrativní či provozní pochybení, která nemají na daně měřitelný dopad.
Přijde mi, že Finanční správa stále mlží...